logo ČSB                                   ČnS

Vítejte na informační stránce Českého spolku Bratislava

Český spolok Bratislava (ČSB) je nepolitické občanské sdružení obyvatel Slovenské republiky hlásících se k českému, moravskému a slezskému původu, jejich rodinných příslušníků a dalších sympatizantů bez ohledu na státní občanství (viz Stanovy). Pod názvem „Spolek Čechů na Slovensku" vznikl v roce 1993 (viz Z historie spolku) jako nejstarší organizace české a moravské národnostní menšiny v SR, v následujícím roce se s místními pobočkami v dalších slovenských městech transformoval na regionální organizace Českého spolku na Slovensku... (celý text O nás)

Program ČSB je přerušen do ukončení protipandemických opatření!

foto z pozvánky    Pozvánka na výstavu tvorby naší členky
Do 25. června 2021 bude v K Gallery na Ventúrské ul. v Bratislavě výstava tvorby výtvarnice a členky našeho spolku paní Evy B. Linhartové pod názvem „Dotyky prírody“ spojená s prodejem. Galerie je otevřena od pondělí do pátku v době mezi 15. a 18. hodinou.


foto    Co byste měli vědět o blížících se volbách v ČR
Voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v pátek 8. a v sobotu 9. října 2021 se mohou účastnit i občané ČR v zahraničí, pokud jsou zapsáni nejpozději do 29. srpna 2021 do seznamu zvláštního volebního okrsku na velvyslanectví ČR nebo budou mít vystaven voličský průkaz z místa trvalého bydliště v ČR. Voliči v zahraničí budou letos volit kandidáty z Ústeckého kraje, který byl 7. ledna 2021 vylosován na tento účel Státní volební komisí. V zahraničí dostanou voliči hlasovací lístky až ve volební místnosti a na hlasovacím lístku vybrané politické strany nebo hnutí mohou zakroužkovat maximálně čtyři jména. Podrobnější informace lze najít na stránkách Velvyslanectví ČR v Bratislavě nebo přímo Ministerstva vnitra ČR.

foto z pozvánky    Emancipovaná žena ve stínu velkého otce
Ve čtvrtek 17. června 2021 se v Martině uskuteční vědecká konference o Alici Masarykové s podtitulkem „Emancipovaná žena ve stínu velkého otce“. Konference se zúčastní odborníci z Akademie věd ČR, Slovenské akademie věd a jiných vědeckých pracovišť, kterí se zaměří na osobnost dcery prvního prezidenta republiky, emancipovanou ženu a její stopy na Slovensku. Zájemci o osobní účast na konferenci se mohou přihlásit na adrese: hana.zelinova@snm.sk, ale bude přístupná i online na odkazu: https://hamorecords.sk/konferencia/, který bude aktivní 30 minut před začátkem konference, viz pozvánka s celodenním programem.

foto    Sto let legendární koruny
Sochař, řezbář a medailér Otakar Španiel (13. června 1881 Jaroměř – 15. února 1955 Praha) byl autorem první československé mince, která se začala v Kremnici razit v roce 1921 a do oběhu se dostala následující rok. Klečící žena se snopem obilí a číslicí jedna na rubu se zapamatovala více než lícní strana s malým znakem a nápisem Československá republika. První československá mince platila na Slovensku do 31. května 1941 a v obnovené ČSR do 31. května 1947, dnes je vyhledávanou zběratelskou raritou.

DJZ Prešov    Vzpomínka na všestranného herce a zpěváka
Barytonista a hlasový pedagog Josef Staník (16. června 1911 Krásno nad Bečvou, dnes Valašské Meziříčí – 24. října 1979 Prešov) působil od roku 1932 v různých českých divadelních společnostech. V roce 1941 přišel na Slovensko, kde se stal sólistou Slovenského lidového divadla v Nitře. Poté následovala krátká zastávka v operetě SND v Bratislavě a po válce pomáhal obnovit operní a operetní soubor ve Státním divadle v Košicích. V polovině 50. let definitivně zakotvil v Divadle Jonáše Záborského v Prešově a tomuto městu už zůstal věrný. Své zkušenosti a znalosti všestranného herce a zpěváka souběžně odevzdával jako hlasový pedagog a poradce.

SND    Pozapomenutá výpomoc SND
Slovenské národní divadlo vzniklo, jak je známo, z českého divadelního souboru a v prvních desetiletích se potýkalo s nedostatkem kvalitních sólistů, proto často angažovalo i neprofesionální zpěváky, kteří se umělecké činnosti věnovali souběžně s jiným občanským zaměstnáním. Patřil mezi ně například basista Alois Urban (17. června 1866 Žirov u Pelhřimova - ?), který byl náměstkem přednosty železničního nádraží, později inspektorem ČSD, a také členem Akademického zpěváckého sdružení. Poprvé zazpíval Vodníka ve Dvořákově Rusalce v roce 1922 s takovým úspěchem, že až do r. 1930 vystupoval v SND jako tzv. stálý host a věnoval se příležitostně i koncertní činnosti. Také právník JUDr. Jan Kolář (22. června 1891 Bílá Třemešná u Trutnova – ?) se svým basem debutoval v roli Vodníka v Rusalce v roce 1925 a až do roku 1931 byl rovněž stálým hostem první slovenské scény.

foto: MZV ČR    Jedna z Cen Gratias Agit 2016 zamířila do Bratislavy
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek udělil 17. června 2016 ocenění Gratias agit, které MZV ČR uděluje od roku 1997 krajanům a přátelům ČR, kteří „nezištně prohlubují zájem zahraničí o naší zemi, napomáhají jejímu zviditelňování a příznivému obrazu ve světě". V roce 2016 byl mezi 16 laureáty byl ze Slovenska vybrán Vladimír Michal, zakladatel knihkupectví a vydavatelství Artfórum, jehož navrhlo bratislavské České centrum. Ocenění představuje křišťálový globus od akademického malíře Zdeňka Petra a diplom.

BL    Výročí první Bratislavské lyry
Ve dnech 23.-26. června 1966 se v Bratislavě uskutečnil první ročník Mezinárodního festivalu taneční písně, kterou vyhrála a hlavní cenu „Bratislavská lyra“ získala píseň „Mám rozprávkový dom“ v podání Karla Gotta (autoři Věroslav Matušík a Eliška Jelínková). Do prvního ročníku bylo přihlášeno 797 písní, z nichž do finálových koncertů vybrali 24. Pro zajímavost: první stříbrnou lyru si vyzpívaly Marta Kubišová a Helena Vondráčková písní Oh, baby, baby, bronzovou Waldemar Matuška se skladbou Už modrej činžák zhas a čtvrtá skončila opět píseň Karla Gotta Pošli to dál. Podle hlavní ceny se festival jmenoval až do konce 80. let.

část obalu knihy    Historik o začátcích společného státu
Historik a vysokoškolský učitel prof. PhDr. Zdeněk Kárník, DrSc. (25. června 1931 Dobré u Dobrušky – 30. září 2011 Praha) mohl od roku 1969 publikovat jen v samizdatu nebo pod pseudonymy a svá stéžejní díla, týkající se československých a českých dějin 19. a 20. století, vydal až po roce 1989. Úryvek z jeho trilogie publikovala Česká beseda v č. 2/2006.

část obalu knihy    Kreslíř přírody byl zakladatelem Dikobrazu
Malíř, grafik a ilustrátor Mirko Hanák (26. června 1921 Martin – 4. listopadu 1971 Praha) se narodil na Slovensku, kde byl jeho otec správcem pily. Většinu dětství však strávil už na Moravě u babičky ve Skaličce u Zábřehu, později na studiích v Kroměříži a Olomouci. Za války dva roky studoval na Škole umění ve Zlíně, poté byl „totálně nasazen“ v Německu. Po válce v Praze vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, jako karikaturista byl zakladatelem časopisu Dikobraz (podle jeho vzoru později vznikl slovenský Roháč). Jako znalec přírody a myslivosti účinkoval v televizi.

logo    Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – červen 2021
„Vážení přátelé, měsíc květen byl předzvěstí, že snad již v červnu nastane námi očekávaná změna. Pandemie ustupuje, začalo rozvolňování (jak vítané slovo, i když tak děsně zní), jež možno otevře bránu našim setkáním. Nejasné také zůstávají naše poznávací zájezdy, protože k nim je nutné rozvolňování i v Česku. Zde si zatím musíme pomoci příslovím „vyčkej času jako husa klasu“...,“ píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a další zajímavosti.

foto    Rodina Čapků v Trenčianských Teplicích – výročí
V roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích je zaznamenán v létě 1912. V srpnu 1916 Karel Čapek tam podstoupil léčbu, když pracoval na rukopisu souboru novel Boží muka. O pět let později v Lidových novinách vychází článek Josefa Čapka o Trenčianských Teplicích. Karel Čapek v roce 1921 se tam zdržel od 10. do 30. srpna, kdy kromě pravidelné léčby pokračoval v románu Továrna na Absolutno. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.

Uherský Ostroh    Tipy na návštěvu méně známých turistických cílů v ČR
Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism zveřejnila čtyřicet dva tipů na návštěvu jedinečných, ale návštěvníky mnohdy opomíjených míst. Každý ze čtrnácti krajů nominoval tři zástupce, kterým letos vévodí nově otevřené či zrekonstruované památky, rozhledny, méně známé hrady a zámky nebo technické unikáty. Z těch, co jsou blíže ke slovenským hranicím uveďme například zámek v Uherském Ostrohu s Křišťálovou jeskyní nebo skanzen na úpatí Hostýnských vrchů v Rymicích. Přehled neobjevených skvostů Česka je na turistickém portálu kudyznudy.cz.

záhlaví    Dopisy krajanům
První tajemnice Velvyslanectví ČR v Bratislavě paní Zuzana Marková poskytla krajanům dopisy předsedy Stálé komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí, pana Tomáše Czernina, týkající se zejména blížících se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a nedávno přijaté novely volebního zákona. V druhém dopise se představuje nový ředitel odboru veřejné diplomacie a krajanů MZV ČR Jan Bondy. Oba dopisy zveřejňujeme krajanům na Slovensku.

ČSOL    Jednota ČsOL hledá potomky legionářů
Historik dr. Ferdinand Vrábel informuje české krajany a sympatizanty, že „Na základe rozhodnutia vedenia Československej obce legionárskej (ČsOL) v Prahe, vzniká na Slovensku Jednota ČsOL Slovensko. Touto úlohou je poverená sestra Mgr. Simona Albertová, so sídlom v Košiciach. Momentálne sa zisťuje záujem o členstvo. Potomkovia legionárov, sympatizanti a ďalší záujemcovia, hláste sa na adresu: alberova simona 1@gmail.com alebo na tel.: 0915 172 828.“

foto: ČB    Zájem o cesi.sk až z Íránu
Ahoj, Moje meno je Reza Alirezaieyan, píšem knihu o architektúre cisárskeho Iránu. Videl som, že máš profil na Leopoldovi Czihalovi. Máte informácie o osobe, ktorá napísala tento článok, alebo viete, kde je rodina Czihalovcov alebo kde je archív tohto architekta?“ – napsal na náš portál cesi.sk s odvoláním na článek z České besedy č. 10/2006. Má-li někdo možnost poskytnout mu bližší informace, může mu napsat na adresu ralirezaieyan@outlook.com. Architekt Leopold Czihal (22. října 1898 Ostrava – 4. září 1974 Augsburg) se v letech 1933–1938 vypracoval na pozici hlavního stavitele jedné z provincií Perské říše (od 1935 Íránu) a projektoval tam také pro firmu Škoda. Po 2. světové válce žil na Slovensku, kde jeho nejznámější stavbou je budova Státní filharmonie v Košicích.

MKVZČ    Konference zahraničních Čechů bude v říjnu 2021
Vážení krajané, přátelé, dovolte mi, abych vás pozval na konferenci »Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích a aktuální potřeby české diaspory«. Konference proběhne 7.- 8. října letošního roku v Senátu. Jejími pořadateli jsou Senát, Etnologický ústav AVČR a Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Datum bylo zvoleno tak, aby ti z vás, kdo budou mít zájem, mohli v ČR odvolit (volby se konají 8. - 9. října). Jak název napovídá, na konferenci budeme diskutovat o tom, jaké jsou vztahy mezi vašimi komunitami/domovskými státy a Českou republikou i o tom, co by šlo ještě zlepšit. Konference se měla uskutečnit už loni, ale z důvodu pandemie covidu byla odložena,“ zve Miroslav Krupička z MKVZČ v Praze. Naši krajané si ho mohou pamatovat z návštěvy v Bratislavě v rámci Týdne zahraničních Čechů v září 2006. Celá pozvánka je na portálu zahranicnicesi.som. O předcházející konferenci v září 2018 jsme informovali zde.

PS PČR    Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR budou v říjnu
Ve dnech 8. a 9. října 2021 se v České republice uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě v této souvislosti upozorňuje, že „podle ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 247/1995Sb., budou volby probíhat i mimo území České republiky, a to ve zvláštních stálých volebních okrscích. Na území Slovenské republiky budou volby probíhat na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. Občané České republiky žijící na Slovensku mají možnost se zapsat do zvláštního seznamu voličů vedeného Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě (pokud v něm již nejsou zapsáni), a to do 29. srpna 2021. Voliči zapsaní ve zvláštním seznamu voličů vedeném Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě, kteří si přejí hlasovat na území České republiky, mohou u tohoto Velvyslanectví podat žádost o vydání voličského průkazu, a to do 6. října 2021. Další podrobné informace jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR".

   
  • > > > archiv starších zpráv, pozvánek a zajímavostí
  • TOPlist

    NK ČR v dubnu 2008 vybrala tuto stránku do projektu WebArchiv.

     

    © jv 2004

              © Obsah těchto stránek lze použít výlučně s označením zdroje: cesi.sk