Jsme třetí nejpočetnější národností, ale ubývá nás

Z výsledků Sčítání obyvatel, domů a bytů, jak je zveřejnil Štatistický úrad SR vyplývá například, že od posledního sčítání - ještě v rámci federace v roce 1991 - počet obyvatel Slovenska vzrostl o 105 tisíc (přibližně 2-procentní nárůst) na 5 379 455 osob, přičemž více přibylo žen než mužů a zvýšil se jejich podíl na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (ze 46,9 na 47,7 %). Celkově populace stárne, zejména rychle klesá podíl obyvatel v předproduktivním věku, který se znížil z 24,9 na 18,9 %. Přibližně stejný podíl (to znamená téměř každý pátý) mají občané v poproduktivním věku, mezi nimiž už dvě osoby ze tří tvoří ženy. Dvě třetiny populace se hlásí ke katolické církvi, přičemž nárůst za posledních deset let zaznamenala nejen většina velkých církví, ale i skupina ,,bez vyznání" (to znamená, že výrazně poklesl počet těch, kteří před deseti lety tuto kolonku nevyplnili). Počet osob na jeden byt zůstává přibližně ste jný 3,2, ale průměrná plocha bytu na osobu se zvětšila ze 14,6 na 17,5 m². Automatickou pračku dnes mají dvě ze tří domácností, to je dvojnásobný nárůst, poměr osobních automobilů na domácnost však nepatrně poklesl. Většina těchto základních údajů už byla zveřejněna v denním tisku, proto se raději věnujme podrobněji té části, která nás zajímá jako národnostní menšinu.
Stručně by se dalo říci, že nadále představujeme třetí nejpočetnější národnostní menšinu na Slovensku, i když nás za posledních deset let trochu ubylo. Co je příčinou tohoto úbytku, o tom se můžeme jen domnívat. Nepochybně sami nejlépe víme z věkového složení našich členů, že přirozený úbytek tu samozřejmě je a mladých (Čechů a Moravanů přijíždějících trvale na Slovensko) přibývá méně než poskrovnu. Nepochybně jsou i tací, jimž se po rozdělení republiky podařilo přesídlit do vlasti. Ne malý počet našich krajanů se však může skrývat ve statistické skupině označené slůvkem nezjištění, případně jiní. Jsou to ti, kteří z různých důvodů národnost neuvedli, nebo naopak tvrdohlavě prohlašují československou (valašskou, ,,krušnohorec", apod.). O tom však můžeme jen spekulovat, rozhodující jsou oficiální tabulky, z nichž můžeme vyčíst i některé další zajímavosti, případně sestavit nové řebříčky. I nejnovější statistika potvrdila, že rozptýlení obyvatel české národnosti je poměrně rovnoměrné po celém území Slovenska a pouze ve třech okresech (Skalica, Bratislava I a Bratislava III) převyšuje podíl obyvatel české národnosti dvě procenta.

Národnosti v SR:

* = ŠÚ SR podíl neuvádí

Kraje podle početního zastoupení české menšiny

Okresy podle početního zastoupení české menšiny (nad 500 občanů)

Poznámka: Z dalších okresů stojí za zmínku ještě dva, v nichž i skromnější počet občanů české národnosti představuje podíl převyšující jedno procento obyvatel: Myjava 371 = 1,3 % a Púchov 445 = 1,0 %.
Pramen: Česká beseda č. 12/2001 (zpracované z údajů ŠÚ SR)