Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava
Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)
Letní stáž v Českém centru
České centrum hledá „šikovného stážistu/ku se zájmem o získání zkušeností v oblasti PR a produkce kulturních akcí na Slovensku. Rády bychom v našem týmu přivítaly člověka, jenž rád pracuje se sociálními sítěmi, je komunikativní, ovládá angličtinu a pomůže nám s produkcí akcí a s prací na recepci.“ V případě zájmu pište na adresu info@ceskecentrum.sk.
Hudební večer s operními melodiemiV rámci Hudebních večerů zve Český spolek Bratislava na pásmo operních melodií v úterý 28. června 2022 ve společenském sále Csemadoku (Nám. 1. mája 10-12). Vystoupí sopranistka Jana Juríčková a barytonista Roman Krško za doprovodu paní Milady Synkové. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Výstava české fotografky v PetržalceČeské centrum zve na výstavu černobílých fotografií Dany Kyndrové pod názvem „Žena medzi vdýchnutím a vydýchnutím“, jež zachytává ženy v různých společenských úlohách. Až do konce srpna 2022 kolekce oživuje prostor před Místní knihovnou v Petržalce na Vavilovově ul. 26.
Polárník v bratislavské Univerzitní knihovněČeské centrum zve do konce června 2022 na výstavu knižních ilustrací a kopií obrazů pod názvem „Julius Payer. Expedice na Severní pól“. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších arktických badatelů, pocházejících z území Čech a nejslavnější malíř polárních území vůbec.
Šest bratislavských lyr legendárnímu skladateliKlavírista, skladatel a producent Bohuslav Ondráček (27. června 1932 Pardubice – 7. června 1998 Praha) vystudoval skladbu na AMU, začínal jako klavírista a hudební dramaturg až po divadlech Stop v Pardubicích a Alfa v Plzni zakotvil v pražském Rokoku. Byl tvůrcem legendárního tria Golden Kids. Na Bratislavské lyře získaly jeho písně až šest ocenění: zlatou „Requiem“ (1967 E. Pilarová), „Spoutej mě“ (1971 H. Ulrychová) a „Pláňka“ (1975 W. Matuška), stříbrnou „Oh, baby, baby“ (1966 H. Vondráčková a M. Kubišová) a „Don Diri Don“ (1967 W. Matuška) i bronzovou „Hou, hou“ (1968 W. Matuška).
Vychoval první generaci slovenských literárních historikůLiterární historik prof. PhDr. Josef Hanuš (27. června 1862 Dolní Štěpanice u Semil – 19. prosince 1941 Brno) začínal po studiích jako redaktor Ottova naučného slovníku a učil na obchodní akademii v Praze, kde později začal přednášet i na Karlově univerzitě. V letech 1921 až 1935 byl profesorem dějin české literatury na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde ve 20. letech vykonával krátce i funkce děkana Filozofické fakulty, prorektora a rektora. Několik odborných publikací věnoval i slovenským osobnostem, např. Pavel Josef Šafarík v životě a spisech, Ze slovenských knihoven nebo Dobrovský a Slovensko.
První slovenská ošetřovatelka se narodila v HumpolciOtec Jany Hrebendové (roz. Bóriková, 28. června 1812 Humpolec - 25. ledna 1880 Vrbovce) byl slovenský evangelický kněz a s ním se později vrátila do jeho domoviny na Myjavu, kde se dále zdokonalovala v lidovém léčitelství, a tyto znalosti si ještě prohloubila po sňatku s vojenským lékařem. Když se její bratři zapojili do revoluční družiny slovenských dobrovolníků v letech 1948-49, pomáhala jim přímo na bojišti a stala se tak zakladatelkou poskytování první pomoci.
Syn popraveného generálaIng. Milan Píka (28. června 1922 Hranice na Moravě – 20. března 2019 Bratislava) jako syn generála Heliodora Píky v roce 1939 emigroval s matkou do Rumunska a později do V. Británie, kde sloužil v pozemním personálu 310. stíhací perutě RAF, později absolvoval Vojenskou akademii. V roce 1948 byl s otcem uvězněn, degradován a vyloučen z Právnické fakulty. Po propuštění odešel na Slovensko. V roce 2009 besedoval s krajany v Bratislavě (foto). Čest jeho památce.
Dvě zhudebněné básně Josefa KainaraPublicista, básník, dramatik a překladatel Josef Kainar (29. června 1917 Přerov – 16. listopadu 1971 Dobříš) se také věnoval hudbě, hrál v jazzových kapelách na klavír, kytaru i housle. Jeho texty často našly uplatnění v písních. Dvě z jeho básní „Lehla stará alej“ a „Manitouova pomsta“ zhudebnil PhDr. Vladislav Klesnil a v podání skupiny Starý orchestrion je ČSB vydala v prosinci 2005 na CD „Čeští básníci o Moravě“.
Pražský tenorista téměř tři desetiletí v SNDTenorista František Hájek (30. června 1897 Praha – 3. června 1960 Bratislava) sice po ukončení obchodní školy pracoval v bance, ale nakonec ho zlákalo divadlo. Po Praze a Olomouci našel dlouhodobé působiště od 1931, kdy se uvedl vynikajícím partem Vaška ve Smetanově Prodané nevěstě, až do 1959 ve Slovenském národním divadle.
Máte doma české bankovky?Česká národní banka (ČNB) oznámila, že do 1. července 2022 stahuje z oběhu starší vzory některých bankovek tak, aby v oběhu zůstala jen jediná jejich novější emise. Konkrétně jde o stokoruny vzor 1995 a 1997, dvousetkoruny z roku 1996 a 1998, pětistovky z let 1995 a 1997, tisícovku vzor 1996 a dvoutisícovky z let 1996 a 1999. Orientačně lze rozdílné bankovky rozeznat podle stříbřitého kolmého proužku, který je u starších vzorů užší a jeho barva se při změně směru světla nemění, nové emise ho mají širší a při naklopení mění hnědofialovou a zelenou barvu. Po 1. červenci 2022 bude možné starší vzory bankovek vyměnit jen v bance, od roku 2024 jen v pobočkách ČNB.
Výročí slavné bitvyÚspěšný útok nedostatečně vyzbrojené Československé střelecké brigády složené z dobrovolníků proti - jak se později ukázalo - převážně proti vlastním krajanům z 19. divize c.k. rakousko-uherské armády u vesničky Zborov na západní Ukrajině ve dnech 1. a 2. července 1917 přinesl 167 obětí a tisícku raněných na straně brigády, a stovky mrtvých a zajatých na opačné straně. I když bitva nezvrátila celkový neúspěch tzv. Kerenského ofenzívy, přispěla k uznání čs. doborovolníků na ruské frontě, z nichž se postupně vytvořily Čs. legie jako jedna z rozhodujících sil při vzniku a uznání samostatného Československa (viz vzpomínky v ČB 7-8/1997 a 1/1997).
Zpěvák se šesti lyramiZpěvák a herec Waldemar Matuška (2. července 1932 Košice – 30. května 2009 St. Petersburg, Florida) žil od roku 1986 v USA. Jako hudební idol 60. a 70. let posbíral také bohatou sbírku Bratislavských lyr: Zlatou 1975 za píseň „Pláňka“, dvě stříbrné 1967 za „Don Diri Don“ a 1968 „To se nikdo nedoví“ (s H. Vondráčkovou) a tři bronzové 1966 „Už činžák zhas“, 1967 „Nech tu lásku spát“ (s M. Kubišovou) a 1968 „Hou, hou“.
Program Kruhu přátel české kulturyKruh přátel české kultury opět pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod. Na červenec připravil 12. 7. 2022 film „Za tichých nocí“ režiséra Z. G. Hašlera z roku 1940 s L. Baarovou a K. Högrem v hlavních rolích a 26. 7. 2022 „Poslední růže od Casanovy“ (r. Václav Krška) z roku 1966. Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
České stopy v Bosně a HercegoviněV rámci Kulturních večerů Český spolek Bratislava připravil přednášku Ing. Milana Klubala „České stopy v Bosně a Hercegovině“ v úterý 31. května 2022 ve společenském sále Csemadoku. Záběry z přednášky, vycházející z návštěvy zejména měst Sarajevo, Mostar a Travnica, poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity připravujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Čs. ústavu zahraničního v Praze. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Města věnná – všemi chtěnáOsm východočeských měst – Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Nový Bydžov, Polička, Trutnov, Vysoké Mýto – a středočeský Mělník vytvořily dobrovolné sdružení pod názvem Královská věnná města s cílem společně podpořit rozvoj cestovního ruchu ve svém regionu a současně prezentovat méně známou součást českých dějin. V Bratislavě poprvé Královská věnná města prezentovala nabídku pro slovenské návštěvníky, spočívající v historických památkách i atraktivních zajímavostech na aktivní trávení volného času pro jednotlivce i rodiny. Podrobný kalendář akcí i přehled pozoruhodností jednotlivých měst je na internetové stránce vennamesta.cz.
Čeští architekti v KošicíchMgr. Helena Miškufová z Košic nás upozornila na další dokumentární film, odvysílaný v rámci Národnostního magazínu RTVS 30. května 2022 v cyklu „Od prameňa“, tentokrát věnovaný působení českých architektů v Košicích. Shlédnout jej lze i v internetovém archivu zde.¨
Rodina Čapků v Trenčianských Teplicích – výročíV roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích je zaznamenán v létě 1912, kdy tam dopisovali společné dílo Zářivé hlubiny. O pět let později v roce 1917 Karel působil jako domácí učitel v rodině Lažanských na zámku Chyše u Žlutic a do Trenčianských Teplic si přijel oddychnout před nástupem do redakce Národních listů. V roce 1922 si odskočil od 18. června do 13. července do Vysokých Tater, v Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici dokončoval Věc Makropulos a podniká túry, za rodiči do T. Teplic přijede ještě v říjnu, kdy dokončuje Krakatit. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.
Konference českých škol v zahraničíČeské školy bez hranic informují, že letošní již XIV. ročník mezinárodní konference českých škol v zahraničí ve dnech 25. až 29. července 2022 se zaměří na předškolní výchovu, vzdělávání „náctiletých“ a novou metodiku výuky českých reálií. Dva semináře upozorní rovněž na význam tvořivého psaní, nebude chybět ani oblíbený blok výměny zkušeností a malý knižní veletrh. První dva dny se uskuteční v Praze prezenčně a pondělní program bude živě streamován z Černínského paláce. Další program bude možné sledovat od středy 27. do pátku 29. 7. on-line. Přihlášky se začnou přijímat v polovině května.
Výstava k 80. výročí heydrichiády v Českém doměVe středu 8. června 2022 se v Českém domě a Středoevropském domě fotografie v sousední budově uskuteční společná vernisáž několika výstav. V 19 hod. České centrum zahájí pod názvem „Nezapomeneme / Nezabudneme“ výběr výtvarných děl žáků a studentů věnovaných tragickým událostem druhé světové války a domácího odboje při příležitosti 80. výročí heydrichiády. Výtvarnou přehlídku organizovala Karlova univerzita ve spolupráci s agenturou W&Art a potrvá do konce července 2022.
Výstava hraček v Českém doměDo konce července 2022 je v Českém domě otevřena výstava „Mini wonders“, představující výběr designových českých hraček od 20. let 20. století po současnost. „Hračky jsou malé divy světa obdařené čarovnou mocí. Jsou to první předměty, díky nimž se učíme poznávat svět i naše schopnosti. Hovoří univerzálním jazykem a jsou to poklady, jež se dědí z generace na generaci,“ uvádí kurátorka Tereza Bruthansová.
Informace k podzimním volbám do SenátuV září 2022 se uskuteční volby do Senátu Parlamentu ČR. „Hlasování ve volbách do Senátu bude probíhat pouze na území České republiky,“ připomíná krajanům paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. „Pokud jste zapsání ve zvláštním volebním seznamu, které vede velvyslanectví ČR v Bratislavě, pak můžete požádat o vystavení voličského průkazu a volit v ČR. Žádost musí být podána do 16. 9. 2022 poštou nebo datovou schránkou, osobně do 21. 9. 2022. Pokud nejste zapsání ve zvláštním volebním seznamu, které vede velvyslanectví ČR v Bratislavě, pak můžete požádat o Vaše zapsání, a to do 14. 8. 2022". Podrobné informace jsou na webu velvyslanectví, případné otázky lze adresovat na e-mailovou adresu consulate_bratislava@mzv.cz, do předmětu zprávy napište Volby do Senátu PČR.
