Čeští umělci doma a ve světě
(*31. 7. 1873, Světec u Bíliny - + 11. 6. 1944)
Od poloviny 19. století putovali mnozí čeští umělci, především malíři, po celé Evropě. Důvodem byly možnosti studia, poznání i kontakty. Nejdřív to byly tradiční umělecké akademie (Mnichov, Vídeň, Řím), pak jednoznačně převládla moderní Paříž a umění realizmu, impresionizmu, symbolizmu a secese. Po roce 1850 byli v Paříži Pinkas, Hynais, Purkyně, Chittussi, Brožík, Mařák, Marold, jako „hvězda“ Alfons Mucha a též velký cestovatel J. Čermák (byl též na Slovensku, v Dalmácii, Černé Hoře aj.). V první polovině 20. století byli nejvýznamnějšími „Pařížany“ František Kupka (1871-1957) a Josef Šíma (1891-1971), kteří získali i francouzské občanství. Avšak prvním, kdo pronikl z Čech do Ameriky, byl Vojtěch Preissig.
Vojtěch Preissig žil po roce 1884 v Praze, vystudoval reálné gymnázium v Ječné a pak Uměleckoprůmyslovou školu (1892-1897). Už v této době se seznámil s T. G. Masarykem a obdivoval jeho myšlenky. Léta 1898-1902 žil v Paříži. Krátce pobyl v ateliéru A. Muchy a studoval též grafické techniky - mědirytinu, lept a dřevoryt. V roce 1903 byl již v Praze jako designér v České slévárně písma. Měl ateliér v Chodské ulici, vydával Českou grafiku, věnoval se ilustraci, karikatuře, fotografii, pak též malbě, písmu a knize (typografie, úprava, obálky, ex libris). Vydal první knihy: ilustrace Broučků Jana Karafiáta (1903), dětské leporelo (1905) a v roce 1909 studii Barevný lept a barevná rytina, též ilustrace Slezských písní Petra Bezruče, které patří ke špičce českých krásných knih.
Léta 1910-1930 prožil V. Preissig aktivně v USA. Učil grafiku v New Yorku, Baltimore i Bostonu. Účastnil se politické a organizační práce ve prospěch založení Československé republiky. V jeho bostonském domě se scházeli T. G. Masaryk, M. R. Štefánik a bratři Benešovi. Navrhl též sérii náborových plakátů do československé armády. V roce 1931 se vrátil do Prahy, přišlo období nové malby i experimentů, a v reakci na dobový vývoj i jeho varování před fašizmem. Následoval aktivní odboj, členství v ilegální skupině V boj, vydávání stejnojmenného časopisu. Dne 21. září 1940 byl V. Preissig zatčen, vězněn a vyšetřován na Pankráci i v německých věznicích a 11. června 1944 zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Ani komunistický režim po roce 1948 nepovoloval prezentaci a propagaci jeho díla, až v roce 1989 byl vyznamenán in memoriam státním vyznamenáním (Cenu České akademie věd měl z let 1907 a 1935). V roce 2004 byla v Jízdárně Pražského hradu vynikající výstava životního díla V. Preissiga, jejímž kurátorem byl Tomáš Vlček. Lze jenom souhlasit se slovy kurátora, že V. Preissig „patřil mezi základní osobnosti českého moderního umění na své cestě od historizmu a dekorativní secese k poetikám umění 20. století“. Jeho dílo byla „otevřenost a pluralita“ (J. Chalupecký). V jeho pařížském Art nouveau byla sugestivní stylizace, motivy lesů a stromů, zimy i sněhu, figur, květů i města.
Pobyt v USA byl další a vyšší fází Preissigova vývoje. Nejdřív pokračoval ve stylizaci přírodních i figurálních motivů, pak zkoumal „geometrii čtvrté dimenze“ a tvořil materiálové koláže (kořínky stromů, štětiny …). Léta 1920-1922 jsou věnována projektu „Art fundamental“ - prostorovému obrazu a prostředí z abstraktních kompozicí a figurálních stylizací, které pojí linie, barvy a tvary. Jako základní elementy tvorby definuje V. Preissig: „Inspirace, imaginace, invence, individualita, senzibilita, nadšení, energie, soustředění, rovnováha, proporce, rytmus a entuziasmus“. Obraz je podle něj „projekční plocha abstraktních a mentálních procesů“.
Po návratu z USA vznikají nové grafiky, matricí je smirkový papír, dále to jsou obtisky z textilu, pak malby gestické, informel i geometrické abstrakce (s „matematickou tvarovou strukturou“) aj. Vynalézá též barvy vlastní technologie a v mnohém předvídá nové cesty umění - variacionizmus, optickou magii vizuálních signálů a symbolů umění počítačového věku, univerzalizmus vizuálních znaků i materiálové asambláže a obrazové i grafické silokřivky energie, síly a půvabu v nekonečném času i prostoru dynamických vztahů a vazeb „člověk a forma“ i „člověk a univerzum“. Odkaz jeho jedinečného díla zanechal své stopy také v českém výtvarném umění druhé poloviny 20. století - V. Boudník, Č. Kafka, Z. Sýkora, A. Kučerová, K. Malich … a je na škodu, že na Slovensku je život a tvorba Vojtěcha Preissiga téměř neznámá. Právě proto ji připomínáme i po 28. říjnu, po výročí vzniku první Československé republiky. Při jejich amerických „prapočátcích“ byl též malíř, grafik a ilustrátor Vojtěch Preissig.
Bohumír Bachratý
