logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Progtam ČSB přerušen až do konce roku 2020!

foto    Výstavy k Měsíci fotografie
České centrum se svými partnery zve na výstavy při příležitosti 30. ročníku Měsíce fotografie. Novinkou je Ulička fotografie na Prepoštské ulici, propagující výstavy „Tri dekády“ v Domě umění na Nám. SNP 12, představující výběr tvorby studentů Institutu tvořivé fotografie z Opavy. Do 16. prosince bude také otevřena „Komédia fotografie medzi zrnom a pixelom“ věnovaná životnímu jubileu kameramana Karla Slacha. Přístupné jsou i exteriérové panelové výstavy „Prvé spoločné roky“ na dunajském nábřeží nebo Labyrint světa na Komenského náměstí.


koláž: cesi.sk    Činnost ČSB je přerušena až do konce roku 2020
Vzhledem k přetrvávající pandemické situaci a vládnímu zákazu shromažďování většího počtu osob výbor ČSB rozhodl o přerušení své činnosti až do konce roku 2020. Souběžně výbor přeje všem členům a sympatizantům pokojný advent, příjemné prožití svátků a všichni doufáme, že se opět setkáme v roce 2021.

foto: zoom    Videokonference krajanů s ministrem zahraničí
Ve středu 18. listopadu ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček prostřednictvím videokonference diskutoval s více než dvěma stovkami zástupců krajanských organizací z různých koutů světa, přizván byl i zástupce Českého spolku Bratislava. Videokonferenci organizovala Iniciativa „Chceme volit distančně“ (na její stránce prý bude zveřejněn videozáznam), co předurčilo hlavní téma diskuse. Po ukončení hlavní části videodiskuse pokračovala volnější beseda krajanů s Martinem Smolkem, náměstkem pro řízení sekce právní a konzulární MZV ČR, a Jiřím Krátkým, zvláštním zmocněncem MZV ČR pro krajany v zahraničí. Účastníci diskuse přivítali videodiskusi jako vhodnou náhradu nerealizované Konference zahraničních Čechů v Praze.

foto: zoom    Videokonference České školy bez hranic
V neděli 22. listopadu zorganizovala sdružení Česká škola bez hranic a Česká diaspora další videokonferenci krajanů, na níž prezentovala výsledky ankety o názorech a problémech českých krajanů ve světě. Mezi asi 70 účastníky byl i zástupce Českého spolku Bratislava. I když původně se měla diskuse asi nejvíce točit okolo vyučování češtiny v zahraničí, ještě důležitějším se ukázalo uznávání diplomů a titulů, ale opakovala se i další témata jako jsou distanční volby, statistika Čechů v zahraničí, finanční podpora, aby česká média více psala o krajanech, jednotná platforma na internetu i jednotlivé osobní problémy, na něž většinou reagovali Mgr. Jiří KRÁTKÝ, M.A., zvláštní zmocněnec MZV ČR pro krajany (na snímku), a senátor Tomáš Czernin, předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí.

erb    Průkopník tatranských horolezců
Důstojník a horolezec Karel Riegler (29. listopadu 1885 Velká Bíteš – 1966 Kunčice nad Labem) půodně absolvoval Hospodářskou školu v Novém Jičíně, ale služba v armádě ho přivedla do Tater, kde zužitkoval zkušenosti z Beskyd jako velitel horolezeckých a lyžařských kurzů ve Vojenských Srubech (dnes Tatranské Zruby). Aktivně působil v popradském Klubu čs.turistů a ve Spolku tatranských horolezců JAMES, pro který složil „Pochod jamesáků“. Podílel se na výstavbě Chaty pod Rysy a na značkování turistických stezek, Tatry zachytil i na svých obrazech a v řadě propagačních i odborných článků, ve slovenštině vydal Praktickou příručku pro horolezce (1934).

foto z pozvánky    Labyrint světa na Komenského náměstí
V den 350. výročí úmrtí J. A. Komenského 15. listopadu 2020 zahajuje České centrum Bratislava ve spolupráci se Zastupitelským úřadem ČR na Slovensku outdoorovou výstavu ve veřejném prostoru umístěnou symbolicky na Komenského náměstí. Kurátor výstavy Jaroslav Anděl ji koncipoval speciálně pro tento prostor: ve specifickém kontextu zde bude možné vidět netradiční a nečekaná prolnutí úryvků textu citátů z Labyrintu světa spolu s jedinečnými kolážemi od Miroslava Huptycha. Výstava zajímavě promítá Komenského svět do dnešní reality,“ zve České centrum na expozici, která má být přístupna do konce listopadu na Komenského náměstí (bývalé parkoviště za Historickou budovou SND).

logo    Vychází Mimořádný informační buletin – listopad 2020
„Dnešní doba bezesporu vyžaduje více vzájemného pochopení a empatie a přátelství má k tomu nejblíže. V předcházejícím bulletinu (česky řečeno zpravodaji) jsme se omluvili za zrušení všech aktivit ČSB do konce října. Jelikož ale situace se ne naší vinou nemění ani v listopadu, chceme tímto způsobem nahradit osobní kontakt. ....,“ píše se v úvodě nejnovějšího Mimořádného Informačního bulletinu, který připomíná několik významných výročí z českých dějin a doporučuje několik zajímavých knih a jednu výstavu.

A. Mucha z cyklu Slovanská epopej    Svátek krajanů by měl být 4. února
Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat 4. února, uvedl portál krajane.net a citoval ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka, který oznámil výsledky internetové ankety: „Mezi pěti možnostmi zvítězilo datum odchodu Jana Ámose Komenského (4. únor 1628) z vlasti. Pro toto datum hlasovalo 42 procent účastníků ankety. Na druhém místě skončilo datum, kdy došlo k přestřižení ostnatých drátů u Rozvadova (23. prosinec 1989). Pro tuto variantu hlasovalo 21 procent… Jan Ámos Komenský je stále vnímán jako ten nejznámější český exulant. Ukazuje, že se Češi rádi hlásí k tradicím, a že ta komunita, kterou dnes v zahraničí máme, se vnímá jako někdo, kdo je stále blízký odkazu největšího českého humanisty Jana Ámose Komenského."

KPČK    Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury informuje, že filmová promítání v kinu Mladosť jsou pozastavena a obnovena budou, až to situace dovolí. Nejbližší program je naplánován na úterý 1. prosince 2020: Předvánoční hudební promítání veselými písničkami z Čech a Moravy spojený s vystoupením pěveckého spolku je zabezpečen se začátkem v 15.30 hod., avšak jeho konání bude záviset od aktuální pandemické situace v hlavním městě. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.

foto: muzeum.skutec.cz    Skladatel si oblíbil horolezectví v Tatrách
Hudební skladatel, pedagog a klavírista Vítězslav Novák (5. prosince 1870 Kamenice nad Lipou – 18. července 1949 Skuteč) nedokončil studium práv a plně se věnoval hudbě. V letech 1909-41 jako profesor skladby na Pražské konzervatoři ovlivnil i mladou generaci slovenských hudebních skladatelů, Filozofická fakulta Univerzity Komenského mu 18. listopadu 1928 udělila čestný doktorát filozofie za zásluhy o posílení československých vztahů. Méně známá je záliba skladatele v horolezectví, když většinu dovolených v meziválečném období strávil ve Vysokých Tatrách, kde slezl řadu vrcholů. Pobyty na Slovensku ho také inspirovaly například v symfonické básni „V Tatrách“ nebo klavírním cyklu „Pan“. Česká beseda o tom psala v č. 10/1999 a 12/2000.

logo    Pražské základy Žilinské univerzity
Žilina se stala vysokoškolským městem v prosinci 1960, kdy se tam z Prahy přestěhovala Vysoká škola dopravní (vznikla v roce 1953 odčleněním z Vysokého učení technického jako Vysoká škola železniční) s přibližně dvěma stovkami posluchačů prvního a druhého ročníku. V roce 1980 se škola přejmenovala na Vysokou školu dopravy a spojů a v roce 1996 se transformovala na dnešní Žilinskou univerzitu, která kromě technických oborů připravuje specialisty i v přírodních a humanitních disciplínách.

foto: sdke.sk    Vzpomínka na košickou sopranistku
Sopranistka Lucia Holoubková (roz. Ganzová, 2. prosince 1925 Vídeň – 7. ledna 2019 Bratislava) dětství prožila v Praze, kde její hudební studium a koncertní začátky přerušila válka a pobyt v Osvětimi, kde ztratila nejbližší rodinu. Po válce se do Prahy vrátila a v roce 1952 úspěšně dokončila Konzervatoř. Na zájezdových vystoupeních se v roce 1956 dostala do Košic, kde se zúčastnila konkurzu do tamního operního souboru, jemuž zůstala potom věrná před čtvrt století. V Košicích také našla životního partnera dirigenta a skladatele Ladislava Holoubka (13. srpna 1913 Praha – 4. září 1994 Bratislava).

foto: ČB    Slovenské začátky významného architekta
Architekt a ochránce památek Bohumír Kozák (pův. Božimír František, 4. prosince 1885 Velká Lhota u Dačic – 1. dubna 1978 Praha) většinu své tvorby realizoval v českých zemích (nejznámější je zřejmě rozsáhlý komplex zaopatřovacího ústavu, tzv. Masarykovy domovy v Praze-Krči), přesto i na Slovensku ve 20. letech 20. století zanechal několik významných objektů. První jeho stavbou na Slovensku byla budova rozhlasového vysílače v Hanice u Košic, po níž získal zakázku na budovu poštovního a telegrafního ústředí v Košicích. Česká beseda mu věnovala vzpomínku v č. 6/2003.

foto    Průkopník české a slovenské onomastiky
Jazykovědec Vladimír Šmilauer (5. prosince 1895 Plzeň – 13. října 1983 Praha) působil jako středoškolský profesor v Praze, Žilině a Bratislavě, než začal přednášet na Karlově univerzitě v Praze. Patřil k mezinárodně uznávaným odborníkům v oblasti onomastiky (věda o tvorbě, historii a vývoji vlastních jmen), proto i pobyt na Slovensku využil na studium zeměpisných názvů (toponomastika), které zpracoval v díle Vodopis starého Slovenska, ale i v množství článků v odborném tisku.

Polička    Výročí skladatele B. Martinů
Hudební skladatel Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal ve Švýcarsku) patřil k nejvýraznějším tvůrcům 20. století. Po studiích v Praze a Paříži působil v zahraničí, zejména v USA, odkud se po válce v 50. letech vrátil do Evropy a žil převážně ve Francii, Itálii a Švýcarsku. O jeho žácích a zahraničních kontaktech psala Česká beseda v č. 11/2006.

Jiří Trávníček    Pocta moravskému houslistovi
Houslista a pedagog Jiří Trávníček (10. prosince 1925 Vlaštovičky u Opavy – 16. června 1973 Brno), byl spoluzakladatelem a prvním houslistou slavného Janáčkova kvarteta. Na jeho počest v roce 1973 jeho žáci na čele s violistou prof. Janem Juříkem založili i ve světě známé a uznávané Trávníčkovo kvarteto, jež od roku 1977 působilo v Banské Bystrici.

STV    Výročí televizního areálu v Mlynské dolině
První etapu Televizního střediska Čs. televize v bratislavské Mlynské dolině slavnostně spustili do provozu 26. října 1970. Druhá etapa včetně 107,3 metrů vysoké budovy s řadou technologických novinek té doby, jako byly rychlovýtahy, vysokotlaká klimatizace, protipožární bezpečnost a další, byla odevzdána 11. prosince 1975. Projektantem její podoby i interiérů byl architekt Josef Struhař (29. 12. 1935 Štítná nad Vláří), který vyhrál architektonickou soutěž v roce 1965 (spolu s Václavem Čurillou, ten později práci na projektu ukončil) a výstavbě areálu STV věnoval celých 15 let.

foto: uniba.sk    Vychoval nejstarší generaci slovenských muzikologů
Kněz, pedagog a hudební vědec prof. PhDr. Dobroslav Orel (15. prosince 1870 Ronov nad Doubravou – 18. února 1942 Praha) vystudoval ve Vídni a Praze a věnoval se zejména církevní písním a duchovní hudbě. V letech 1921 až 1938 byl profesorem církevní hudební vědy Katolické bohoslovecké a Filozofické fakulty v Bratislavě, mezi prvními zpracoval slovenské hudební prameny, věnoval se i sběru a výzkumu slovenských lidových písní. Krátce vykonával i funkce děkana fakulty a rektora Univerzity Komenského, na níž založil Akademický pěvecký sbor.

F. Klimeš    Vydavatel slovenské literatury
Knihkupec, vydavatel a knihtiskař František Klimeš (16. prosince 1875 Tovačov – 7. května 1961 Liptovský Mikuláš) od 1896 působil na Liptově, vydával slovenskou prózu a poezii, časopisy Dennica, Hlas, Cirkevné listy, Evanjelický kazateľ, Evanjelický posol spod Tatier, edici Slovenská knižnica. V r. 1911 vydal prvního Průvodce po Vysokých Tatrách od M. Janošky.

V. Klesnil a R. Brat    Výročí CD „Čeští básníci o Moravě“
Dne 17. prosince 2005 Český spolek Bratislava slavnostně uvedl v Domě kultury Cultus v Ružinově svoji první vydavatelskou aktivitu - CD ROM s hudebně slovním pásmem „Čeští básníci o Moravě" v podání skupiny Starý orchestrion. Nahrávka obsahuje deset původních skladeb vedoucího skupiny dr. Vladislava Klesnila se zhudebněnými verši čtyř básníků – Vítězslava Nezvala, Františka Halase, Miroslava Floriana a Josefa Kainara, kteří v nich vyjádřili svůj vztah k jeho rodnému kraji – Moravě. Hudební pásmo předtím soubor představil i v dalších slovenských městech. O nahrávce psala Česká beseda v č. 1 / 2006, o skupině též v č. 2/2000, fotografie a nahrávky jednotlivých skladeb jsou v našem archivu.

V. K. Zenger    Štefánikův pražský profesor učil v Banské Bystrici
Fyzik a meterolog Václav Karel Bedřich Zenger (17. prosince 1830 Chomutov – 22. ledna 1908 Praha) původně začal studovat práva, ale knihy a přednášky J. E. Purkyně v něm vyvolaly zájem o astronomii, meteorologii a fyziku. V letech 1853-61 na základě uherského stipendia byl profesorem na katolickém gymnáziu v Banské Bystrici. Poté působil ve Vídni než se stal profesorem technické fyziky v Praze, kde byl jedním z jeho posluchačů i Milan Rastislav Štefánik.

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk