logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Program ČSB je přerušen do ukončení protipandemických opatření!

logo    Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – duben 2021
„Vážení přátelé, vzhledem k tomu, že kromě obvyklého oslovení a přání zdraví Vás nemůžeme potěšit žádnou novou optimistickou zvěstí, nezbývá nám než se vám připomenout touto cestou. Pandemie přetrvává, ne na všechny se zatím dostalo vakcíny, takže jestli nám nepomohou modlitby v otevřených chrámech (jak doporučuje jeden z našich osvícených ministrů), budeme i v dubnu s naším bulletinem v ruce čekat na dny příští. Světlo na konci tunelu jistě je, nevíme ale, jak je tunel dlouhý. Nebudeme opakovat, že na lepší časy jsme – tedy výbor ČSB – připraveni,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a doporučuje některé knižní novinky.


foto: TaNaP    Zasloužil se o ochranu přírody v Tatrách
Botanik a ekolog Jaroslav Veselý (5. dubna 1906 Rosovice u Dobříše – 28. srpna 1985 Praha) byl původně středoškolským profesorem, později přednášel na Karlově univerzitě o ochraně přírody a krajiny. Jako ředitel Státního úřadu ochrany památek a přírody v letech 1958-1973 prosazoval vědecký význam Tatranského národního parku. Napsal několik knih a množství odborných článků, věnovaných chráněným rostlinám. V roce 1969 se osobně zúčastnil slavnostního otevření novostavby Výzkumné stanice a Muzea TaNaP v Tatranské Lomnici.

V. Ondrouch    Zakladatel antické numizmatiky na Slovensku
Historik, archeolog a numismatik prof. ThDr. et PhDr. Vojtěch Ondrouch (6. dubna 1891 Smržice u Prostějova – 6. června 1963 Bratislava) po ukončení studia Karlovy univerzity a vzniku ČSR odešel jako středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu na Slovensko, kde učil například v Skalici a v Bratislavě, později se stal profesorem Univerzity Komenského, kde po válce byl krátce děkanem Filozofické fakulty. V 50. letech musel z univerzity z důvodu teologického vzdělání odejít a pracoval v muzeu a Historickém ústavu SAV, kde se věnoval zejména antickým a keltským vykopávkám v Bratislavě a okolí, , jako archeolog zkoumal římská naleziště Gerulata v Bratislavě-Rusovcích, dále ve Stupavě a na Pajštúně.

foto: Arborétum Mlyňany    Vytvořil a zachránil arborétum
Zahradník a dendrolog Josef Mišák (7. dubna 1866 Hořice v Podkrkonoší – 29. prosince 1939 Bratislava) získával zkušenosti v Čechách, Německu a na Haliči, od 1. listopadu 1893 nastoupil do služby u hraběte Š. Ambrózy – Migazzi, pro kterého v Tesárských Mlyňanech vybudoval unikátní arborétum vždy zelených rostlin. Po mrazivé zimě 1928/29 se mu podařilo obhájit existenci arboreta tvrzením, že rostliny, jež přežily kruté mrazy, jsou nejvhodnejším genetickým materiálem na další rozvoj sbírek. Staral se i o park v Topoľčiankách.

V. Hágy    Největší „pomník“ má pod tatranskými štíty
Architekt František Albert Libra (8. dubna 1891 Herálec – 30. června 1958 Praha) po sobě zanechal přes dvě stě architektonických návrhů, mezi nimiž řada byla předurčena na Slovensko, první realizací byla drtírna asfaltu ve Varíně, ale řada dalších, žel, zůstala nerealizována. Nejvýznamnějším dílem je vítězný návrh (s s arch. Jiřím Kanem a ve spolupráci s lékařskými experty) Masarykova sanatoria na léčení tuberkulózy v obci Vyšné Hágy s dalšími objekty, na jehož výstavbu v letech 1934-38 osobně dohlížel (dokončené bylo v důsledku událostí až v roce 1941). Česká beseda o něm psala v č. 9/1998 a 5/1999.

ŠUR    Podílel se na formování uměleckého života v Bratislavě
Muzikolog a estetik PhDr. Antonín Hořejš (9. dubna 1901 Praha – 17. července 1967 Praha) se v roce 1919 přestěhoval do Bratislavy, kde pokračoval ve studiu na obchodní akademii. Souběžně studoval hudební vědy a dějiny umění na Univerzitě Komenského. Už během studia často publikoval ve slovenských časopisech a novinách hudební a divadelní kritiky a další články z nejrůznějších oblasti umění, včetně užitkového, architektury atd., aktivně působil ve spolcích (Umělecká beseda Slovenska, Bratislavský koncertný spolok, Akademické pěvecké sdružení) a byl spoluiniciátorem založení Školy uměleckých řemesel, kde v letech 1930-34 přednášel. Podporoval časopis Slovenská grafia (Časopis venovaný povzneseniu kníhtlačiarstva a krásnej tlače na Slovensku vycházel 1929 – 1933) a další tituly.

ŠD Košice    Osudem se mu staly Košice
Dirigent, pedagog, muzikolog a dramaturg Roman Skřepek (9. dubna 1931 Bratislava – 9. listopadu 2001 Košice) který pocházel ze smíšeného manželství, od otce – Moraváka od Vyškova – zdědil češtinu, po mamince maďarštinu, vystudoval hudební vědu na Univerzitě Komenského a souběžně dirigování na bratislavské konzervatoři. Osudem se mu však staly Košice, kde ve Státním divadle od postavení korepetitora to dotáhl na dirigenta, sbormistra i dramaturga opery a baletu. Založil také Košický komorní orchestr, vyučoval na tamní konzervatoři a v letech 1983-85 byl dirigentem sboru Collegium technicum. Jeho medailon přinesla Česká beseda v č. 9/1997.

foto: ČB    Vzpomínka na krále komiků
Herec a divadelní ředitel Josef Vlastimil Burian (9. dubna 1891 Liberec – 31. ledna 1962 Praha) patří mezi nejvýraznější umělecké osobnosti 20. století, která po desetiletí šíří nezaměnitelný humor, i když ho po válce postihl těžký osud. Česká beseda mu pravidelně věnovala vzpomínku, např. v č. 4/1996, 4/1999 nebo 3/2007.

foto    Významný uherský kartograf a jeho kořeny
Důstojník a kartograf Jan Lipský (10. dubna 1766 Sedličná u Trenčína – 2. května 1826 Sedličná) pocházel z rodiny pobělohorských exulantů, která přišla na Považí kolem roku 1638-39 z Nového Jičína, jejíž představitel Daniel Lipský záhy patřil k nejzámožnějším měšťanům v Trenčíně. Jeho potomek Jan (toho jména IV.). se po studiích v Lučenci, Trenčíně a Bratislavě, kde si oblíbil zejména matematiku, rozhodl pro vojenské studium ve Wiener Neustadtu, kde se stal členem kartografického týmu, který řídil zeměmeřičské práce v rámci nejstaršího mapování Rakouska. Po jmenování dragounským rytmistrem přednášel základy vojenské kartografie budoucím důstojníkům. Práci kartografa zůstal věrný i během nasazení v bojích s Osmany a zúčastnil se i bitvy u Slavkova. Po celý život však sbíral a průbežně i publikoval kartografické údaje, jež shrnul ve svém – na tu dobu unikátním – díle „Mappa generalis regni Hungariae“. Rodu Lipských věnovala Česká beseda článek v č. 2/2002.

logo    Informace ke sčítání lidu v ČR
Velvyslanectví ČR v Bratislavě upozorňuje na informace ke „sčítání lidu v ČR, které se uskuteční online v době 27. 3. - 9. 4. 2021. Sčítání lidu je povinné a týká se všech osob, které mají v ČR hlášen trvalý pobyt. Naopak se netýká občanů ČR, kteří nemají v ČR trvalý pobyt.“ Veškeré další informace jsou zveřejněny na webové stránce Velvyslanectví ČR v Bratislavě.

PS PČR    Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR budou v říjnu
Ve dnech 8. a 9. října 2021 se v České republice uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě v této souvislosti upozorňuje, že „podle ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 247/1995Sb., budou volby probíhat i mimo území České republiky, a to ve zvláštních stálých volebních okrscích. Na území Slovenské republiky budou volby probíhat na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. Občané České republiky žijící na Slovensku mají možnost se zapsat do zvláštního seznamu voličů vedeného Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě (pokud v něm již nejsou zapsáni), a to do 29. srpna 2021. Voliči zapsaní ve zvláštním seznamu voličů vedeném Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě, kteří si přejí hlasovat na území České republiky, mohou u tohoto Velvyslanectví podat žádost o vydání voličského průkazu, a to do 6. října 2021. Další podrobné informace jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR".

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk