Česká umělecká beseda a Umělecká beseda slovenská
Vědomí souvislostí
Na přelomu roků 2003-2004 uspořádala Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Uměleckou besedou (UB) v Městské knihovně a ve Staroměstské radnici velkou reprezentativní výstavu Umělecká beseda 1863-2003 (k 140. výročí založení UB). Eva Petrová v úvodu katalogu výstavy připomíná, že "k založení UB vedla souhra předpokladu, úroveň českého umění a požadavky umělců, iniciativa jednotlivců, příznivá vnější situace. Dne 9. března 1863 se po předchozích přípravách ustavilo první české sdružení tří uměleckých oborů na schůzi v zasedací síni Staroměstské radnice. Tři květy, tři struny na stylizované lyře-varytu ve znaku, který provázel celou historii spolku, symbolizují spojitost poezie, malby, hudby". Při počátcích UB byli V. Hálek, J. Mánes a B. Smetana. O 58 let později, inspirována českou UB, vznikla v Bratislavě Umělecká beseda Slovenská (UBS). Návrh na její založení vyšel od českého malíře Jaroslava Jireše. V roce 1926 byl spolkovou výstavou otevřen dům UBS, postaven v parčíku u tehdy jediného bratislavského mostu. Stavba vznikla podle vítězného soutěžního návrhu českých architektů A. Belána a J. Grosmanna. Prvním starostou UBS byl architekt Dušan Jurkovič. Měla také obory hudební, literární a výtvarný. Na jejich čele stáli E. Maršík, H. Gregorová a D. Jurkovič.
Oba spolky iniciovaly ve své době především rozvoj tvorby, svobodu projevu, podněcovaly umělecké mistrovství, profesionalitu i stavovskou čest. Vyzdvihovaly význam kultury a umění v širokém společensko-historickém kontextu. UB rozvíjela myšlenky národního obrození, zdůrazňovala "spojení" jednotlivých oblastí umění, orientovala se na vlastní tvorbu, ale i na propagaci umění, na výstavní a přednáškovou činnost i na problematiku ochrany památek. UBS byla spolkem "kulturním, nepolitickým, jejíž cílem bylo sloužit umění, šířit krásu, budit lásku k ní a v první řadě propagovat umění československé", jak se píše v katalogu první výstavy v bratislavském pavilonu UBS z roku 1926. Činnost spolků umožňovala otevřenou konfrontaci tvorby a prezentovala tvorbu i dílo významných osobností. V obsahu a významu slova "beseda" proklamovaly spolky nutnost i možnost kontaktů, setkání, diskuse, prezentace různých názorů, ale i spolupráce, pochopení i vzájemného porozumění a úcty. To všechno nebyly jenom romantizující názory a pocity 19. století. V tomto vědomí byly už obsáhnuty moderní estetické i etické principy tolerance a svobody projevu, demokracie tvorby i tvořivé zodpovědnosti umělce a hodnoty humanizmu umění, zejména v složitých a tragických válečných letech 20. století.
UB prožila období druhé světové války, protektorátu i doby po roce 1948. Svoji činnost obnovila po roce 1958. Jubilejní výstavy v letech 1963 (100. výročí), 1988 i ta současná připomínají i nejvýznamnější osobnosti UB. Byli to zejména malíři K. Purkyně, M. Aleš, A. Chittussi, J. Zrzavý, J. Šíma, J. Čapek, F. Tichý, J. Smetana, J. Kotík, K. Valter, J. John, A. Šimotová, V. Boštík, Z. Sýkora, J. Kolář, T. Ouhel, A. Lamr a mnoho, mnoho dalších. Na výstavě jsou zastoupeni i první členové UB ze Slovenska: Ľ. Fulla, M. Galanda, J. Bauernfreund, J. Želibský, ze současných autorů jen Michal Uher, žijící ve Zlíně.
Neméně složité a dramatické byly i osudy UBS. V meziválečných letech 20. století byla ohniskem výtvarné moderny. Jejími členy byly nejvýznamnější malířské osobnosti - Fulla, Galanda, Bazovský, Želibský, Mudroch. V roce 1939 byla UBS rozpuštěna. K obnově činnosti došlo v roce 1946 (do roku 1949) a pak až v roce 1989. Starostou UBS se stal v duchu rodinné tradice hudebník prof. Miloš Jurkovič. Ve výtvarném oboru pracovali a s UBS vystavovali D. Castiglione, M. Greguš, B. Kolčáková, I. Kolčák, F. Kráľ, J. Ilavský, J. Koller, K. Fulierová, z mladších P. Augustovič, V. Bojňanský, D. Gladišová, V. Loviška, M. Lovišková, I. Pavle, R. Trizma i další. Členská základna se však měnila a počet členů se zmenšoval.
Škoda, že v minulosti a v dnešních dnech neexistují žádné kontakty mezi UB a UBS. Význam těchto dvou spolků by si jistě zasloužil uměleckohistorickou a komparativní studii i zhodnocení aktivit spolků, které se podílely na formování naší moderní výtvarné kultury 20. století a které působí i v současnosti.
Bohumír Bachratý