logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Program ČSB je přerušen do ukončení protipandemických opatření!

foto: Ing. L. Bábíček    Zástupce ČSB ve Výboru pro národnostní menšiny
Sekretariát Úřadu zplnomocněnce vlády SR pro národnostní menšiny oznámil složení nového Výboru pro národnostní menšiny a etnické skupiny na následující období. Za českou menšinu do něj byli zvoleni Hana Zelinová, ředitelka Muzea české kultury SNM v Martině a členka Českého spolku Martin a Jiří Zaťovič z Českého spolku v Košicích. Jejich náhradníky jsou Dagmar Takácsová rovněž z košického spolku a Jaroslav Kníž z Českého spolku Bratislava (na snímku). Blahopřejeme! Pro úplnost dodejme, že jako zástupce moravské menšiny je uveden Ján Chúpek a jako náhradkyně Jana Muráňová.


portrét z poštovní známky    Vzpomínka na antifašistu
Politik a publicista Jan Osoha (27. července 1901 v Podolí u Uherského Hradiště – 20. února 1945 Melk v Rakousku) po válce vstoupil do komunistické strany, která ho vyslala na studium politických věd do Sovětského svazu. Od roku 1935 působil na Slovensku jako komunistický funkcionář, v letech 1939-42 vydával protifašistické tiskoviny a angažoval se v zakládání tzv. Jánošíkovských bojových družin, za co byl v létě 1942 zatčen a vězněn. Zahynul při leteckém bombardování transportu směřujícího do Mauthausenu.

SND    Režisér zasvětil část svého života Bratislavě
Herec a režisér Bohuš Hájek (28. července 1881 Praha – 29. října 1948 Praha) působil v letech 1922-26 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a následně v letech 1934-39 pomáhal při rozběhu bratislavského Radiojournalu.

vlajka ČOS    Sociolog se zasloužil o obnovu tradice
Sociolog a publicista doc. PhDr. Bořivoj Petrák, CSc. (30. července 1926 Jaroměřice nad Rokytnou – 20. ledna 2014 České Budějovice) po Něžné revoluci patřil k významným osobnostem, jež se zasloužily o obnovu České obce sokolské, Masarykova demokratického hnutí nebo Matice české při Národním muzeu v Praze. Česká beseda s ním hovořila v. č. 5/1997 a 7-8/1997.

logo    Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – červenec 2021
„Vážení přátelé, přejeme vám příjemný první prázdninový měsíc. Červenec (i srpen) bývá obyčejně pro nás, tedy pro členy i výbor ČSB, měsícem oddychovým. Bohužel nejinak tomu bude i tohoto roku. Nejbližší kulturní nebo poznávací akci předpokládáme (ale člověk míní, pandemie mění) až v září. Takže dotehdy se musíme/musíte spokojit s buletíny...,“ píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin, nové knihy a další zajímavosti.

mapka    Pomoc moravským obcím postiženým tornádem
Výbor ČSB se rozhodl přispět na pomoc obcím na jižní Moravě zasaženým tornádem. Jelikož v současnosti je komplikované se sejít, rozhodli jsme se poslat hned na oficiální účet Jihomoravského kraje na tento účel prvních 600 eur z našich rezerv. Očekáváme, že se připojí další členové a podle svých možností přispějí libovolnou sumou buď při výběru členských příspěvků, až budeme moci obnovit naši činnost, nebo přímo na náš bankový účet vedený ve Slovenské spořitelně, č. ú. SK6809000000000011479117 BIC GIBASKBX. Všechny vysbírané prostředky budou řádně zúčtovány a dodatečně odeslány na pomoc postihnutým.

Čs. mužstvo MS 1962    „Černá kočka“ z Prahy
Fotbalový brankář Viliam Schrojf (2. srpna 1931 Praha – 1. září 2007 Bratislava, sportovní přezdívka „černá kočka“) začínal sportovní kariéru v klubu Admira Praha, ale po vojenské službě (Křídla vlasti Olomouc) odešel do Bratislavy posílit nové mužstvo Slovanu Bratislava, jemuž hned první sezónu pomohl k mistrovskému titulu. Za Slovan odehrál deset sezón, rok hrál v Košicích. Do historie se zapsal jako člen stříbrného čs. mužstva na MS v kopané v Chile 1962, kde byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu.

Moyzesova síň    Ze začátků rozhlasového vysílání
Československo patřilo mezi první země světa s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Pravidelné vysílání z Prahy Kbely začalo 18. května 1923 pod názvem Radiojournal. Slovenská pobočka Radiojournalu oficiálně začala vysílání 3. srpna 1926, ale až od 2. října 1926 přešla na každodenní vysílání. První vysílač se nacházel v budově policejního prezidia na na Špitálské ul., postavené podle projektu architekta Františka Krupky ze Skutče. Později rozhlas vysílal z budovy na Jakubově nám. a z tzv. vládní budovy v Bratislavě, z prostor dnešní Moyzesovy síně, která sloužila jako rozhlasové koncertní nahrávací studio ještě dlouhá desetiletí až do kolaudace dnešního sídla v „pyramidě“.

foto    Rodina Čapků v Trenčianských Teplicích – výročí
V roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích je zaznamenán v létě 1912. V srpnu 1916 Karel Čapek tam podstoupil léčbu, když pracoval na rukopisu souboru novel Boží muka. O pět let později v Lidových novinách vychází článek Josefa Čapka o Trenčianských Teplicích. Karel Čapek v roce 1921 se tam zdržel od 10. do 30. srpna, kdy kromě pravidelné léčby pokračoval v románu Továrna na Absolutno. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.

MKVZČ    Konference zahraničních Čechů bude v říjnu 2021
Vážení krajané, přátelé, dovolte mi, abych vás pozval na konferenci »Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích a aktuální potřeby české diaspory«. Konference proběhne 7.- 8. října letošního roku v Senátu. Jejími pořadateli jsou Senát, Etnologický ústav AVČR a Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Datum bylo zvoleno tak, aby ti z vás, kdo budou mít zájem, mohli v ČR odvolit (volby se konají 8. - 9. října). Jak název napovídá, na konferenci budeme diskutovat o tom, jaké jsou vztahy mezi vašimi komunitami/domovskými státy a Českou republikou i o tom, co by šlo ještě zlepšit. Konference se měla uskutečnit už loni, ale z důvodu pandemie covidu byla odložena,“ zve Miroslav Krupička z MKVZČ v Praze. Naši krajané si ho mohou pamatovat z návštěvy v Bratislavě v rámci Týdne zahraničních Čechů v září 2006. Celá pozvánka je na portálu zahranicnicesi.som. O předcházející konferenci v září 2018 jsme informovali zde.

foto    Co byste měli vědět o blížících se volbách v ČR
Voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v pátek 8. a v sobotu 9. října 2021 se mohou účastnit i občané ČR v zahraničí, pokud jsou zapsáni nejpozději do 29. srpna 2021 do seznamu zvláštního volebního okrsku na velvyslanectví ČR nebo budou mít vystaven voličský průkaz z místa trvalého bydliště v ČR. Voliči v zahraničí budou letos volit kandidáty z Ústeckého kraje, který byl 7. ledna 2021 vylosován na tento účel Státní volební komisí. V zahraničí dostanou voliči hlasovací lístky až ve volební místnosti a na hlasovacím lístku vybrané politické strany nebo hnutí mohou zakroužkovat maximálně čtyři jména. Podrobnější informace lze najít na stránkách Velvyslanectví ČR v Bratislavě nebo přímo Ministerstva vnitra ČR.

koláž    Máte doma české bankovky?
Česká národní banka (ČNB) oznámila, že do 1. července 2022 stahuje z oběhu starší vzory některých bankovek tak, aby v oběhu zůstala jen jediná jejich novější emise. Konkrétně jde o stokoruny vzor 1995 a 1997, dvousetkoruny z roku 1996 a 1998, pětistovky z let 1995 a 1997, tisícovku vzor 1996 a dvoutisícovky z let 1996 a 1999. Orientačně lze rozdílné bankovky rozeznat podle stříbřitého kolmého proužku, který je u starších vzorů užší a jeho barva se při změně směru světla nemění, nové emise ho mají širší a při naklopení mění hnědofialovou a zelenou barvu. Po 1. červenci 2022 bude možné starší vzory bankovek vyměnit jen v bance, od roku 2024 jen v pobočkách ČNB.

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk