Je to neobyčejná radost doprovázet knížku pro slovenské čtenáře. Překlad v nádherném zpěvném jazyku slovenském, v němž i obyčejné příběhy znějí jako písně - tak se vyznává český spisovatel Arnošt Lustig v nové knize 3x18 (portréty a postřehy) a potvrdil to i osobně na besedě v Českém centru. Pro něho je Bratislava kavárenskou velmocí a příjemné bratrské město, o čem sice nemá doklad, ale pocit. Vedle českých stále rád poslouchá i slovenské evergreeny.„Ota Pavel byl můj velký kamarád a nejbližší kritik. Chodili jsme hrát fotbal i plavat. Přivedl mě k rybářství, co já nesnáším - nechci zabíjet ty tvory. Přinutil mě nakoupit nelevnou výbavu a vzal mě lovit ryby k potoku v lese u Křivoklátu. Na prvním tréninku jsem chytil bělici - a tím jsem i přestal,“ na besedě vzpomínal Lustig na zážitky s významným literátem O. Pavlem. I přes poměrně vysoký věk (79) je Lustig velice čilý, má výbornou paměť a smysl pro humor. Často přidával různé anekdoty.
V obsáhlé knize vypovídá o Bohumilu Hrabalovi, Ladislavu Grossmanovi, Miloši Formanovi a desítkách dalších osobností. Nechybějí ani vzpomínky na dětství, rodiče, koncentrační tábory, v nichž byl vězněn, či jiné zážitky z domova i zahraničí. Kniha vznikla na základě rozhovorů se spisovatelem Františkem Cingerem. Věrně odráží dobu v bývalém Československu a další životní zkušenosti spisovatele, novináře, scenáristy a univerzitního profesora A. Lustiga. Ve slovenském překladu ji vydalo Muzeum židovské kultury.
Téma povídek a románů A. Lustiga se nejčastěji dotýká Židů a jejich přežití, i následné touze zapojit se do normálního života po návratu domů. Jemu se to příkladně podařilo, o čem svědčí mnoho úspěšných autorských knih vydaných v různých zemích. Některé z nich byly filmově zpracovány. Román Krásné zelené oči byl navržen na Pulitzerovu cenu za literaturu.
Pavol Erdziak
Foto: Jiří Výborný
