Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava
Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)
Vlastenecká duše ještě nevymřela
„Na to, že se tady neslaví 28. říjen, jsme si už zvykli, ale když jsem dnes viděl pustý památník u muzea bez jediné květiny, přišlo mi to trochu líto. Tak jsem tam položil skromnou kytičku se jménem našeho spolku,“ napsal nám dlouholetý člen Českého spolku Bratislava k přiložené fotografii. Jménem všech nás, co patříme do té prý nejohroženější skupiny a dodržujeme zákaz vycházení, mu srdečně děkujeme.
Akce k státnímu svátku ČRVelvyslanectví ČR v Bratislavě a České centrum upozorňují na své aktivity v rámci oslav Dne vzniku samostatného Československa 28. října: videozáznam vystoupení velvyslance T. Tuhého, výstavu „Prvé spoločné roky“ na dunajském nábřeží Dunaje (lze shlédnout i virtuálně) a nahrávku Novosvětské symfonie č. 9 e-moll, op. 95 „Novosvětská“ od Antonína Dvořáka v podání České filharmonie pod vedením Václava Neumanna v pražském Rudolfinu z 11. prosince 1993.
Aktivity ČSB jsou přerušeny do konce listopadu!Na základě nepříznivého vývoje epidemiologické situace a v souladu s doporučeními státních orgánů výbor Českého spolku Bratislava rozhodl prodloužit přerušení činnosti až do konce listopadu.
Svátek krajanů by měl být 4. únoraČeská republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat 4. února, uvedl portál krajane.net a citoval ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka, který oznámil výsledky internetové ankety: „Mezi pěti možnostmi zvítězilo datum odchodu Jana Ámose Komenského (4. únor 1628) z vlasti. Pro toto datum hlasovalo 42 procent účastníků ankety. Na druhém místě skončilo datum, kdy došlo k přestřižení ostnatých drátů u Rozvadova (23. prosinec 1989). Pro tuto variantu hlasovalo 21 procent… Jan Ámos Komenský je stále vnímán jako ten nejznámější český exulant. Ukazuje, že se Češi rádi hlásí k tradicím, a že ta komunita, kterou dnes v zahraničí máme, se vnímá jako někdo, kdo je stále blízký odkazu největšího českého humanisty Jana Ámose Komenského."
Zakladatel čs. animovaného filmu a SlovenskoKreslíř a režisér Karel Zeman (3. listopadu 1910 Ostroměř u Nové Paky – 5. dubna 1989 Zlín) po praxi reklamního kreslíře začínal jako animátor reklamních a osvětových filmů v Baťových studiích v Kudlově u Zlína. Jeho první trikový film Vánoční sen získal Cenu za nejlepší loutkový film v Cannes. Množství ocenění a uznání mu přinesl první celovečerní film Cesta do pravěku (1955), v němž část exteriérů se natáčela i na ramenech Váhu v okolí Šale a Galanty, i všechny následující, v nichž se objevili i slovenští herci, např. E. Vašáryová (Bláznova kronika, 1964), M. Vášáryová a E. Horváth ml. (Na kometě, 1970).
Autor prvního českého „Průvodce po Slovensku“Spisovatel a politik JUDr. František Sláma (3. listopadu 1850 Chotěboř – 25. dubna 1917 Brno) byl synem kupce a obchodníka s tabákem. Gymnázium studoval v Německém Brodu a Praze, ale maturitu složil 1869 v Prešpurku. Po studiu práva v Budapešti a Záhřebu působil jako soudce na Moravě a ve Slezsku. Jako poslanec Říšského sněmu se zajímal o otázky národní v Rakousko-Uhersku a propagoval česko-slovenské kulturní vztahy. V roce 1889 vydal prvního českého „Průvodce po Slovensku“ s popisem několika vycházek po Vysokých Tatrách.
Své stopy zanechal nejen v ModreEvagelický farář a publicista Bohumil Kadlečík (4. listopadu 1895 Hošťálková u Vsetína – 5. ledna 1962 Bratislava) působil v Modre v letech 1920-1945, kde byl současně správcem místního sirotčince. Jako publicista se věnoval historii zdejšího kraje, ale i problematice výchovy mládeže a zejména školství pro hluchoněmé.
První profesionální dělnický novinář na SlovenskuPrvním profesionálním dělnickým novinářem na Slovensku byl Edmund Borek (pseudonymy Xaver Rozkošný, Prokop Stupavský, 4. listopadu 1880 Vídeň – 1.března 1924 Vídeň). Pocházel z rodiny českého železničáře, do školy chodil v Kyjově a Uherském Hradišti, práva ve Vídni však nedokončil a začal se věnovat levicové novinařině ve Vídni a v Pardubicích. Od roku 1906 působil na Slovensku jako redaktor Slovenských robotníckych novín a časopisů Napred a Slovenský máj, vydal řadu brožur ve slovenštině (Čo má vedieť každý súdruh, Kresťanstvo a socializmus, Zo zápiskov hladného blázna, Sociálna demokracia a náboženstvo, Kňažské zrkadlo, Karol Marx, jeho život a dielo). V roce 1918 se stal vojenským přidělencem ministra s plnou mocí pro správu Slovenska v Žilině. Od r. 1919 byl redaktorem novin Slovenský východ a správcem Komenského ústavu v Košicích, posléze se vrátil do Vídně jako redaktor českých „Dělnických novin“.
Spoluzakladatel slovenského jeskyňářstvíPublicista a speleolog Alois Lutonský (4. listopadu 1905 Bystřice pod Hostýnem – 14. července 1997 Liptovský Mikuláš) poprvé zavítal do Demänovské doliny jako středoškolák a po ukončení školy se natrvalo přestěhoval do Liptovského Mikuláše, kde pomáhal (1924-27) moravskému speleologovi Aloisi Královi a později dalším při průzkumu jeskyní, pomáhal při jejich zpřístupnění a provázel návštěvníky. Později rozšířil zájem o další jeskyně na Slovensku zejména ve Slovenském krasu, byl spoluredaktorem časopisu Krásy Slovenska, vedl Tatranskou komisi Klubu čs. turistů, byl spoluzakladatelem a později ředitelem Muzea Slovenského krasu, dnes Slovenského muzea ochrany přírody a jeskynářství v Liptovském Mikuláši. Přispěl k rozvoji záchranné služby a výstavbě lanovek na Lomnický štít a Chopok, zasadil se o výstavbu vojenského hřbitova Háj-Nicovô u Liptovského Mikuláše, kde přispěl k založení Galerie P. M. Bohúně a Muzea Janka Kráľa, jehož byl ředitelem (1963-69). Byl také hlavním pomocníkem malíře Otakara Štáfla při budování symbolického hřbitova obětem Tater pod Ostrvou.
Federální původ Pat(lal)a a Mat(lal)aNejznámějším dílem výtvarníka, scénáristy a režiséra Lubomíra Beneše (7. listopadu 1935 Praha – 12. září 1995 Praha) je animovaný seriál Pat a Mat (později A je to!), vytvořený ve spolupráci s Vladimírem Jiránkem. Původní název (1976) byl Kuťáci, současná jména údajně vznikla z označení Patlal a Matlal. Dalších 28 dílů Krátký film Praha vyrobil pro Čs. televizi Bratislava ve slovenštině, až od roku 1989 pokračoval cyklus znovu v české verzi. Po smrti L. Beneše (od roku 2002 a č. 51) další díly vyrábí syn autora Marek Beneš a další tvůrci ve zlínských ateliérech.
Výročí dálniceDálnice spojující tři největší československá města Praha – Brno – Bratislava v délce 317 km byla uvedena do provozu 8. listopadu 1980. Slovo dálnice bylo oficiálně zavedeno koncem roku 1938, kdy byl schválen projekt propojení republiky od Prahy až na Podkarpatskou Rus, výstavbu přerušila válka a zastavena byla v r. 1950. V 60. letech byl koncept přehodnocen na 712 dlouhou trasu Praha-Brno-Košice, jež se začala stavět v r. 1967 a první úsek Praha-Mirošovice (21 km) byl uveden do provozu v červenci 1971. Souběžně začala výstavba D2 v úseku Bratislava-Malacky.
Výročí bývalých Masarykových škol v BratislavěJen nejstarší pamětníci vědí, kde se v Bratislavě nacházely „Jubilejní školy Masarykovy“. O jejich výstavbě na Tehelném poli rozhodla ministerská rada 14. listopadu 1925 s podmínkou, že město poskytne zadarmo pozemek. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh arch. Pavla Smetany z Prahy. 24. června 1928 byl slavnostně položen základní kámen pro dvě školy – dívčí a chlapeckou. 25. ledna 1929 na žádost rodičovské rady kabinetní kancelář povolila název Jubilejné školy Masarykove. Vyučování začalo 5. prosince 1929, slavnostní otevření však odložili až po dodání školního nábytku 9. března 1930. Budovy částečně slouží školním účelům dodnes, snahy o navrácení původního názvu skončily neúspěchem.
Zakladatel včelařského výzkumu na SlovenskuProf. dr. doc. ing. Jan Hejtmánek (17. listopadu 1905 Plzeň – 23. prosince 1978 Liptovský Peter) po studiu zemědělského inženýrství na ČVUT pracoval ve včelařském ústavu v Dole (dnes Libčice nad Vltavou) a v Židlochovicích, odkud v r. 1938 odejel do Výzkumné včelařské stanice v Liptovském Hrádku, kterou přebudoval na Výzkumný ústav včelařský. Jádrem jeho vědecké práce bylo plemenářství včel, napsal přes 250 studií, přednášel na SVŠT a Vysoké škole poľnohospodárské v Nitře.
Manželé Landsfeldovi výrazně ovlivnili modranskou majolikuLidová malířka Alžběta Landsfeldová (roz. Gajdová, 17. listopadu 1895 Strážnice – 10. listopadu 1985 Strážnice) se v r. 1919 seznámila v Modře na kurzu modelování a malování keramiky, který vedla česká výtvarnice Marie Vořechová – Vejvodová, s budoucím manželem Heřmanem (12. srpna 1899 Malenovice nad Dřevnicí – 14. října 1984 Strážnice), s nímž výrazně ovlivnili meziválečný vývoj modranskou Dílnu na dopracování keramického zboží, od r. 1923 přejmenovanou na družstvo Slovenská keramika. V roce 1939 museli odejít a usídlili se ve Strážnici, po válce nadále pomáhali rozvoji družstva Slovenská lidová majolika.
Generál zahynul na DukleDivizní generál Jaroslav Vedral (17. listopadu 1895 Mělník, dnes Úžice u Kutné Hory – 6. října 1944 Dukelský průsmyk nedaleko Vyšného Komárníku) zahynul, když jeho vůz najel na minu pár desítek metrů od slovenské hranice. Bývalý legionář v Rusku prodělal celou sibiřskou anabázi a po válce už v armádě zůstal. V protektorátu působil v Obraně národa, až před prozrazení odjel do Francie a psoléze do Velké Británie, kde sa zapojil do odboje pod krycím jménem Sázavský. V roce 1944 byl vyslán na východní frontu, kde byl od září 1944 jako brigádní generál velitelem Prvního samostatného čs. armádního sboru v SSSR.
Jedna z osobností Grupy uhersko-slovenských malířůK nejvýznamnějším osobnostem z okruhu Grupy uhersko-slovenských malířů (1903-07) patřil malíř Miloš Jiránek (používal i pseudonym Václav Zedník, 19. listopadu 1875 Lužec nad Vltavou — 2. listopadu 1911 Praha). Byl absolventem pražské AVU. Studoval také v Paříži a v Mnichově. Byl to kultivovaný malíř v post-impresionistickém duchu a stylu, věnoval se i kresbě a grafice (cyklus Zbojníci a grafické listy z Detvy). Pracoval též jako redaktor významné umělecké revue Volné směry i jako publicista a spisovatel. Sugestivní, dobové vzpomínky na Slovensko najdeme v jeho Literárním díle (text převzat z článku dr. B. Bachratého v ČB č. 4/2005).
Výzva pamětníkům„Dobrý deň prajem, pracujem ako dokumentaristka a lektorka v združení Post Bellum… V súčasnosti hľadáme pamätníkov českej národnostnej menšiny na Slovensku, ktorí boli nejakým spôsobom spätí s významnými dejinnými udalosťami 20. storočia. Môže ísť o pamätníkov 2. sv. vojny, SNP, politických väzňov, preživších z koncentračných táborov, účastníkov okupácie 1968 alebo Nežnej revolúcie atď., jednoducho svedkov alebo aktívnych odporcov minulých režimov na Slovensku… Nahrávanie by prebehlo v absolútne sterilnom, bezpečnom prostredí. Určite sme ochotní sa dohodnúť aj na neskoršom termíne stretnutí, po tom, čo sa situácia s Covidom upokojí,“ obrátila se na náš spolek Petra Rýchliková (tel. 0907 469 354). Vzpomínky Čechů a Moravanů na Slovensku rádi uveřejníme i na této naší stránce.
Vychází Mimořádný informační buletin – říjen 2020„Uvědomujeme si, že plánované přednášky, hudební večery nebo poznávací pobyty nemůžeme momentálně plně nahradit... Prozatím – jako důkaz, že na vás myslíme, a hlavně pro vás, kteří nemáte e-mail adresy, chceme alespoň částečně vyplnit čas, který vám zůstal po našich úterních setkáních. Připomeneme vám několik výročí souvisejících s naší vlastí, virtuálně upozorníme na unikátní výstavy a doporučíme vám k přečtení pár knižních titulů, které se objevily na knižním trhu...,“ píše v nejnovějším Mimořádném Informačním bulletinu člen výboru ČSB Ing. Jiří Nevřela, jenž ho sestavil.
Národnostní magazín o ČSBJak jsme zmínili v reportáži z Tvořivých dílen na Klepáči začátkem září, na akci našeho spolku se přijel podívat i televizní štáb z Banské Bystrice. Redaktorka D. Kyslanová i PhDr. Ľ. Kolová z Redakce národnostního vysílání RTVS v Košicích nás nezávisle na sobě upozornily, že nahrávka bude zařazena v nejbližším Národnostním magazínu v pondělí 21. září v 9. 20 hod. ráno na Dvojce. Zhlédnout se dá i v internetovém archivu RTVS.
Záříjové tvořivé dílny na KlepáčiV sobotu 5. září se členové a sympatizanti ČSB se svými vnoučaty sešli na tradičních Tvořivých dílnách v areálu Klepáč. Výtvarnice Eva L. Bachratá se svým synem Radkem připravili zajímavý program od tvorby drobných hraček a jiných předmětů z přírodních materiálů až po opékání špekáčků a hledání pokladu. Překvapením byla návštěva televizního štábu z Banské Bystrice, který připravoval Národnostní magazín. Letos se počasí vydařilo, škoda, že obavy ze zhoršující se pandemické situace překazily větší účast. Autorem poskytnutých záběrů je Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Program Kruhu přátel české kulturyKruh přátel české kultury informuje, že filmová promítání v kinu Mladosť jsou pozastavena a obnovena budou, až to situace dovolí. Nejbližší program je naplánován na úterý 1. prosince 2020: Předvánoční hudební promítání veselými písničkami z Čech a Moravy spojený s vystoupením pěveckého spolku je zabezpečen se začátkem v 15.30 hod., avšak jeho konání bude záviset od aktuální pandemické situace v hlavním městě. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
© jv 2004
© Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk