logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Program ČSB je přerušen do ukončení protipandemických opatření!

Praha    Navštivte českou metropoli z pohodlí domova
Bratislavská kancelář CzechTourism poskytla několik tipů na návštěvu Prahy virtuálně, konkrétně Pražského hradu, Malé Strany, Karlova mostu, Petřína, Staroměstského náměstí, Vyšehradu, Židovské čtvrtě, Národní galerie, Národního technického muzea, Údolí slonů v pražské ZOO nebo výstavě o skupině Devětsil v Galerii hlavního města Prahy v Domě u kamenného zvonu.


foto    Nabídka historické publikace
Historik a člen Čs. obce legionářské Dr. Ferdinand Vrábel, který už v minulosti spolupracoval s Českým spolkem Bratislava na několika akcích, nabízí členům a přátelům spolku knihu, jejímž je spoluautorem, za zvýhodněnou cenu, případně její prezentaci, až to situace umožní: „Koncom rminulého roku vyšla kniha o Trianone, výročie bolo vlani, ale je to stále aktuálna téma.“ Zájemci se mu mohou ozvat přímo na e-mailovou adresu: FVrabel@seznam.cz.

logo    Máme dvě národnosti!
V roce, který končí jedničkou, se tradičně koná sčítání obyvatel, bytů a domů. To první československé bylo v roce 1921. Poslední československé v roce 1991 bylo v porovnání s předcházejícími sčítáními rozšířeno o náboženské vyznání a národnosti. Nejbližší sčítání bude na Slovensku v únoru a březnu příštího roku. Kolonka národnost ve sčítacím formuláři bude oproti roku 2011 rozšířená o možnost volby druhé národnosti… (celý článek)

B. Rosner    Vzpomínka na herce
Herec a divadelní pedagog Boris Rösner (25. ledna 1951 Opava – 31. května 2006 Kladno) se zapsal mezi významné umělecké postavy 2. poloviny 20. století. Jako vzpomínku připomínáme rozhovor v České besedě č. 11/2004, v němž vzpomíná na své předky, divadelní začátky a úspěchy.

foto: muni.cz    Knihovník prvního prezidenta
Pedagog a sociolog PhDr. Jan Uher (28. ledna 1891 Prostějov – 27. října 1942 popraven v Berlíně – Plötzensee) začínal jako středoškolský učitel, v letech 1919-22 byl knihovníkem T. G. Masaryka. Poté pokračoval ve studiu pedagogiky, psychologie a sociologie v Brně, kde se stal profesorem. V letech 1936-38 byl profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě, po nuceném návratu do Brna se zapojil do odboje, záhy však byl zatčen a při heydrichiádě popraven.

Pozdišovská keramika    Autorka Pozdišovské karičky
Zasloužilá umělkyně profesorka Julie Horová-Kováčiková (28. ledna 1906 Čínov u Klatov – 5. února 1978 Praha), po studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v Paříži vyučovala v letech 1928-39 keramiku na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě, souběžně jako návrhářka keramické dílny v Modre. Po válce se na Slovensko vrátila, aby v rámci spolupráce s Ústředím lidové umělecké výroby (ÚĽUV) pomohla obnovit hrnčířské řemeslo a družstvo v Pozdišovcích na východním Slovensku, pro něž navrhla dekor „Pozdišovská karička“, který se stal základním vzorem tamní světoznámé keramiky.

foto: fdb.cz    Kameraman zachytil i SNP
Kameraman František Lukeš (29. ledna 1921 Kunovice - 23. ledna 2003 Bratislava) se narodil v rodině fotografa a základy práce s fotoaparátem a kamerou rozvíjel později v Uherském Hradišti a v Prostějově. Část mládí prožil ve Staré Turé a když na začátku války narukoval do letecké školy v Trenčíně, začal se věnovat letecké fotografii. Za Slovenského národního povstání vyhotovil unikátní dokumentární záběry. Byl spoluzakladatelem slovenského dokumentárního filmu, od roku 1949 se usadil na Slovensku a začal se věnovat i hranému filmu.

Prof. E. Hruška    Zakladatel urbanizmu na Slovensku
Prof. ing. arch. akad. arch. Dr. techn Emanuel Hruška, DrSc. (31. ledna 1906 Praha - 16. srpna 1989 Praha) byl už v meziválečném období uznávaným architektem a urbanistou. Po válce byl od roku 1947 povolán do Bratislavy, kde založil a 14 let vedl Ústav stavby měst na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické, na níž se stal později profesorem a děkanem. Později se věnoval i na mezinárodní úrovni zejména památkové péči. Už v 50. letech pracoval na projektu souměstí Banská Bystrica – Zvolen. Česká beseda o něm psala v č. 3/1998 a 7-8/1998.

logo    Česká kultura doma přes internet
Internetová stránka Ministerstva zahraničních věcí ČR upozornila na možnost sledování české kultury v on-line prostředí a ve spolupráci s Českými centry publikovala „seznam volně přístupných on-line projektů v oblasti kultury, který může být inspirací nejen krajanům, ale i dalším zájemcům o českou kulturu“. Pro lepší přehlednost je rozdělila do tří kategorií: video a audio přenosy (divadlo, hudba,literatura, tanec, umění), on-line projekty (aktivity pro děti, filmy, speciální projekty) a sbírky muzeí, galerií, výstavy a virtuální prohlídky památek.

logo    Vychází Mimořádný informační bulletin – leden 2021
„Výbor Českého spolku Bratislava Vám přeje hodně zdraví, radosti a úspěchů v nastupujícím roce 2021, všichni věříme, že současné těžkosti okolo nás přehřmí a brzy se budeme moci opět setkávat na našich aktivitách. O nejbližších akcích Vás budeme včas informovat, jak to jen pandemická situace dovolí,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který opět připomíná několik významných lednových výročí z českých dějin, doporučuje zajímavé knižní novinky a přidává několik zajímavostí.

foto: prakovce.sk    Svatoludmilská tradice na Slovensku
Rok 2021 byl v České republice vyhlášen za rok Svaté Ludmily a čeští představitelé vyzvali krajany, aby si i v zahraničí připomenuli výročí 1100 let od zavraždění svaté Ludmily na hradišti Tetín, jehož hlavní oslavy proběhnou na podzim 2021. „Sv. Ludmila je patronkou rodin, první českou i slovanskou světicí, jejíž jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě,“ upozornil ve svém dopise Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Mgr. Jiří Krátký, M.A. (celý text zde). Ludmila ze Pšova (asi 860 – 15. září 921 Tetín) byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje I., s nímž přijala křesťanskou víru, a matkou jeho dvou následovníků na trůnu Spytihněva a Vratislava, jehož ovdovělá manželka Drahomíra údajně dala Ludmilu zaškrtit. Podle dostupných informací (a potvrzuje to geoportál na stránce projektu www.svataludmila.cz) je na Slovensku jediný kostel zasvěcený této patronce Čech, matek a učitelů, a to v obci Prakovce na východním Slovensku (a hotel Sv. Ludmila ve Skalici).

R. Kratochvíl    Průkopník slovenské logopedie
Pedagog a spisovatel Rudolf Kratochvíl (1. února 1886 Vídeň – 13. února 1950 Bratislava) od roku 1905, kdy ukončil Učitelský ústav v Brně, působil jako učitel v Domašově, Ivančicích a Brně. V roce 1919 nastoupil jako ředitel měšťanské školy ve Spišském Podhradí, záhy se stal školským inspektorem v Dolním Kubíně, kde prosazoval zřizování škol v obcích a výstavbu školních budov, založil pěvecký sbor. Organizační schopnosti později uplatnil na Povereníctve školství v Bratislavě, kde se věnoval i logopedii. Napsal několik odborných publikací, pod pseudonymem Janko Oravský psal i dětskou literaturu a rozhlasové pořady.

A. Balán    Jeden z nejvýznamnějších představitelů funkcionalizmu na Slovensku
Architekt Alois Balán (2. února 1891 Valašské Meziříčí – 11. května 1960 Zlín) vystudoval v Praze a po vzniku ČSR přišel do Bratislavy jako úředník Referátu (později Ministerstva) veřejných prací a souběžně vyučoval na střední průmyslové škole, později Vyšší stavební škole. Prvním velkým projektem byla budova YMCA na Karpatské ul. V roce 1924 založili s Jiřím Grossmannem vlastní ateliér, jehož díla se stala mezníkem moderní architektury a některé jsou dnes chránénými památkami: budova Umělecké besedy, Škola uméleckých řemesel na Vazovově ul. (dnes STU), Okresní sociální pojišťovna na Bezručově ul. (později poliklinika, dnes obytný komplex), Palác Radiojournalu na Jakubově nám. Postavili rovněž řadu obytných domů a rodinných domů.

J. Polák    První ředitel Východoslovenského muzea v Košicích
Právník a historik JUDr. Josef Polák (3. února 1886 Praha - 1944 Osvětim/Brzezinka) byl jako pražský právník pověřen převzetím Hornouherského Rákocziho mueza v Košicích, jež dále rozvíjel jako Východoslovenské muzeum. Do září 1938 uspořádal přes dvé stovky výstav, z toho 160 výtvarných, propagoval lidovou výrobu a umělecká řemesla, jeho zásluhou při muzeu fungovala veřejná výtvarná škola. Podrobněji o něm psala Česká beseda v č. 2/1999, 10/2003, 12/2003 a 9/2005.

Marie Majtánová    Jubilující spisovatelka PhDr. Marie Majtánová, CSc.
Jazykovědkyně, spisovatelka a překladatelka PhDr. Marie Korandová – Majtánová, CSc. (4. února 1936 Plzeň) přišla v roce 1963 pracovat do Ústavu slovenského jazyka SAV v Bratislavě (dnes Jazykovědný ústav Ľudovíta Štúra). Krátce přednášela český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Kromě odborných statí napsala řadu knih zejména pro děti a mládež, čerpající z kraje svého dětství Chodska. Je také autorkou eseje „Co bychom měli vědět o historii česko-slovenských vztahů“ v Almanachu ČSnS (Bratislava 1999). Za celoživotní dílo získala ocenění „Významná česká žena ve světě". V měsíčníku Česká beseda publikovala např. v č. 2/1996, 7-8/1996, 12/1996, 1/1997, 2/1997, 7-8/1997, 7-8/1999, 3/2000, 4/2000, 5/2000, 6/2000, 7-8/2000, 10/2000, 11/2000, 12/2001, 7-8/2002, 7-8/2002, 1/2003, 3/2003 nebo 7-8/2003.

A. Mucha z cyklu Slovanská epopej    Svátek krajanů by měl být 4. února
Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat 4. února, uvedl portál krajane.net a citoval ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka, který oznámil výsledky internetové ankety: „Mezi pěti možnostmi zvítězilo datum odchodu Jana Ámose Komenského (4. únor 1628) z vlasti. Pro toto datum hlasovalo 42 procent účastníků ankety. Na druhém místě skončilo datum, kdy došlo k přestřižení ostnatých drátů u Rozvadova (23. prosinec 1989). Pro tuto variantu hlasovalo 21 procent… Jan Ámos Komenský je stále vnímán jako ten nejznámější český exulant. Ukazuje, že se Češi rádi hlásí k tradicím, a že ta komunita, kterou dnes v zahraničí máme, se vnímá jako někdo, kdo je stále blízký odkazu největšího českého humanisty Jana Ámose Komenského."

S. Pohanka    Propagátor swingu a džezu
Hudebník, trumpetista a dirigent Siloš Pohanka (6. února 1926 Hodonín – 14. června 2011 Bratislava) po válce vystudoval bratislavskou konzervatoř, už v době studia vystupoval s tanečními orchestry, od 1951 byl členem Slovenské filharmonie, ale stále více ho přitahoval džez. Od konce 50. let založil několik orchestrů, s nimiž se prosadil například v televizních programech, v 70. letech hrál v zahraničí, v 80. letech vedl Taneční orchestr Čs. televize v Bratislavě.

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk