Sváteční přání velvyslance ČR
„Nechť Vám kapitoly knihy roku plného dvojek ve zdraví přinesou štěstí i osobní úspěchy. S přáním příjemného prožití vánočních svátků připojuji poděkování za Vaši důvěru a těším se na další spolupráci,“ uvádí se v novoročním pozdravu velvyslance ČR Tomáše Tuhého adresovaném Českému spolku Bratislava (celý text zde).
Předsedkyně ČSB děkuje za novoroční blahopřání
Předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná dostala v minulých dnech novoroční pozdrav v podobě malého grafického listu od výtvarnice Květy Fulierové (viz fotokopie). I touto cestou Ing. Večerná děkuje za všechna sváteční a novoroční pohlednice a posílá všem osobní pozdrav s přáním klidných svátků a hodně zdraví a úspěchů v novém roce.
Pozvánky z Českého centra
Novoroční pozdrav posílá krajanům na Slovensku také České centrum (viz celé PF) , které současně zve na výstavu „Christmas treasure“. Video v oknech Českého domu na Prepoštské ul. v Bratislavě ukazuje až do 15. ledna 2022 proces výroby křehkých vánočních ozdob krkonošské rodinné firmy Rautis, uvedených vloni do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Do 1. ledna 2022 lze také na internetu zhlédnout záznam vánočního koncertu Missa Corporis Domini od Jana Dismase Zelenky v podání souboru Collegium 1704 v Trojském zámku v Praze.
Pozdrav z velvyslanectví
„Vážení a milí kolegové, dovoluji si Vám popřát příjemné vánoční svátky plné klidu a pohody a do nového roku 2022 především hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a úspěchů. Přejme si, ať je ten následující rok zdravější a tím pádem příznivější pro veškerou naši činnost. Děkuji Vám za důvěru a za spolupráci a věřím, že se příští rok ve zdraví setkáme,” připsala paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě k pohlednici MZV ČR (zvětšit).
Pozdrav z Czechtourismu
„Prajeme vám krásne vianočné sviatky, pod stromček predovšetkým zdravie, energiu a nádej, že nový rok k nám bude ústretovejší ako posledné dva, aby sme zase mohli spoznávať miesta, ktoré stoja za to.” Pod tyto řádky, adresované našemu portálu se podepsaly paní Nora Gill a Miroslava Boškovičová z České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Slovensko (zvětšit).
Pozdrav z pražského rozhlasu s anekdotou
„Přejeme krásné prožití vánočních svátků a hodně zdraví a štěstí v roce 2022,” s překvapením jsme si přečetli v novoročním poselství, jež nám poslala redakce zahraničního vysílání Českého rozhlasu Radio Prague International. Potěšilo nás nejen proto, že doposud o náš spolek nejevila zájem, ale i proto, že na rozdíl od ostatních novoročenek obsahuje anekdotu (zvětšit).
Pozdrav z Vídně
Sváteční a novoroční přání přišlo na naši adresu i od přátel z krajanského spolku Alumni CZ Austria z Vídně (zvětšit).
ČSB ruší všechny akce do konce roku!
Výbor ČSB se omlouvá všem svým členům a sympatizantům, ale v souvislosti se zhoršením epidemiologické situace a přijatými protipandemickými opatřeními se rozhodl zrušit všechny své ohlášené aktivity až do konce roku 2021! Věříme, že náš postoj s ohledem na zdraví nás všech a našich blízkých pochopíte a podpoříte. Přejeme Vám všem hodně zdraví a klidný závěr roka.
Proslavil hudební život v Prešpurku
Houslista, varhaník, hudební skladatel a dirigent Anton Zimmermann (27. prosince 1741 Breitenau/ Široká Níva u Krnova – 16. října 1781 Bratislava) patřil k nejvýznamnějším představitelům raného klasicizmu. Po studiích půbil jako varhaník v Hradci Králové odkud na pozvání biskupa, pozdějšího uherského primase a kardinála Josepha Batthyanyiho přišel na začátku 70. let 18. století do tehdejšího sídelního uherského města Prešpurku, kde ho pověřili vedením knížecího orchestru s titulem „fürstlicher Hofkompositeur“. Od roku 1780 byl varhaníkem v katedrále sv. Martina.
Výročí Charty 77
V prosinci 1976 vzniklo neformální občanské sdružení zasazující se za dodržování občanských a lidských práv v ČSSR, které k 1. lednu 1977 vydalo Vyhlášení Charty 77, jež ovlivnilo nejen osudy 239 prvních signatářů, ale několika generací a nakonec i politického vývoje, který vyvrcholil zásadními změnami ve společnosti po listopadu 1989. Vyhlášení poukázalo na porušování základních lidských práv a svobod v Československu, přestože se k jejich dodržování tehdejší režim zavázal podpisem závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách v roce 1975. Prvními mluvčími Charty 77 byli Jan Patočka, Václav Havel a Jiří Hájek.
Vzpomínka na předsedy ústavních soudů
Právník JUDr. Zdeněk Kessler (29. prosince 1926 Brno – 25. srpna 2003 Brno) byl soudcem až se stal předsedou Ústavního soudu ČR. O problematice této instituce v současném státě i o problémech českých krajanů na Slovensku diskutoval na stránkách České besedy v č. 7-8/1999 se svým slovenským protějškem JUDr. Milanem Číčem (2. ledna 1932 Zákamenné – 9. listopadu 2012 Bratislava), samostatný rozhovor s ním o otázce dvojího občanství přinesla Česká beseda v č. 2/1999.
Spoluorganizoval Interhelpo
Publicista a spisovatel Václav František Chlumecký (30. prosince 1861 Skuteč – 30. září 1944 Banská Štiavnica) po nedokončených studiích gymnázia ve Vídni se vyučil za malíře skla a porcelánu a jako dělník v různých profesích procestoval několik měst tehdejší monarchie, kde se zapojoval do formujícího se dělnického hnutí a přispíval do proletářského tisku včetně utopistické prózy a poezie. Od 90. let 19. století žil na středním Slovensku, po vzniku ČSR působil jako redaktor a senátor Národního shromáždění. S otcem A. Dubčeka a dalšími se podílel na organizaci družstva Interhelpo do sovětského Turkestánu (založené 1. května 1923 v Žilině).
Český rozhlas končí na středních a dlouhých vlnách
„31. prosince 2021 dojde k ukončení provozu vysílačů Českého rozhlasu na středních a dlouhých vlnách. Tyto vlnové rozsahy se označují zkratkami SV a DV, anglicky pak AM a LW. Na středních vlnách vysílají stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus, na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál. Pokud jste přijímali naše vysílání v těchto rozsazích, bude potřebné přejít na modernější způsob příjmu". Oznámení se týká starších přijímačů, a protože příjem FM je možný jen v blízkosti hranic s ČR, doporučujeme příjem českých rozhlasových stanic prostřednictvím internetu, výběr některých z nich poskytují i někteří kabeloví operátoři spolu s TV programy.
Arnošt Lustig na Slovensku
Dílo spisovatele a publicisty Arnošta Lustiga (21. prosince 1926 Praha – 26. února 2011 Praha) bylo výrazně poznačeno osudy Židů za druhé světové války a osobními zážitky z koncentračního tábora, přesto mu nechyběl svojský humor a pohled na svět okolo. jeho knihy vyšli i ve slovenštině, jak o tom psala Česká beseda v č. 6/2005 a 3/2006).
Velká osobnost slovenského divadla
Herec a režisér Drahoš Želenský (vl. jménem Karel Drápal, 23. prosince 1896 Praha – 15. února 1959 Praha) pocházel z herecké rodiny a začínal u kočovných společností. Později hostoval na různých scénách včetně Národního divadla v Praze a divadel v Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Koncem 20. let přišel jako herec a režisér do Východoslovenského národního divadla do Košic, odkud v r. 1931 přešel jako režisér opery do SND v Bratislavě. Po válce spoluzakládal Novou scénu v Bratislavě, kde byl prvním šéfem činohry. Stál také u zrodu Dedinského divadla a divadla ve Zvolenu, přednášel na bratislavské konzervatoři a VŠMU.
Česká divadelní opona v Martině
Na Štědrý den 1891 z Prahy do Národního domu v Martině (slavnostně otevřeného rok předtím) přivezli oponu s nápisem „Bratřím Slovákům Umělecká beseda“, jejímž autorem byl malíř Karel Vítězslav Mašek (1. září 1865 Komořany – 24. července 1927 Praha). Začátkem 50. let (v souvislosti s přejmenováním na Armádní divadlo) byla opona odstraněna a dnes je umístěna v Etnografickém muzeu SNM v Martině.
Vychází Informační zpravodaj 2/2021 „Vážení přátelé, členky a členové Českého spolku Bratislava. Dostáváte do rukou letošní druhý Informační zpravodaj. Zatímco v tom prvním jsme ještě v létě s potěšením konstatovali obnovení činnosti našeho spolku, žel, doba přinesla opět návrat špatných časů...“, píše se v úvodě dalšího Informačního zpravodaje, který informuje o aktuálním prerušení činnosti ČSB zřejmě až do ledna 2022 a přináší další informace (celý text zde).
Zájem o cesi.sk až z Íránu – 2
„Dobrý deň pán Vyborny, Mám dobré správy, podarilo sa mi nájsť rodinu Czihalovcov v Nemecku! Veľmi mi pomohli v mojom projekte. Ďakujem za tvoju podporu“ – napsal Reza Alirezaieyan, který v květnu 2021 požádal náš portál o bližší informace o arch. Czihalovi s odvoláním na článek z České besedy č. 10/2006. Architekt Leopold Czihal (22. října 1898 Ostrava – 4. září 1974 Augsburg) se v letech 1933–1938 vypracoval na pozici hlavního stavitele jedné z provincií Perské říše (od 1935 Íránu) a projektoval tam také pro firmu Škoda. Po 2. světové válce žil na Slovensku, kde jeho nejznámější stavbou je budova Státní filharmonie v Košicích.
Zakladatel Ústavu správního práva
Profesor JUDr. Karel Laštovka (14. prosince 1876 Kolín – 10. června 1941 Praha) po studiu práva pracoval ve finanční správě a po vzniku ČSR přešel do veřejné správy. Od roku 1921 půšobil jako profesor správního práva na Univerzitě Komenského, kde vybudoval Ústav veřejného práva, podílel se na vzniku různých státních i samosprávních institucí. Zastával také řadu funkcí v rámci Právnické fakulty včetně děkana a také celé Univerzity, v ročníku 1924-25 byl rektorem Univerzity Komenského. Po nuceném odchodu ze Slovenska se vrátil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Prvorepublikový sólista SND
Operní zpěvák a hudební pedagog Karel Zavřel (14. prosince 1891 Pulčín u Vsetína – 11. dubna 1963 Praha) pocházel z učitelské rodiny a původně studoval hru na varhany. Po první světové válce začal zpívat jako barytonista v Ostravě, v Brně a v německém divadle v Teplicích a v Norimbergu (pseudonym Karl Herden) a pohostinsky i v SND v Bratislavě. V letech 1929-39 se stal na pozvání Oskara Nedbala sólistou SND, kde s úspěchem účinkoval i v operetních představeních. Po odchodu ze Slovenska hrál i působil jako hudební pedagog v Českých Budějovicích a v Praze.
Zkoumal nerostná ložiska na Slovensku
Geolog, paleontolog a vysokoškolský pedagog Jiří Šuf (18. prosince 1891 Moskva – 1. dubna 1976) působil na Vysoké škole báňské v Příbrami, po válce v Ostravě. Zvlášť se věnoval studiu ložisek uhlí a nerostných surovin zejména rud i na Slovensku (ve „slovenském Krušnohoří“ = Rudohoří), na Podkarpatské Rusi nebo na Balkáně.
Zakladatel moderní slovenské geografie
Geograf prof. PhDr. Jan Hromádka (18. prosince 1886 Volenice u Strakonic – 25. ledna 1968 České Budějovice) přišel na Slovensko v roce 1919 do Učitelského ústavu ve Spišské Nové Vsi. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Bratislavě, od 1930 na Univerzitě Komenského a je považovaný za zakladatele moderní geografie na Slovensku (Všeobecný zemepis Slovenska). Byl autorem horopisného členění Slovenska (odůvodnil v publikaci Orografické třídení Československé republiky), dále Československého vojenského atlasu, Slovníku československé společnosti zeměpisné, Zemepisu Oravy a dalších publikací včetně časopisu Lidé a země. V ročníku 1945-46 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského.
Výstava „České malířství klasiky a moderny“ v Piešťanech
Výstava „České malířství klasiky a moderny“, kterou připravil Český spolek Bratislava ve spolupráci s manželi Bachratými a Galerií u sv. Jakuba v Novém Bydžově, se po úspěšné prezentaci v Bratislavě přestěhovala do Piešťan. V tamním Domě umění Lúčnica bude otevřena do 28. listopadu 2021 od úterý do pátku od 14. do 17. hod., o sobotách a nedělích až do 18. hod. Jak uvedla na vernisáži jeho ředitelka PhDr. Edita Bjeloševičová, výstava je součástí 28. ročníku kulturního festivalu Piešťanské rendez-vous… Fotoreportáž ze zahájení výstavy v Piešťanech si můžete prohlédnout zde. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Reportáže z výstavy ve Slovenské televizi
Redaktorka Ľuba Koľová z redakce národnostního vysílání v Košicích nás upozornila, že v pondělí 8. listopadu v 8.05 ráno program RTVS Dvojka odvysílal český národnostní magazín včetně reportáže z vernisáže výstavy „České malířství klasiky a moderny“ v Bratislavě. Magazín lze také dodatečně dohledat v internetovém archivu RTVS. Velký prostor výstavě už věnovala RTVS v pořadu Kultura.sk (přibližně od 18. minuty) Výstava „České malířství klasiky a moderny“
Výstava „České malířství klasiky a moderny“ v Galerii Umelka v Bratislavě se setkala s velkým zájmem. Organizoval ji ČSB ve spolupráci a s finanční podporou dalších partnerů od 18. října do 7. listopadu 2021, poté budou obrazy přestěhovány do Domu umění Lúčnica v Piešťanech. Už na zahájení výstavy (viz fotoreportáž) byly přítomny dva televizní štáby, velký prostor výstavě věnovala RTVS v pořadu Kultura.sk, další reportáž avizovala redakce Národnostního magazínu na pondělí 8. listopadu... (celý článek zde). Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
„České malířství klasiky a moderny“ v Galerii Umelka
V pondělí 18. října 2021 se v Galerii Umelka uskutečnila vernisáž výstavy „České malířství klasiky a moderny“, věnovaná výročí vzniku ČSR a 100. výročí založení Umělecké besedy Slovenska, kterou zorganizoval Český spolek Bratislava ve spolupráci s manžely Bachratými a Galerií u svatého Jakuba z Nového Bydžova. Díla 25 malířů z let 1909 až 2005 budou k vidění do 7. listopadu 2021 od úterý do neděle od 12 do 18 hod., od 9. listopadu 2021 bude výstava instalována v Domě umění v Piešťanech. Několik momentek ze zahájení poslali manželé Bukovjanovi. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Konec bratříků u Velkých Kostolan
Po neúspěšném dobývání Trnavy se zbytky bratříckých oddílů opevnili u Veľkých Kostolan, kde je 6. prosince 1466 obklíčila vojska uherského krále Matyáše Korvína. V bojích padlo údajně na dvě tisíc bojovníků, až hrozba vyhladovění je nakonec donutila 29. ledna 1467 se vzdát. Kapitán Jan Švehla a stovka jeho bojovníků byla popravena, další zahynuli ve vězení v Budíně, část se dala do služeb krále a vytvořila jeho obávaný „černý pluk“. O bratřících na území Slovenska psala ČB v č. 1/2003, 7-8/2004, 6/2007 a 7-8/2007.
Jaroslav Marvan a Slovensko
Herec Jaroslav Marvan (11. prosince 1901 Praha – 21. května 1974 Praha) vytvořil mimo divadla i na 150 filmových rolí. Ze slovenských filmů hrál například v koprodukčním mezinárodním projektu Túžba zvaná Anada režisérské dvojice Jan Kádár a Elmar Klos z roku 1969, jeho roli však daboval slovenský herec. Na Slovensku hrál nejen v komedii Anděl na horách, ale například i pandura v legendárním Jánošíkovi Martina Friče z roku 1935.
Výročí ocenění krajanům
Na úvod tradičního Vánočního koncertu Českého spolku 12. prosince 2001 v Primaciálním paláci v Bratislavě odevzdal velvyslanec Rudolf Slánský čestné medaile Ministerstva zahraničních věcí ČR za propagaci České republiky v zahraničí dvacítce krajanů, mezi nimi i čtrnácti členům Českého spolku na Slovensku (další převzali ocenění předtím od gen. konzula J. Byrtuse v Košicích). Seznam oceněných přinesla Česká beseda v č. 1/2002 a informace si vyžádal také pražský slovenský portál Československý svět.
Spravedlivá mezi národy
Evangelická řádová sestra a básnířka Marie Rafajová (29. listopadu 1896 Brno – 11. července 1978 Bratislava) původně chtěla studovat lékařství, ale její plány překazila válka. Po ní studovala Vyšší sociální školu v Praze, kde se zapojila do Armády spásy, zdravotní problémy ji však po pěti letech přivedly na pozvání Kristýny Royové na léčení do Staré Turé, kde prožila následující půlstoletí svého života. Kromě charitní činnosti se věnovala i literární tvorbě, psala zejména duchovní lyriku a pohádky pro děti, a také překládala do slovenštiny i češtiny. Během SNP pomáhala léčit partyzány a ukrývat židovské děti, za co bylo její jméno vyryto do Zdi spravedlivých v Jeruzalému.
Česká účast na Měsíci fotografie v Bratislavě
Do konce listopadu v Bratislavě probíhá 31. ročník tradičního Měsíce fotografie. I letos v jeho rámci můžeme shlédnout díla českých umělců. Window Gallery v Českém domě představuje dílo Karla Vachka „O vnútornom smiechu“, v Pistoriho paláci fotografie kameramana Karla Slacha „Komédia fotografie medzi zrnom a pixelom“, v Galérii 19 na Lazaretské ul. se představuje „Priestorová introspekcia“ Michala Škody, v Open Gallery na Baštové ul. práce studentek a absolventek Institutu tvořivé fotografieSlezské univerzity v Opavě „Opava Girls | Opava Women“. Podobám ženské krásy se věnuje olomoucký fotograf Petr Zatloukal v cyklu „Aerobic“ v Univerzitní knihovně v Bratislavě, Slovenské národní muzeum sáhlo do archívů rodiny fotografů Šechtlů „Od kolodiového procesu po digitál (1865–2021)“ a Galerie města Bratislava představuje až do 9. ledna 2022 část fotografické tvorby Josefa Sudka „Fešandy zo šuplíku. Sudek a Slovensko“.
Učená společnost Šafaříkova položila základy Slovenské akademie věd
Učenou společnost Šafaříkovu založili převážně čeští profesoři Univerzity Komenského v Bratislavě 2. prosince 1926. Prvním předsedou byl JUDr. Augustín Rath, tajemníkem prof. Albert Pražák. Po nuceném odchodu českých pedagogů v roce 1939 společnost zanikla, ale záhy ještě v létě 1939 ji nahradila Slovenská učená spoločnosť, jež se stala základem při vzniku SAVU a od roku 1953 Slovenské akademie věd.
Překládal slovenskou literaturu do češtiny
Publicista a literární kritik Břetislav Truhlář (3. prosince 1926 Plotiště nad Labem – 29. července 1990 Bratislava) po studiu slavistiky, filozofie a psychologie na Karlově univerzitě v Praze pracoval jako kulturní redaktor, kromě literární kritiky psal i poezii. V roce 1952 nastoupil jako vědecký aspirant do Ústavu dějin slovenské literatury SAV v Bratislavě, od roku 1957 jako jeho vědecký pracovník, který se věnoval zejména soudobé české a slovenské literatuře, výzkumu díla Petra Jilemnického a také překladům slovenské literatury do češtiny.
Stál u zrodu sportovního oddílu v Popradě
Športový klub Vysoké Tatry (ŠKVT) založilo 22 nadšenců 5. prosince 1926 v nádražní budově Tatradráhy ve Starém Smokovci, v bytě, v němž bydlel Miloslav Slavík. Do Vysokých Tatier přišel po roku 1923 jako železniční úředník a strávil tam přes 20 let. Už v roce 1925 se podílel na uspořádání Mistrovství Evropy v kanadském hokeji na Štrbském plese a ve Starém Smokovci a tehdy ho napadla myšlenka zřídit jakousi protiváhu do té doby dominantnímu klubu Karpathenverein s německo-uherskou orientací. V popradském klubu vykonával postupně řadu funkcí, v sezoně 1929/30 stál u zrodu Poháru Palace sanatória Dr. Szontagha, později Tatranský pohár, jenž vstoupil do dějin jako druhý nejstarší hokejový turnaj v Evropě a třetí nejstarší na světě. M. Slavík propagoval Tatry v různých čsopisech, založil časopis Vysoké Tatry, vedl Klub čs. filatelistů v Popradě. Po vyhlášení Slovenské republiky byl vězněn v Ilavě, po váce se vrátil do Prahy.
Výročí zničení sochy legionáři
22. listopadu 1921 českoslovenští legionáři iniciovali zničení jezdecké sochy Marie Terezie (údajně byla vážně poškozena už od konce října) z roku 1896 od bratislavského sochaře J. Fadrusze na korunovačním pahorku (kde byli od 8.9.1563 do 28.9.1830) korunováni uherští králové a královny) u Reduty na dunajském nábřeží. Na stejném místě byl v roce 1938 vztyčen památník M. R. Štefánikovi sochaře Bohumila Kafky, ten však vydržel jen do roku 1940, kdy z pylonu napřed odstranili lva a v roce 1954 i samotnou sochu Štefánika (údajně ji přetavili na sochu J. A. Komenského do holandského Naardenu). Od roku 1972 je tam památník Ľudovítu Štúrovi od ak. sochaře Tibora Bartfaye.
Spoluzakladatel slovenské otolaryngologie
Prof. MUDr. Bedřich Wiškovský (23. listopadu 1891 Dvůr Králové – 31. března 1953 Praha) působil na bratislavské Lékařské fakultě od r. 1920, pozdéji jako přednosta Kliniky pro choroby krční a nosní, v ročníku 1934-35 děkan Lékařské fakulty Univerzity Komenského, autor řady skript. V roce 1939 musel ze Slovenska odejít a působil na klinikách Karlovy univerzity v Praze.
První šéf opery SND
Houslista a dirigent Milan Zuna (24. listopadu 1881 v Nový Bydžov - 3. května 1960 Praha) se prosadil jako koncertní mistr a dirigent v České filharmonii i v zahraničí. Na výzvu Jaroslava Kvapila pomáhal budovat v letech 1920 až 1923 operní soubor Slovenského národního divadla, do něhož se jako šéf opery vrátil ještě v letech 1946-51. K hostování v Bratislavě přivedl řadu velkých umělců, např. Emu Destinnovou v r. 1923. Z členů divadelního orchestru a dalších ochotníků vytvořil Bratislavský symfonický orchestr.
Slavnostní koncert v předvánočním období
Český spolek Bratislava připravil odložený tradiční Slavnostní koncert v předvánočním období. V programu „Vánoční sonet“ ve čtvrtek 2. prosince 2021 v 18 hod. v Moyzesově síni FF Univerzity Komenského v Bratislavě na Vajanského nábr. 12 zahraje Komorní orchestr Quattro s dirigentem Markem Štilcem skladby J. S. Bacha, M. Regera, C. Francka, W. A. Mozarta, F. Schuberta a G. Holsta se sólisty Lucie Silkenová – soprán a Kristýna Frejová – průvodní slovo. Vstup pouze s potvrzením o plném očkování nebo překonání Covid-19. Naše programy organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha.
Učitel kreslení ve Svatém Antonu
Malíř Jan Novopacký (15. listopadu 1821 Nechanice – 3. srpna 1908 Slavětín u Loun) vystudoval ve Vídni, kde se zúčastnil revolučních bojů 1848. Z obavy před důsledky, ale i z důvodu materiálního zabezpečení působil už jako uznávaný krajinář v následujících letech ve službách šlechty jako učitel kreslení, až se v roce 1880 stal správcem císařské obrazárny ve Vídni. Krátce byl učitelem kreslení i v rodině Coburgů ve Svatém Antonu. Česká beseda o něm psala v č. 11/1999 a 9/2005.
Tvůrce územního plánu Žiliny
Uznávaný urbanista Ing. arch. Antonín Stuchl (15. listopadu 1921 Bratislava – 20. července 2016 Žilina) pocházel z české rodiny, která musela v r. 1939 Slovensko opustit. Po válce vystudoval ČVUT v Praze, odkud začátkem 50. let přišel pracovat do žilinského Stavoprojektu, kde například vedl práce nad Územním plánem města, dodnes odborníky považovaný za průkopníka moderního urbanizmu v Československu. V roce 2007 mu byla udělena Cena Emila Belluša za celoživotní dílo (foto z prezetační výstavy v Bratislavě 2008). Byl jedním ze zakládajících členů Spolku Čechů na severním Slovensku a iniciátorem vzniku místních poboček ČSnS v Martině, Liptovském Hrádku a Považské Bystrici.
Výročí Kruhu přátel české kultury
Kruh priateľov českej kultúry založila v Bratislavě skupina nadšenců z řad slovenské inteligence a za podpory tehdejšího ministra kultury SSR Miroslava Válka 18. dubna 1983. Oficiálně registrován však byl až 19. listopadu 1991. Od roku 1990 sdružení uděluje Cenu Kalra Čapka za rovoj česko-slovenských kulturních vztahů a propagaci díla bratří Čapků. Podrobnější informace o aktuální činnosti KPČK najdete na stránce kpck.sk.
28. říjen v Bratislavě
Den vzniku ČSR 28. říjen 1918 si slovenská veřejnost v roce 2021 poprvé připomínala jako státní svátek (nikoli však jako den pracovního volna). Tomu nasvědčovalo i množství věnců od nejvyšších slovenských státních představitelů, které přivítalo účastníky letošního tradičního vzpomínkového setkání u Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka v Bratislavě. Fotografie poslal Ing. Ladislav Bábíček. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – říjen 2021 „Vážení přátelé, dostáváte do rukou říjnový buletín. Je trochu opožděný a zčásti opakovaný. Ano, první jsme vydali v říjnu 2020. Ten byl ale kvůli limitovanému počtu stran stručný, některá výročí nebyla komentována a některá ani uvedena. Tento je určitě bohatší. I když pandemie se zčásti uvolnila, mohli jsme se už setkat, a dokonce i absolvovat dva zájezdy na Moravu, berte tento buletín jako odškodnění za různé zákazy a jako snahu obohatit naši činnost...“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin.
Nezapomenutelná herečka i astroložka
Herečka, spisovatelka a astroložka Vilma Jamnická (roz. Březinová, 13. listopadu 1906 Barchov na Pardubicku – 12. srpna 2008 Bratislava) žila s rodiči krátce v rakouském Linci, ale po vzniku ČSR přišli do Bratislavy, kde jako 19letá začala studovat na Lékařské fakultě. Tam se seznámila se svým budoucím manželem hercem a režisérem Jánem Jamnickým a odešla k divadlu. Hudební a dramatickou akademii absolvovala v roce 1929 a od té doby působila v činohře SND až do důchodu v roce 1968. Její filmografie čítá 27 postav.
Vzpomínka na naši dlouholetou předsedkyni
V těchto dnech si připomínáme okrouhlé životní jubileum MUDr. Jany Nohelové, která ve velice složitém období od ledna 1995 do ledna 2001 stála na čele bratislavské regionální organizace Českého spolku na Slovensku (viz Z historie spolku). Přestože od svého odchodu z funkce se spolkem neudržuje kontakt (údajně se odstěhovala k rodině na Moravu) alespoň touto cestou jí děkujeme za oněch šest let obětavé práce pro českou krajanskou komunitu v Bratislavě. Na fotografii z r. 2004 s manželem prof. ing. Jaroslavem Nohelem, CSc. (6. dubna 1934 Brno – 20. června 2011 Bratislava).
Soutěž pro mladé překladatele
Spolek Česká škola bez hranic u příležitosti s podpor MZV ČR vyhlásil při příležitosti 3. ročníku Dne české diaspory literární soutěž „ČESKY rozumím, mluvím, čtu, píšu a překládám!“ určenou žákům a studentům českých škol a českých sekcí v zahraničí a členům československých spolků ve třech věkových kategoriích (6–10 let, 11–14 let, 15–17 let). Podrobnosti jsou na stránce Česká diaspora, kde jsou i vybrané úryvky ze současné české literatury na překlad do angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, portugalštiny nebo španělštiny, případně i jiných jazyků. Termín odevzdání soutěžních prací je 15. listopadu 2021.
Zájezd na svatý Hostýn
Na sobotu 16. října 2021 ČSB připravil další odkládaný Poznávací zájezd do Bystřice pod Hostýnem s návštěvou zámku a Vily Thonet s muzeem tradiční výroby ohýbaného nábytku a na Svatý Hostýn s Jurkovičovou křížovou cestou. Několik zážitkových fotografií poskytli manželé Bukovjanovi. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Odkaz Václava Havla v tvorbě mladých grafiků
Do 5. listopadu 2021 je na Vajanského nábřeží v Bratislavě výstava připomínající nedožité 85. výročí narození dramatika a politika Václava Havla. Devatenáct plakátů v parku vytvořili mladí grafici – studenti grafického ateliéru Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.
ČSB obnovuje svoji činnost
Výbor Českého spolku Bratislava na svém jednání 17. srpna 2021 rozhodl obnovit činnost spolku. Bližší podrobnosti o nejbližším záříjovém programu a zájezdu se zájemci dozvědí na přátelském setkání s vedením spolku v úterý 31. srpna 2021 mezi 16. a 18. hodinou tradičně v sále Csemadoku (Nám. 1. mája 12) a také v nejbližším Informačním zpravodaji, který vychází poslední srpnový týden. Kulturní a společenské akce organizujeme s finanční podporou MZV ČR, Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a Československého ústavu zahraničního Praha. Zvláště Vás chceme upozornit a požádat Vás o disciplinovanost při dodržování zvýšených hygienických opatření podle aktuálních celostátních předpisů (roušky, potvrzení o očkování nebo překonání nemoci, dezinfekce).
Král železný a zlatý se ženil v Prešpurku
Podle historických pramenů Přemysl Otakar II. (asi 1233 až 1278) Bratislavu prokazatelně navštívil v říjnu 1270, aby uzavřel mír s uherským králem Štefanem V. Už předtím 25. října 1261 však podle některých pramenů v Bratislavě, podle jiných na hradě Děvín (Theben), český král uzavřel svůj druhý sňatek (první s Markétou Babensberskou uzavřel 11. února 1252 na hradu Hainburg) se šestnáctiletou vnučkou uherského kále Bély IV. Kunhutou, jako vyjádření mírové smlouvy mezi oběma zeměmi. Tuto oslavu mimochodem zvěčnil na jednom ze svých pláten i Alfonz Mucha. Dalšími zajímavostmi spojenými s touto událostí je, že až po této svadbě se Přemysl Otakar II. s novomanželkou nechal oficiálně korunovat 25. prosince 1261 v Praze za českého krále.
Stál při zrodu nejstaršího spolku slovenských výtvarníků
Malíř a grafik Joža Uprka (26. října 1861 Kněždub – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) patří k nejvýznamnějším osobnostem umění přelomu 19. a 20. století na Slovácku, kde zachytával zejména tradiční folklor. V roce 1902 byl spoluorganizátorem Umělecké výstavy slovenské v Hodoníně, jež dala základ vzniku Grupě uhersko-slovenských malířů coby prvního spolku slovenských výtvarníků. V roce 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských výtvarníků v Bratislavě. V letech 1924-37 žil v Klobušicích nedaleko Ilavy.
Průkopník panelové výstavby zanechal na Slovensku množství staveb
Architekt prof. ing. arch. Vladimír Karfík (26. října 1901 Idrija, Slovinsko – 6. června 1996 Brno) po studiích v Praze, Paříži a Chicagu se vypracoval na vedoucího architekta Baťovy stavební kanceláře ve Zlíně. V letech 1946-71 přednášel na Fakultě architektury SVŠT v Bratislavě. V Bratislavě projektoval například dva obchodní domy Baťa (i v Piešťanech a Trnavě), administrativní budovu Dynamit Nobel, sídliště Závodu míru, kostel v Petržalce, přístavbu Univerzity Komenského, jeho stavby jsou také v Partizánském, ve Svitu, v Novém Městě nad Váhom, Senici, Trenčianských Teplicích nebo Martině, projektoval první experimentální panelák v ČSR v Bratislavě, dále školy, kulturní domy nebo urbanistické plány průmyslových komplexů v Púchově a Revúci. Česká beseda o něm psala v č. 11/1996 a 9-10/2004.
Vzpomínkové setkání 28. října
Ve čtvrtek 28. října 2021 v 17 hod. zve vedení Českého spolku Bratislava na tradiční vzpomínkové setkání u Památníku česko-slovenské vzájemnosti na Náměstí T. G. Masaryka. Vloni se v důsledku protipandemických opatření neuskutečnilo, setkání v roce 2019 si můžete připomenout v našem fotoarchivu.
Výročí Běhu vzájemnosti v Trenčíně
Nultým ročníkem Běhu vzájemnosti založila 27. října 2001 trenčínská regionální organizace Českého spolku na Slovensku (dnes Český spolek Trenčín) ve spolupráci s dalšími partnery novou sportovní tradici. Běh vzájemnosti přispěl k rozvoji sportu u mladé generace, běžel se v několika kategoriích od nejmenších po seniory. Žel, po několika ročnících zanikl.
Architekt a malíř slovenské krajiny
Akademický architekt Jaroslav Rajchl (28. října 1926 Čemerné – 17. ledna 2017 Bratislava) se po studiích umělecké průmyslovky dal na architekturu, ale po celý život mu zůstala láska k malování, je členem Umělecké besedy Slovenska. Po celém Slovensku zanechal řadu zdravotních budov, mimo jiné byl i spoluautorem na bratislavských Kramárech, nemocnice v Bardějově, Revúci, Bojnicích, Spišské Nové Vsi a jinde. Česká beseda o něm psala v č. 1/1997 a 7-8/2007.
Osobní archivářka odkazu TGM
Literární historička, knihovnice a etnografka Anna Horáková (roz. Gašparíková, 28. října 1896 Martin – 23. února 1987 Martin) se stala osobní archivářkou prvního čs. prezidenta T. G Masaryka. S manželem akademikem Jiřím Horákem odkázali svůj dům v Martině Etnografickému muzeu SNM a v současnosti se v něm nachází Muzeum české kultury.
Od zbraní k injekční technice
Ing. Ladislav Macháček (28. října 1911 Kaznějov – 21. srpna 1996 Stará Turá) byl v roce 1936 jako technický úředník ve Škodových závodech v Plzni pověřen přípravou podkladů na výstavbu závodu pro zbrojní výrobu v Dubnici nad Váhem, kde později zaučoval nové pracovníky a uváděl do výroby nové provozy. Před válkou pracoval na podobných úlohách v Rumunsku a Jugoslávii, za války byl nasazen v Rakousku. Po válce nastoupil do firmy Michera ve Staré Turé, kde organizoval převedení výroby firmy Injekta z Kraslic, jež znamenala rozšíření výroby o zdravotní techniku, později převedení výroby elektroměrů z Prahy a plynoměrů a manometrů z Bratislavy. Měl výrazný podíl na prosazení výroby jednorázové injekční techniky, podílel se také na vzniku Výzkumného ústavu zdravotní techniky v Brně.
Zážitky ze Slovenska významně ovlivnily jeho tvorbu
Spisovatel, literární kritik a překladatel PhDr. Ladislav Narcis Zvěřina (29. října 1891 Praha - 26. června 1980 Praha) byl původně úředník a středoškolský profesor. Kromě jiných děl včetně knih pro děti věnoval velkou pozornost i zážitkům ze Slovenska. Například byl autorem zidealizovaných básnických obrazů Slovenské písně a zelené ticho, románu Levoča, povídek Z tatranských brál, biografické tetralogie Milan Rastislav Štefánik a překládal díla slovenských autorů (Sládkovič, Šoltésová, Hviezdoslav).
Výročí budovy Umělecké besedy slovenské
Poslední říjnový den 1926 byla XII. výstavou UBS slavnostně otevřena budova Umělecké besedy slovenské v Bratislavě podle projektu architektů Aloise Balána a Jiřího Grossmanna, která dodnes slouží výtvarníkům. UBS byla podle vzoru pražské Umělecké besedy z roku 1863 založena na návrh malíře Jaroslava Jareše v bratislavském hotelu Savoy 3. června 1921, rovněž se třemi odbory: hudebním, literárním a výtvarným. Po válce byla činnost UBS krátce obnovena v Banské Bystrici.
Karel Havlíček Borovský a Slovensko
Spisovatel, básník a publicista Karel Havlíček Borovský (31. října 1821 Borová u Přibyslavi – 29. července 1856 Praha) cestoval od podzimu 1841, kdy znechucen opustil arcibiskupský seminář, i po horních Uhrách a Haliči až do října 1842, kdy prostřednictvím P. J. Šafárika odchází do Moskvy za vychovatele. V prosinci 1851 ho odvezli do vyhnanství do tyrolského Brixenu. Ve svých pamětech se zmínil o zážitcích v Bielovodské dolině a Tatranské Javorině.
V Bratislavě volila jen třetina registrovaných krajanů
Ve sněmovních volbách na bratislavské ambasádě volilo letos 412 voličů, z toho 233 s voličskými průkazy, to znamená, že z krajanů, kteří dlouhodobě žijí v SR a jsou registrováni ve zvláštním seznamu na velvyslanectví, přišla k volbám jen necelá třetina. Voliči v Bratislavě dali nejvíce hlasů koalici Spolu (40 %), do Parlamentu poslali i koalici Piráti+Stan (32 %) a stranu Ano (necelých 14 %). Nejvíce přednostních hlasů získal předseda Pirátů PhDr. Ivan Bartoš. Celkově v zahraničí voliči dali hlasy oběma koalicím (Piráti+Stan 50 %, Spolu 34%), všechny ostatní kandidátky včetně Ano dostali od krajanů méně než 5 procent (zdroj: volby.cz).
Stanislav Motl a Ztracený poklad Karlovy Univerzity
V úterý 12. října Český spolek Bratislava připravil odložené setkání s publicistou a spisovatelem Stanislavem Motlem, který přislíbil povyprávět o natáčení dokumentu a dalších zajímavostech v souvislosti s dodnes neobjasněným zmiznutím insignií a dalších vzácných předmětů z Univerzity Karlovy v Praze na konci Druhé světové války. Na besedu přišla necelá třicítka zájemců, které přivítala předsedkyně spolku Ing. Dagmar Večerná. I když závěr dokumentu zhatila technická porucha, doplňující informace z úst autora dokumentu vše vynahradily. Na závěr setkání k přítomným promluvila paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě. Několik momentek z programu poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Pozvánka na výstavu českých malířů
Český spolek Bratislava ve spolupráci s manžely Bachratými a Galerií u svatého Jakuba z Nového Bydžova zvou v pondělí 18. října 2021 v 18 hod. na vernisáž výstavy českých malířů pod názvem „České malířství klasiky a moderny“ v Galerii Gumelka (Dostojevského rad 2). Díla 25 malířů z let 1909 až 2005 budou k vidění do 7. listopadu 2021 od úterý do neděle od 12 do 18 hod., poté bude výstava – věnována výročí vzniku ČSR a 100. výročí založení Umělecké besedy Slovenska – instalována v Domě umění v Piešťanech. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Vstup na vernisáž podle pravidel pro hromadné akce pouze s rouškou a „covid-pasem".
Významný čs. geolog začínal jako středoškolský profesor na Slovensku
Geolog prof. RNDr. Ladislav Urbánek, CSc. (20. října 1901 Kolín – 20. září 1984 Praha) přišel na Slovensko v roce 1926 jako středoškolský profesor přírodopisu, matematiky a fyziky na tamním gymnáziu. V následujícím školním roku nastoupil na gymnázium v Prešově, na němž působil až do nuceného odchodu v roce 1939. Souběžně se věnoval i výzkumné činnosti a studiu geomorfologických poměrů v oblasti Šariše, čemu věnoval i několik odborných studií (Neogen prešovského okolí, Několik poznámek o útesech šarišských, Půda města Prešova).
Choreograf ovlivnil slovenské divadlo druhé poloviny 20. století
Tanečník, choreograf a režisér Boris Slovák (22. října 1926 Kojetín – 30. prosince 1994 Bratislava) vystřídal jako tanečník a později choreograf divadelní scény v Praze, Teplicích, Mostě, Olomouci a jako šéf baletu v Opavě. Koncem 50. let se stal šéfem baletu a choreografem divadla Nová scéna v Bratislavě, v letech 1973 až 1980 v SND. Významnou měrou se zasloužil o rozvoj tance v operní a muzikálové tvorbě na Slovensku.
Bojoval na Západě, na Východě i v SNP
Plukovník Karel Hlásný (22. října 1911 Bludov – 28. listopadu 1982 Monterey, Kalifornie) přijel na Slovensko v r. 1934 po ukončení Vojenské akademie v Hranicích a až do rozpuštění čs. armády v březnu 1939 sloužil v Bratislavě. Z protektorátu odešel do emigrace a účastnil se bojů ve Francii a Velké Británni, poté byl převelen jako velitel výcviku 2. čs. sam. paradesantní brigády v SSSR. Na Slovensko se vrátil během Karpatsko-dukelské operace 6. října 1944, kdy byl vysazen na letišti Tri duby v doprovodu gen. R. Viesta na pomoc SNP. V bojích u Horní Lehoty byl těžce zraněn a pod cizím jménem léčen v nemocnici v Podbrezové. Držitel mnoha i zahraničních válečných vyznamenání byl po válce degradován a odešel do emigrace.
Ocenění Mgr. Martě Hrušovské
V rámci Konference „Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích a aktuální potřeby české diaspory“, která se konala ve dnech 7.- 8. října 2021 v Praze, převzala dlouholetá členka ČSB Mgr. Marta Hrušovská z rukou předsedy Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí senátora Tomáše Czernina a čestné předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů paní Elišky Haškové Coolidge ocenění za dlouholetou činnost pro krajanské komunity. Mgr. Hrušovská stála u zrodu nejstaršího krajanského sdružení v Bratislavě, od něhož se odvíjí historie všech současných krajanských organizací v SR (je smutné, že až po více než 28 letech se ocenění v Praze dočkal alespoň někdo z původních zakladatelů, viz Dějiny spolku), v letech 1996-1999 byla předsedkyní Českého spolku na Slovensku. Za dlouholetou práci pro českou menšinu na Slovensku jí vedení Českého spolku Bratislava v roce 2018 při příležitosti oslav 25 let od svého založení a 100 let vzniku ČR udělil čestné členství ČSB. Videozáznam z pražské konference má být od 15. října 2021 k dispozici na stránce http://www.senat.cz/krajanskakonference.
Průkopník studia inženýrského stavitelství
Stavební inženýr Prof. Ing. JUDr. Karel Křivanec (11. října 1881 Písek – 24. února 1962 Bratislava) byl prvním profesorem „dopravníctva“ na Vysoké škole technické (vznikla v roce 1939 v Košicích, ale v souvislosti s Vídeňskou arbitráží začala činost až v roce 1940 v Martině, později přestěhovanána jako SVŠT do Bratislavy, dnes STU) v letech 1940-41 a po válce 1946-47, kde vybudoval obor inženýrského stavitelství. I přes krátké působení se zasloužil o rozvoj silniční sítě na Slovensku.
Kulturní večer se Stanislavem Motlem
ČSB zve v úterý 12. října 2021 v 17 hod. na odložený Kulturní večer s publicistou Stanislavem Motlem, který na setkání s krajany přijíždí v posledních letech pravidelně, záběry z jeho poslední návštěvy v r. 2019 jsou v našem archivu (předtím v letech 2014 a 2016). Přednášku doplní videoprojekce dokumentu „Ztracený poklad univerzity“. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. (Před začátkem a po ukončení programu bude – v případě volných míst – možnost přihlásit se a uhradit účastnický poplatek 6 € členové/8 € nečlenové na zájezd 16. 10. 2021.)
Zakladatel Elektrotechnického ústavu SAV
Elektrotechnický inženýr a akademik prof. ing. dr. Ladislav Cigánek, DrSc., (13. října 1901 Nové Město na Moravě – 25. října 1975 Šumperk) přišel do Bratislavy po válce jako profesor SVŠT a v této funkci působil v letech 1945 až 1971, byl také vedoucím Ústavu elektrických strojů a přístrojů. Stál u zrodu Elektrotechnického ústavu SAV, na jehož čele stál v letech 1953-63.
Průkopník strojírenství ve Staré Turé
Podnikatel František Michera (13. října 1886 Kostelec nad Orlicí - 3. července 1947 Bratislava) po studiu na obchodní akademii pracoval jako pomocník ve Vídni. V r. 1919 odkoupil pobočku vídeňské firmy Eduard Schinzel na výrobu vodoměrů a plynoměrů v Bratislavě a pod názvem Bratia Micherovci z ní za první republiky vybudoval špičkový podnik na výrobu měřících přístrojů a jemné mechaniky v ČSR. Na pokrytí rostoucí poptávky 20. listopadu 1935 začala výstavba závodu na výrobu součástek ve Staré Turé, která položila základy strojírenské výroby v tomto městě. V roce 1939 založil závod na výrobu vodoměrů také v Praze. Za války podporoval protifašistický odboj.
Výročí rejsy v horních Uhrách
Po legendární bitvě u Domažlic (14. srpna 1431) se husitské oddíly sirotků obrátily na východ, část směrovala do Rakous, kde byla poražena u Waidhofenu (14. října 1431), část do Slezska, odkud zamířily v listopadu do horních Uher, kde se u Žiliny spojil oddíl sirotků a táboritů a na čele s Prokopem Holým obsadily Likavu, Nitru a Topoľčany. Oddíl Jana Šmikovského ze Žďáru údajně obsadil hrad Hrušov. Při ústupu z Uher sirotci údajně strhli most přes Váh při Hlohovci. Oddíl pod velením Jana Čapka ze Sán svedl obranný boj s uherskými pronásledovateli u obce Bánov (nedaleko Nových Zámků). Poslední oddíly území Uher definitivně opustily až po porážce u Lipan v roce 1434.
Pozvánka na netradiční představení z Brna
Divadlo poezie a hudby „Agadir“ z Brna zve na vernisáž knihy Mileny Fucimanové „Hnízda v octu“ v netradičním představení, které se uskuteční v Galerii Artotéka na Kapucínské ul. 1 v pátek 15. října 2021 v 17 hod. a bude spojené s prezentací českého překladu knihy Etely Farkašové „Hodiny lietania“. Divadlo vzniklo v roku 1965 ve Valašských Kloboukách zásluhou profesorky češtiny M. Fucimanové, od r. 2008 v brněnském Mahenově památníku uvádí hudebně poetická pásma současných básníků.
Poznávací zájezd na východní Moravu
Na sobotu 16. října 2021 připravujeme Poznávací zájezd na trase na trase Bystřice pod Hostýnem – zámek, Hostýn – Jurkovičova křížová cesta a rozhledna. Odjezd bude tradičně v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul., přihlášení a úhrada účastnického poplatku na akci 12.10.2021. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha.
Výstava z tvorby brněnské fotografky
Chemický inženýr Rudolf Paleček (17. října 1896 Veleliby u Nymburka – 20. května 1971 Banská Štiavnica) přišel na Slovensko po vzniku ČSR, kde učil na gymnáziu v Prešově, později na obchodní akademii v Košicích až se od roku 1926 stal profesorem Státní průmyslové školy v Banské Štiavnici, kde se po válce stal jejím ředitelem a přebudoval její zaměření i na potravinářství.
Bezpečné Česko pro turisty
Česká republika získala koncem září mezinárodní označení „Safe Travels Stamp“ udělované Světovou radou cestovního ruchu World Tourism & Travel Council (WTTC) a dostala tak status bezpečné destinace. Za ČR o tuto známku požádala Národní centrála cestovního ruchu CzechTourism, jež na základě podkladů od Hospodářské komory ČR, odborových asociácí a Ministerstva zdravotnictví ČR vypracovala soubor preventivních bezpečnostních a hygienických doporučení, závazných pro jednotlivá odvětví na získání této známky. Podnikatelé a asociace v cestovním ruchu mohou o její udělení zažádat od 1. října 2021 na webu CzechTourism.
Blahopřejeme
Ve čtvrtek 30. září v Letohradě udělovali mezinárodní Ceny Egona Erwina Kische za díla v oblasti literatury faktu vydané v letech 2019 a 2020. Mezi oceněnými je i historik a člen Čs. obce legionářské dr. Ferdinand Vrábel, který dlouhá léta udržuje úzký kontakt s Českým spolkem v Bratislavě, za knihu napsanou ve spolupráci s diplomatem Jánem Gáborem „Život národa je večný – Sto rokov od Trianonu“. Blahopřejeme!
Poznávací zájezd na východní Moravu
Na sobotu 18. září 2021 připravil ČSB odložený Poznávací zájezd na trase hrad Šternberk, Jiříkov (Pradědova galérie s vyřezávanými plastikami včetně betlému v životní velikosti) a arboretum Paseka. Plný autobus potvrdil, že ani roční vynucená pauza, ani obavy z nákazy nebo problémů na hranicích neodradily zájemce, jak dokumentují záběry, které poskytli manželé Bukovjanovi. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Ženské osobnosti očima mladých ilustrátorů
České centrum zve do 4. října 2021 na výstavu „České hrdinky: významné ženy české historie a současnosti“ v prostorech Místní knižnice v Petržalce. Sérii 23 portrétů významných žen vytvořili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni jako připomenutí 100. výročí uzákonění volebního práva ženám v ČSR v r. 1920. Mladí umělci si vybrali významné ženy, jež ovlivnily dění u nás i ve světě od Marie Terezie přes Boženu Němcovou nebo Emu Destinovou až po sportovkyně Věru Čáslavskou nebo Martinu Navrátilovou.
Vzpomínka na posledního čs. prezidenta
Dramatik a politik Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Praha) patřil k hlavním představitelům disidentského hnutí v komunistickém Československu. V letech 1989-92 československý a 1993-2002 český prezident. Česká beseda o něm psala v č. 12/1997, 10/1999,
2/2003 a 11/2006. V říjnu 2003 pozdravil osobním poselstvím seminář českých a slovenských historiků, který krajané v Bratislavě uspořádali k 65. výročí vzniku ČSR a 10. výročí vzniku prvního krajanského spolku.
Zakladatel slovenské farmakologie
Prof. MUDr. Bohuslav Polák (6. října 1886 Pardubice – 18. prosince 1955 Praha) patřil mezi lékaře, kteří po vzniku ČSR přišli budovat lékařskou fakultu do Bratislavy. V letech 1920 až 1938 byl profesorem farmakologie a současně přednostou Ústavu farmakologie a farmakognozie v Bratislavě. V letech 1926-28 byl děkanem a poté proděkanem Lékařské fakulty, 1935-37 rektorem a poté prorektorem Univerzity Komenského. Od svého příchodu se také věnoval sociálním otázkám studentů, prosazoval budování internátu a akademické menzy.
Výročí obnovy Masarykovy studánky u Banské Belé
Z iniciativy Českých spolků v Bratislavě a ve Zvolenu a zásluhou Lesní správy a starosty obce Banská Belá byla v sobotu 7. října 2006 slavnostně znovu odhalena pamětní deska u Masarykova pramene, pojmenovaného na počest jeho zastávky u ní během návštěvy středního Slovenska 25. 8. 1923. Původní reportáž v České besedě č. 11/2006 doplňují další fotografie v našem archivu .
Konference zahraničních Čechů bude v říjnu 2021
„Vážení krajané, přátelé, dovolte mi, abych vás pozval na konferenci »Úloha a místo zahraničních Čechů v bilaterálních vztazích a aktuální potřeby české diaspory«. Konference proběhne 7.- 8. října letošního roku v Senátu. Jejími pořadateli jsou Senát, Etnologický ústav AVČR a Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Datum bylo zvoleno tak, aby ti z vás, kdo budou mít zájem, mohli v ČR odvolit (volby se konají 8. - 9. října). Jak název napovídá, na konferenci budeme diskutovat o tom, jaké jsou vztahy mezi vašimi komunitami/domovskými státy a Českou republikou i o tom, co by šlo ještě zlepšit. Konference se měla uskutečnit už loni, ale z důvodu pandemie covidu byla odložena,“ zve Miroslav Krupička z MKVZČ v Praze. Naši krajané si ho mohou pamatovat z návštěvy v Bratislavě v rámci Týdne zahraničních Čechů v září 2006. Celá pozvánka je na portálu zahranicnicesi.som. O předcházející konferenci v září 2018 jsme informovali zde.
Před volbami do Poslanecké sněmovny PČR
V pátek 8. a sobotu 9. října 2021 se v ČR uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Občané ČR mohou volit i na Velvyslanectví ČR v Bratislavě buď na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem (při dlouhodobém pobytu, termín zápisu pro tyto volby uplynul koncem srpna 2021) nebo na základě voličského průkazu, vydaného v místě trvalého bydliště. Státní volební komise určila losem, že voliči na zastupitelských úřadech v zahraničí budou tentokjrát volit kandidáty z Ústeckého kraje, přičem tito voliči obdrží hlasovací lístky až ve volební místnosti. Kandidátní listiny Ústeckého kraje si už dnes můžete prostudovat například na webu Ústeckého kraje nebo České televize. Podrobnější informace o volbách v zahraničí najdete na webu MZV ČR nebo krajanské stránky Českého rozhlasu.
K. Čapek v T. Lomnici, Topoľčiankách a Mlyňanech
V roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích, kde jejich otec působil od r. 1910 jako sezónní lázeňský lékař, je zaznamenán v létě 1912. Karel Čapek však navštívil i další místa. V roce 1926 od 17. září zavítal do Tatranské Lomnice, následně od 23. září do 8. října pobýval na pozvání prezidenta T. G. Masaryka v Topoľčiankách a při té příležitosti navštívil také arboretum v Mlyňanech. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.
Co byste měli vědět o blížících se volbách v ČR
Voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v pátek 8. a v sobotu 9. října 2021 se mohou účastnit i občané ČR v zahraničí, pokud jsou zapsáni nejpozději do 29. srpna 2021 do seznamu zvláštního volebního okrsku na velvyslanectví ČR nebo budou mít vystaven voličský průkaz z místa trvalého bydliště v ČR. Voliči v zahraničí budou letos volit kandidáty z Ústeckého kraje, který byl 7. ledna 2021 vylosován na tento účel Státní volební komisí. V zahraničí dostanou voliči hlasovací lístky až ve volební místnosti a na hlasovacím lístku vybrané politické strany nebo hnutí mohou zakroužkovat maximálně čtyři jména. Podrobnější informace lze najít na stránkách Velvyslanectví ČR v Bratislavě nebo přímo
Ministerstva vnitra ČR.
Slovenské stopy slavného zlínského architekta
Architekt František Lydie Gahura (10. října 1891 Zlín – 15. září 1958 Brno) byl žákem Josipa Plečnika a Jana Kotěry a největší životní příležitost dostal ve svém rodišti, kde se stal jedním z průkopníků tzv. zlínské nebo také baťovské architektury, co se projevilo na řadě staveb včetně nemocnice, školy, obchodního domu nebo kina. Na Slovensku projektoval například už neexistující vilu s ordinací pro manžele Sázelovy na Piaristické ul. v Trenčíně nebo sídlo Červeného kříže v Nitře.
Měsíc kulturní vzájemnosti
V říjnu 2001 se poprvé uskutečnil Měsíc české a slovenské kulturní vzájemnosti, který slavnostně zahájili tehdejší ministři kultury Pavel Dostál a Milan Kňažko a záštitu nad ním převzali tehdejší premiéři Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda. Důvod, proč podobná aktivita tehdy vznikla, naznačuje, jaké byly tehdejší vztahy po rozpadu federace, a skutečnost, že po dvaceti letech se už podobná sláva nekoná, jen potvrzuje, kam se vztahy mezi našimi státy a národy od té doby posunuly.
Výuka češtiny na bratislavské univerzitě trvala jen krátce
V říjnu 1996 začala na Univerzitě Komenského v Bratislavě výuka bohemistiky ve spojení s historií. Jak připomenula Česká beseda zásluhu na tom měla zejména jazykovědkyně a spisovatelka PhDr. Marie Majtánová, CSc. Žel, zájem o češtinu rychle klesal i proto, že většina studentů dala postupně přednost výhodnějšímu studiu v ČR, takže brzy ani dojíždějící lektoři z Brna už neměli koho učit. PhDr. M. Majtánová je také autorkou eseje „Co bychom měli vědět o historii česko-slovenských vztahů“ na našem portálu.
Tvořivé dílny na Klepáči
V sobota 11. září 2021 ČSB po roční přestávce znovu připravil Tvořivé dílny na téma „Chraňme přírodu“ s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým v areálu Klepáč na Železné Studničce. Program pro děti ve volné přírodě obsahoval malování, výrobu upomínkových předmětů z přírodních materiálů a nechybělo ani opékání špekáčků. Počasí se tentokrát vydařilo, navíc atmosféru stylově obohatil hudebník, který si říká Salamender a v této oblíbené lokalitě Bratislavčanů prý hrává o letních víkendech pravidelně, jehož repertoár ve značné míře tvořili oblíbené české písničky. Několik momentek z úspěšné akce poslal Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Spoluzakladatel Balneologického mueza v Piešťanech
Muzeolog Václav Vlk (28. září 1886 Solnice u Rychnova nad Kněžnou – 22. srpna 1922 Praha) byl v letech 1921-39 správcem lázní v Piešťanech, kde se výrazně zasloužil o jejich rozvoj, vznik lázeňského parku, termálních jezírek, golfového hřiště. Spolu s bratry Imrichem a Ľudovítem Winterem inicioval v roce 1928 založení Balneologického muzea, jehož základem se stala jeho soukromá sbírka. Přispěl k archeologickému výzkumu v okolí Piešťan, zachránil řadu památek na M. R. Štefánika a revoluční události 1848-49. Po nuceném odchodu ze Slovenska v roce 1939 působil v Mariánských Lázních.
Scénograf vytvořil logo SND
Grafik, malíř a scénograf Čestmír Pechr (30. září 1926 Mladá Boleslav – 15. června 1999 Praha) po studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové pracoval v loutkovém divadle v Kutné Hoře a podílel se na filmech Jiřího Trnky Staré pověsti české a Princ Bajaja. V letech 1955 až 1988 působil jako grafik a scénograf ve Slovenském národním divadle, pro které vytvořil nejen řadu plakátů, ale i logo s lipovým listem, jež se v zásadě používá dodnes. Přednášel také na VŠMU.
První kustod Slovenského národního muzea v Martině
Pedagog, redaktor a botanik Václav Vraný (30. září 1851 Chvaletice – 8. září 1929 Tŕstie nad Tisovcem) přišel do horních Uher jako učitel, ale jako pansláv byl často překládán od Revúce až po Liptovský Mikuláš a Martin. Poté se uchytil jako správce tiskárny v Ružomberku a první kustod Slovenského národního muzea v Martině. Děd JUDr. Vladimíra Clementise patřil k zakladatelům organizované turistiky na Slovensku. Česká beseda o něm psala v č. 12/2000 a 2/2004.
Vodnímu dílu Gabčíkovo zasvětil většinu života
Ing. Vladimír Lokvenc (30. září 1921 Josefov u Jaroměře) se na Slovensko dostal už ve třech letech, kdy byl jeho otec přeložen do Trenčianských Teplic a už tady zůstal, stajně jako sestra, herečka a režisérka Magda Lokvencová – Husáková (viz ČB č. 2/2003). Do povědomí veřejnosti se dostal zejména jako dlouholetý zplnomocněnec československé vlády pro výstavbu vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. O této problematice, ale například i o vzpomínkách svého otce na Haškova Švejka vyprávěl v Česká beseda č. 7-8/2000.
Pozvánka Českého centra na výstavy
České centrum zve na dvě výstavy, jež jsou v Bratislavě otevřeny až do konce září 2021. Galerie FOG představuje dílo fotografa Ivana Pinkavy, které ho od konce 80. let 20. století proslavilo po řadě světových galerií, pod názvem „Bending Man“ (Sklánějící se muž). Galerie FOG na Kúpelné ul. 1 je otevřena od úterý do soboty mezi 15. a 17. hod. Druhá výstava v open-air galerii Záhrada na Langsfeldově ul. 2 představuje díla 13. mezinárodního sympozia hommage a Ema Masarovičová šperk / socha / site specific, jehož se zúčastnili umělci z Polska, Slovenska a z České republiky Robert Vlasák, Martin Verner a Petra Nováková – Ondreičkova.
Výročí zakladatele Divadla Semafor
Herec, spisovatel, básník, zpěvák a skladatel Jiří Suchý (1. října 1931 Plzeň) spolu s Jiřím Šlitrem založili pražské divadlo Semafor, které zahájilo činnost 30. října 1959 premiérou hry Člověk z půdy. Rozhovor s ním přinesla Česká beseda v č. 6/1999, reportáž z jeho vystoupení na Slovensku také ještě v č.7-8/2002.
Vzpomínka na malíře Viléma Novaka
V těchto dnech si připomínáme životní výročí malíře a grafika Viléma (Willy) Novaka (3. října 1886 Mníšek pod Brdy – 20. října 1977 Praha), profesora pražské Akademie výtvarných umění a v letech 1949-51 spoluzakladatele Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě.
Vzpomínka na významného archeologa
Archeolog a pedagog prof. PhDr. Bohuslav Novotný, DrSc., (3. října 1921 Polabec, dnes část Poděbrad – 31. října 1996 Bratislava) po studiu na Karlově univerzitě působil v Muzeu hlavního města Prahy. V roce 1952 odešel z rodinných důvodů na Slovensko, kde působil nejdříve v Archeologickém ústavu v Nitře a od roku 1956 začal přednášet na Univerzitě Komenského v Bratislavě, od roku 1992 přešel na univerzitu do Trnavy. Uznání získal především archeologickým výzkumem na jižním Slovensku v oblasti dolního toku Hronu a Ipľu a také v oblasti Vysokých Tater (Veľká Lomnica, Matejovce) a Spiše. Česká beseda o něm psala v č. 10/1999 a publikovala také jeho stať o sv. Vojtěchovi.
Vzpomínka na básníka
Básník, literární kritik a překladatel František Halas (3. října 1901 Brno – 27. října 1949 Praha) byl autor meditativní a společenské poezie, později tvořil i pro děti. Jednu z jeho básní„Doznání“ zhudebnil dr. V. Klesnil na CD „Čeští básníci o Moravě“, kterou vydal Český spolek Bratislava v prosinci 2005.
Česká účast na festivalu Biela noc 2021
České centrum upozorňuje na účast českých umělců na festivalu „Biela noc 2021“ v Bratislavě, který letos potrvá až 17 dní od 17. září až do 3. října 2021. Nejvhodnější doba na prohlídku jejich děl je po setmění mezi 19. a 24. hodinou. Ve Window Gallery v oknech Českého domu na Prepoštské ul. lze rozhýbat site-specific instalaci Pavla Korbičky „Světlomet X“, založenou na principu zrcadlení a světelných odrazů. Další instalace tohoto umělce „Boží mlýny“ bude na Nové budově SND. Na Hlavním náměstí jsou „Rezavé květy“ Čestmíra Sušky vytvořené ze starých cisteren. Ve Vešeléniho zahradě na Dunajské ul. doporučujeme „Lampu veřejného osvětlení“ Krištofa Kintery.
Duo Lyrics z Brna zahájilo podzimní činnost ČSB
Podzimní činnost Českého spolku Bratislava zahájil Hudební večer s odloženým vystoupením manželů Graffeových z Brna, kteří vystupují pod názvem Duo Lyrics. Na přibližně hodinovém koncertu zahráli skladby pro dvoje housle převážně českých skladatelů. Zahájili skladbami dvou letošních jubilantů J. V. Kalivody a B. Bartóka. Atmosféru koncertu zachytil na svých snímcích Ing. Ladislav Bábíček. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha. Snímky z dalších aktivit najdete v našem fotoarchivu.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – září 2021 „Vážení přátelé! Prožili jsme – pro některé z nás by se hodilo snad i přežili jsme – letní prázdniny, přišlo září a my stále čekáme ... a teď se snad i dočkáme, protože souběžně s tímto buletínem vzniká i Informační zpravodaj č.1/2021,a ten si troufá nabídnout akce už počínaje posledním dnem srpnovým. Uvidíme, jestli se nám ty akce podaří i uskutečnit. Pro jistotu a pro vaše aspoň trochu pobavení a poučení vyhotovujeme a posíláme i tento...“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin, nové knihy a další zajímavosti.
Český spolek Bratislava obnovuje činnost
Po téměř roční přestávce se výbor ČSB rozhodl vyzkoušet v září několik akcí zatím bez oslovení širší veřejnosti, aby zjistil, jaký je současný zájem o jeho činnost, a zda jsou jeho členové ochotni podstoupit určité riziko účasti na kolektivních akcí. Proto na poslední srpnový den připravil přátelské informativní setkání vedení spolku s členy. V průběhu dvou hodin se zastavily téměř tři desítky členů, kteří se zajímali o připravované aktivity, zejména nejbližší plánované zájezdy. Několik momentek ze setkání poskytl Ing. Ladislav Bábíček.
Není pomník jako pomník
JUDr. Josef Eugen Scheiner (21. září 1861 Benešov – 11. ledna 1932 Praha) byl žákem a poté nadšeným následovníkem dr. Miroslava Tyrše, také předsedou Čs. obce sokolské. V roce 1938 mu v Tatranské Poliance, kde se v minulosti léčil, odhalili pomník. Po válce pomník napřed přesunuli do Tatranských Zrubů, aby ho posléze použili na Památník obětem leteckého neštěstí v říjnu 1944 na Zadním Gerlachovském štítu, při níž zahynuli příslušníci 2. čs. paradesantní brigády spolu se sovětskou posádkou, letící na podporu SNP.
Vzpomínka na Ing. Pavla Stahla
Koncem září navždy odešel ing. Pavel Stahl (26. září 1906 Praha – 28. září 1983 Bratislava), vysokoškolský profesor v oblasti ekonomiky stavebnictví. Jako stavební inženýr přišel na Slovensko v r. 1933 doplnit strukturu železničních tratí. Ovlivněn bídnými sociálními poměry především mezi dělnictvem, angažoval se v tehdejší sociální demokracii a zapojil se i do odboje, 1941 byl zatčen a 4 roky strávil ve věznicích a koncentračních táborech. Po osvobození řídil rekonstrukci železnic až v roce 1952 po odborném sporu se stranickým vedením o nereálných termínech výstavby Tratě družby byl odsunut na Slovenskou vysokou školu technickou jako docent, později profesor ekonomiky stavebnictví (dnes manažment). V r. 1968 se zapojil do tzv. obrodného procesu, ale za veřejná vystoupení proti okupaci ČSSR byl v r. 1969 penzionován a vyloučen i ze Svazu protifašistických bojovníků, jehož byl funkcionářem.
Ve jménu vlasti odmítl lásku (i jazyk)
Marie Pospíšilová (13. září 1821 Hradec Králové – 4. srpna 1876 Vídeň) byla dcerou tiskaře a knihkupce Jana Hostivíta Pospíšila a její bratr Jaroslav byl redaktorem časopisu Květy v Praze. Právě ten požádal Ľudovíta Štúra, aby cestou z Halle v září 1840 cestou doručil balíček do Hradce Králové. Štúr se tam zdržel déle zřejmě nejen z důvodu zranění na ruce a Marii věnoval několik básní (publikovaných v Květech pod pseudonymem Boleslav Záhorský), v poslední „Rozžehnání“ z února 1841 se s ní rozloučil slovy „Zapomeň, Drahá, zapomeň na hocha, jenž Ti posílá bolné rozžehnání: on na vše světa zapomene slasti, jenom nikdy, jen nikdy o své vlasti!“.
První slovenská divadelní režisérka
JUDr. Magda Lokvencová – Husáková (13. nebo 19. září 1916 Pacov – 17. ledna 1966 Bratislava) se na Slovensko dostala v raném dětství, když se její otec stal správcem vojenského hřebčince v Horních Motěšicích u Trenčína. Na naléhání otce po gymnaziu nešla na konzervatoř, ale vystudovala práva v Bratislavě, kde se sblížila s budoucím manželem JUDr. Gustavem Husákem. Divadlu se začala naplno věnovat až po válce po vzniku Nové scény, hrála i v několika filmech a začala se věnovat i divadelní réžii, její uměleckou kariéru však tragicky přerušily politické procesy v 50. letech a k divadlu se mohla vrátit až koncem 50. let. V době zákazu působení v divadle položila základy slovenského divadelního archivníctví.
Zakladatel slovenské neurologie a psychiatrie
Prof. MUDr. Zdeněk Mysliveček (13. září 1881 Pelhřimov – 11. března 1974 Praha) vystudoval lékařství v Praze, po vzniku Univerzity Komenského v Bratislavě patřil mezi první profesory, na Lékařské fakultě přednášel neurologii a psychiatrii. Založil jednu z prvních devíti klinik Neuropsychiatrickou (dnes I. neurologická), od roku 1930 odešel na Karlovu univerzitu do Prahy.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury pokračuje s promítáním filmů v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod., a to 7. září komedie „Parohy“ (1947, r. František Sádek a Alfréd Radok) a 14. září „Námluvy komtesy Gladioly aneb Přistání ve skleníku“ (1970, r. Zdeněk Podskalský). Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Všestranný novinář
Ing. Karel Ilja Dvořák (14. září 1956 Znojmo – 11. března 2011 Liptovský Mikuláš) přišel po maturitě na Vojenském gymnaziu v Opavě pokračovat ve studiu na vojenské vysoké škole v Liptovském Mikuláši. Už během studia rozvíjel tvůrčí aktivity ve více směrech od amatérského divadla přes psaní poezie až po publicistiku, jíž se začal naplno věnovat v 90. letech jako dopisovatel řady médií, autor filmových a televizních dokumentů, šéfredaktor vydavatelství Tranoscius nebo regionálního vysílání TV Liptov. Vydal několik knih, organizoval výstavy výtvarného umění, aktivně působil ve Spolku slovenských spisovatelů a Syndikátu slovenských novinářů.
Týden zahraničních Čechů 2006 začal v Bratislavě
Český spolek Bratislava ve spolupráci s dalšími partnery uspořádal ve dnech 15. a 16. září 2006 program pro účastníky Týdne zahraničních Čechů v Praze, podrobněji o jeho průběhu psal náš portál zde. V rámci následujícího programu v Praze byla mezi oceněnými čestným titulem „Významné české ženy ve světě" i MUDr. Eva Siracká, navrhnutá ČSB.
Svatoludmilská tradice na Slovensku
Rok 2021 byl v České republice vyhlášen za rok Svaté Ludmily a čeští představitelé vyzvali krajany, aby si i v zahraničí připomenuli výročí 1100 let od zavraždění svaté Ludmily na hradišti Tetín, jehož hlavní oslavy proběhnou na podzim 2021. „Sv. Ludmila je patronkou rodin, první českou i slovanskou světicí, jejíž jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě,“ upozornil ve svém dopise Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Mgr. Jiří Krátký, M.A. (celý text zde). Ludmila ze Pšova (asi 860 – 15. září 921 Tetín) byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje I., s nímž přijala křesťanskou víru, a matkou jeho dvou následovníků na trůnu Spytihněva a Vratislava, jehož ovdovělá manželka Drahomíra údajně dala Ludmilu zaškrtit. Podle dostupných informací (a potvrzuje to geoportál na stránce projektu www.svataludmila.cz) je na Slovensku jediný kostel zasvěcený této patronce Čech, matek a učitelů, a to v obci Prakovce na východním Slovensku (a hotel Sv. Ludmila ve Skalici).
Vzpomínka na obětavého sportovce
Břetislav (Slávo) Cagašík (16. září 1921 Nahošovice u Holešova – 19. listopadu 1948 Poprad) přijel na Slovensko ještě v dětství, když se jeho otec stal pracovníkem dětské TBC léčebny v Dolním Smokovci. Záhy propadl kouzlu Vysokých Tater jako horolezec, vysokohorský nosiš nebo chatař ve Slezském domě nebo na Bílikově chatě. Obdiv získal několika prvovýstupy a byl také úspěšným lyžařem, působil také jako dobrovolný záchranář. Zahynul jako letecký instruktor.
Učil i stavěl
Architekt Vladimír Cibulka (17. září 1911 Zastřízly u Kroměříže – 23. října 1974 Bratislava) po studiu v Brně a Praze nastoupil do projekční kanceláře arch. E. Belluše v Bratislavě, ale po roce odešel na místo středoškolského profesora do Prešova, kde v rámci Střední průmyslové školy vznikla Odborná škola stavitelská, kde se vystřídala řada českých odborníků. V Prešově realizoval výstavbu učňovské školy nebo přestavbu banky na sídlo Východoslovenských elektráren. Po válce nastoupil na Střední průmyslovou školu stavební v Bratislavě, kde kromě výuky mladých odborníků realizoval projekty obytných domů například na Sokolské nebo Krížné ulici, ale také poštu ve Zvoleně nebo školní a obytné domy v Ružomberku.
První letošní zájezd po dlouhé přestávce
V sobotu 18. září 2021 organizuje ČSB odložený Poznávací zájezd na trase hrad Šternberk, Jiříkov (Pradědova galérie s vyřezávanými plastikami včetně betlému v životní velikosti), arboretum Paseka. Odjezd je v 6.45 hod. z parkoviště na Šancové ul. (informace o volných místech na tel. 0908 814 880). Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha.
Architekt krajinář
Je známo, že celá řada architektů a stavitelů byla také skvělými kreslíři, co využívali nejen při své práci. Patří mezi ně i Dr. Ing. arch. Bohumil Chvojka (19. září 1886 Bezděkov – 1962), který působil zejména v Plzni, kde zanechal množství továrenských i veřejných budov. A byl to léčebný pobyt koncem 50. let ve Vyšných Hágách, který ho inspiroval k tvorbě rozsáhlého cyklu tatranských krajinek.
85. výročí zahraničního vysílání Radio Praha „Vážení přátelé, Radio Prague International slaví 85 narozeniny. Věříme, že zahraniční vysílání Českého rozhlasu znáte, ale pokud ne, budeme rádi, když se s naším obsahem seznámíte. Zprávy, reportáže, rozhovory ze všech oblastí života, politiky, byznysu, cestování, kultury, české historie i sportu najdete na webu https://radio.cz. Každý den také nabízíme newsletter s aktuálním zpravodajstvím a samozřejmě nás můžete sledovat na všech sociálních sítích. Těšíme se, že s námi nejen oslavíte naše výročí, ale se zařadíte mezi naše čtenáře nebo posluchače,“ obrátila se na krajany šéfredaktorka Mgr. Klára Stejskalová. Doplňme, že pražské radio začalo pravidelně vysílat na krátkých vlnách v cizích jazycích a pro krajany v zahraničí 31. srpna 1936. Jak připomíná jeden z členů našeho spolku, který řadu let v Čs. zahraničním vysílání Radio Praha (oficiální název do konce roku 1992) pracoval, právě z jeho slovenské redakce vzniklo dnešní Radio Slovak International.
Výročí rejsy v horních Uhrách
Po legendární bitvě u Domažlic (14. srpna 1431) se husitské oddíly sirotků obrátily na východ, část směrovala do Rakous, kde byla poražena u Waidhofenu (14. října 1431), část do Slezska, odkud zamířili v listopadu do horních Uher, kde se u Žiliny spojil oddíl sirotků a táboritů a na čele s Prokopem Holým obsadili Likavu, Nitru a Topoľčany. Oddíl Jana Šmikovského ze Žďáru údajně obsadil hrad Hrušov. Při ústupu z Uher údajně strhli most přes Váh při Hlohovci. Sirotci pod velením Jana Čapka ze Sán svedli obranný boj s uherskými pronásledovateli u obce Bánov (nedaleko Nových Zámků). Poslední oddíly území Uher definitivně opustili až po porážce u Lipan v roce 1434.
Proslavil Piešťany
Kněz a spisovatel Adam Trajan Benešovský (1586 Benešov – 1650 Drahovce) po studiu na Karlově univerzitě působil ve Vimperku, jako evangelík se však po Bílé hoře stal exulantem, po krátkém působení v Schleiningu (Burgenland), Šoproni a Žilině se stal katolickým farářem ve Drahovcích. Psal latinsky i česky náboženské, lékařské a historické spisy, nejvíce ho proslavila oslavná báseň Saluberrimae Pistinienses Thermae, vydaná v r. 1642 v Trenčíně, v níž vychválil léčivé prameny v Piešťanech (hlavní pramen dnes nese jeho jméno).
První letošní hudební večer po dlouhé přestávce
ČSB sve své členy v úterý 7. září 2021 v 17 hod. na Hudební večer s vystoupením houslového Duo Lyrico – Magdalena a Štěpán Graffe z Brna s programem sonát od barokních skladatelů až po tvorbu 20. století. (Před ani po koncertu nebude možné uhradit členské nebo poplatek za zájezd!). Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha.
Jeho životní cesta vedla z jižních Čech až do Tater
Malíř a kreslíř František Mrázek (7. září 1876 České Budějovice - 2. srpna 1933 Spišská Belá) působil v rodném městě, ale i v Polsku. V Krakově se stýkal s umělci tamní malířské školy (podle polských zdrojů studoval na Akademii sztuk pieknych). Část života zasvětil i krajině pod Vysokými Tatrami, kde působil a také zemřel. Své krajinky a zátiší vystavoval například v roce 1928 ve Veľké (dnes součást Popradu).
Vedl Zpěvácký sbor slovenských učitelů
Pedagog, dirigent a sbormistr Miroslav Jaura (10. září 1901 Doudleby nad Orlicí – 9. srpna 1974 Trnava) vystudoval učitelský ústav v Modre a učil v Zohoru, Horních Salibách, Trnavě a Hrnčiarovcích. Od roku 1921 vedl Spevácky zbor slovenských učiteľov, později dělnický zpěvokol Bradlan v Trnavě.
Záříjové tvořivé dílny na Klepáči
Na sobotu 11. září 2021 připravil ČSB tradiční Tvořivé dílny „Chraňme přírodu“ – program v přírodě pro děti s výtvarníky Evou L. Bachratou a Radkem Bachratým v areálu Klepáč, VIII. mlýn na Vydrici, Železná Studnička (Cesta mládeže 5, bus č. 43) začne od 14 hod.; děti mohou vyrábět předměty z přírodních materiálů, papírové draky, k dispozici bude ohniště na opékání špekáčků, trampolína (účast prosíme nahlásit předem na setkání 31.8. nebo na tel. 0908 814 880 z důvodu zabezpečení materiálu a občerstvení pro děti). V našem archívu najdete fotografie z loňského roku, kdy obavy ze zhoršující se pandemické situace překazily větší účast. Naše aktivity organizujeme s finanční podporou Fondu na podporu kultúry národnostných menšín, MZV ČR a Československého ústavu zahraničního Praha.
Hostil v Prešpurku L. v. Beethovena
Varhaník, dirigent a hudební skladatel Heinrich Klein (11. září 1756 Rudoltice u Lanškrouna – 26. srpna 1832 Bratislava) byl od détství považovaný za zázračný hudební talent. Do Prešpurku přišel v roce 1784 jako učitel hudby, k jeho žákům patřili například František Palacký, Josef Kumlik, Ferenc Erkel (skladatel maďarské hymny) a další. Z korespondence Ludwiga van Beethovena vyplývá, že při návštěvě 23. listopadu 1796 v tehdejší uherské metropoli byl ubytován právě u H. Kleina.
Průkopník slovenského knihtisku
Knihtiskař Václav Jelínek (1. září 1731 Praha – 1823 Trnava) přišel pracovat do univerzitní tiskárny v Trnavě, kde se později osamostatnil (napřed vlastnil výčep piva) a na Halenárské ul. založil vlastní tiskárnu, která vstoupila do dějin slovenské kultury především vydáváním tvorby bernolákovské generace (Juraj Fándly a další). Povolení na její činnost vydala Místodržitelská rada 7. listopadu 1788 s tím, že nesmí konkurovat jeho dosavadnímu zaměstnavateli – univerzitní tiskárně. Po smrti zakladatele pokračoval v její činnosti jeho syn Jan Křtitel (Johann Baptist) Jelinek.
Zakladatel přírodovědné terminologie
Jan Svatopluk Presl (4. září 1791 Praha – 6. dubna 1849 Praha) vystudoval lékařství, ale věnoval se především přírodním vědám, které také přednášel na pražské univerzitě a spolu se svým bratrem Karlem Bořivojem se zasloužil o vytvoření českého – a následně ve značné míře odvozením i slovenského – názvosloví v oblasti botaniky, zoologie, chemie, geologie a mineralogie, kde se množstvi původních termínů používá dodnes (kyslík, vápník, kukuřice, klokan, sněženka atd.).
Zakladatel Junáka
Propagátorem a zakladatelem skautingu v českých zemích byl profesor tělocviku na žižkovském gymnáziu Antonín František Svojsík (5. září 1876 Praha – 17. září 1938 Praha, později ve jménu používal přezdívku Benjamín, kterou dostal v Českém pěveckém kvartetu). S cílem bližšího seznámení se skautingem se v roce 1911 vydal do Anglie (první skautský tábor tam byl v roce 1907) a po návratu napsal knihu „Český skaut“ a „Základy junáctví“, v níž myšlenky lorda R. B. Powella přizpůsobil domácím poměrům. V roce 1912 zorganizoval první tábor v Praze, v roce 1914 začal vydávat časopis „Junák – český skaut“. Po válce 7. června 1919 založil „Svaz junáků – skautů RČS“, který se rozšířil i na území Slovenska, kde nejstarší oddíl sice vznikl jako maďarský v Komárně už v roce 1913, ale ve slovenském prostředí se skauting začal šířit až po vzniku ČSR.
Výročí bitvy u Lučence
Jan Jiskra z Brandýsa, který na žádost uherské královny Alžběty hájil zájmy jejího ještě mladého syna Ladislava Pohrobka, porazil v bitvě u Lučence 7. září 1451 vojsko uherské šlechty pod vedením Jána Huňadyho. Podrobně tyto události zvěčnil Alois Jirásek ve své trilogii Bratrstvo. Zmiňuje se o ní i historický nápis v Jasovské jeskyni na východním Slovensku. S bitvou je také spojen vznik obce Praha nedaleko Lučence.
Tři okruhy dotazů a názorů
„Letní měsíce tradičně znamenají pokles zájmu o naši webovou stránku, a tudíž i o samotný Český spolek Bratislava. Letos je to trochu jiné, neboť pokles sledovanosti přibližně o polovinu jsme zaznamenali už vloni po přerušení činnosti v důsledku protipandemických opatření, a od té doby zůstává bez větších výkyvů i během tohto léta. Zdaleka to však neplatí o e-mailové komunikaci, která očividně nahrazuje absenci příležitosti na otázky a výměnu názorů naživo z očí do očí...“, zamýšlí se nad aktuálními otázkami návštěvníků tohoto portálu Jiří Výborný ve svém příspěvku.
Pomoc moravským obcím postiženým tornádem
Výbor ČSB se rozhodl přispět na pomoc obcím na jižní Moravě zasaženým tornádem. Jelikož v současnosti je komplikované se sejít, rozhodli jsme se poslat hned na oficiální účet Jihomoravského kraje na tento účel prvních 600 eur z našich rezerv. Očekáváme, že se připojí další členové a podle svých možností přispějí libovolnou sumou buď při výběru členských příspěvků, až budeme moci obnovit naši činnost, nebo přímo na náš bankový účet vedený ve Slovenské spořitelně, č. ú. SK6809000000000011479117 BIC GIBASKBX. Všechny vysbírané prostředky budou řádně zúčtovány a dodatečně odeslány na pomoc postihnutým.
Rodina Čapků v Trenčianských Teplicích – výročí
V roce 1910 poprvé přijeli MUDr. Antonín Čapek s manželkou Boženou do Trenčianských Teplic, kde působil jako sezónní lázeňský lékař až do roku 1923 a kam za nimi pravidelně jezdili i jejich děti. První pobyt bratří Čapků v Trenčianských Teplicích je zaznamenán v létě 1912. V srpnu 1916 Karel Čapek tam podstoupil léčbu, když pracoval na rukopisu souboru novel Boží muka. O pět let později v Lidových novinách vychází článek Josefa Čapka o Trenčianských Teplicích. Karel Čapek v roce 1921 se tam zdržel od 10. do 30. srpna, kdy kromě pravidelné léčby pokračoval v románu Továrna na Absolutno. O tvorbě bratří Čapků na Slovensku psala Česká beseda v č. 9/1997, 12/1998, č. 7-8/2002, v němž se věnovala i jejich pobytu na Oravě, a také 5/2005.
Končí lhůta na zápis do seznamu voličů před českými parlamemtními volbami
Paní Zuzana Marková z Velvyslanectví ČR v Bratislavě upozorňuje všechny krajany, kteří jsou občany ČR, že 29. srpna 2021 končí lhůta pro zápis do zvláštního seznamu voličů. Volit v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 8. a 9. října 2021 v budově bratislavského velvyslanectví budou moci pouze občané ČR, zapsaní v tomto seznamu nebo na základě voličského průkazu vydaného matrikou v místě trvalého bydliště v ČR. Podrobnější informace publikuje Velvyslanectví ČR na svě internetové stránce.
Mezinárodní výtvarné sympozium v Šamoríně
Ve dnech 22. až 28. srpna 2021 se v hotelu Kormorán v Šamoríně – Čilistově koná 9. ročník Mezinárodního výtvarného sympozia. Letos se ho účastní dva výtvarníci z Polska, dva z České republiky a sedm umělců ze Slovenska, mezi nimi i člen našeho spolku Jiří Strachota. Sympozium vyvrcholí výstavou, kterou průvodním slovem zahájí další člen našeho spolku doc. PhDr. Bohumír Bachratý, CSc.
Alois Jirásek a Slovensko
Spisovatel a dramatik Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov -12. března 1930 Praha) navštívil třikrát střední a východní Slovensko a okolí Bardějova v letech 1896, 1897 a 1906, aby na místě poznal prostředí, do něhož umístil děj trilogie Bratrstvo. Podrobněji o jeho vztahu k území dnešního Slovenska psala Česká beseda v č. 10/1998, 7-8/1999, 4/2001, 7-8/2003, 10/2003, 3/2005, 6/2007 a 7-8/2007.
Program Kruhu přátel české kultury
Kruh přátel české kultury obnovuje po dlouhé přestávce svoji činnost. V srpnu připravil tradiční filmová promítání v kinu Mladosť na Hviezdoslavově náměstí vždy v úterý v 16 hod., a to 10. srpna film „Lucerna“ (1938, r. Karel Lamač), 17. srpna „Příklady táhnou“ (1939, r. Miroslav Cikán), 24. srpna „Svět kde se žebrá“ (1938, r. M. Cikán) a 31. srpna „Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář“ (1949, r. Martin Frič, pozor: začátek už v 15. 30 hod.!). Všechny aktuální informace KPČK publikuje na své webstránce kpck.sk.
Pozvánka na výstavu obrazů i našeho člena
Do 27. srpna 2021 je v Galerii F 7 na Františkánském náměstí 7 v Bratislavě otevřena výstava obrazů Stanislava Šišláka (* 1960 Martin) a našeho člena Jiřího Strachoty (* 1961 Zlín) pod názvem „Máme (ešte?) čas“. Kromě tradičních témat, jimž se autoři dlouhodobě věnují ve své tvorbě, nejnovější expozice zahrnuje i díla, reagující na aktuální vývoj společnosti, ovlivněný syndromem pandemie. Galerie F 7 je otevřena od úterý do soboty v době od 15. do 19. hodiny.
Vysokým Tatrám zasvětil množství článků
Horolezec, cestovatel, publicista, spisovatel a překladatel Arnošt Černík (28. srpna 1926 Praha - 31. května 1970 tragicky zahynul s čs. výpravou pod lavinou vyvolanou zemětřesením v oblasti Huascarán v Peru) byl povoláním právník, ale vášnivý horolezec a patřil mezi nejaktivnější československé horolezecké publicisty. Vsokým Tatrám věnoval množství časopiseckých článků.
Významný hudební pedagog a dirigent
Sbormistr, klavírista a dirigent JUDr. Juraj Haluzický (28. srpna 1911 Uherský Brod – 11. října 1991 Bratislava) působil jako profesor na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, v letech 1954 – 1977 vedl Slovenský sbor slovenských učitelů, od 1970 zastával funkci předsedy festivalového výboru Bratislavských hudebních slavností.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – srpen 2021 „Vážení přátelé, nastal druhý letní a zároveň i druhý prázdninový měsíc. Přejeme vám jeho prožití pokud možno podle vašich představ, i když ty mohou být dost odlišné od možností, které budete (budeme) mít. Po všech těch lockdownech, testováních, omezeních při cestování i při návštěvách kulturních akcí došlo k určitému uvolnění, avšak přichází další mutace – delta, a s ní opět některá omezení, a to nejen na Slovensku. Tento stav zaznamenáváme na začátku července, kdy vzniká dnešní buletín, a co bude dál, neví nikdo. Proto nebudeme raději opakovat to, co slibujeme již několik měsíců: jsme připraveni se sejít a navázat na naši činnost, jakmile to dovolí „vyšší moc“. Kdy to bude? To neví ani ten otazník za předcházející větou. Snad se dožijeme ....“, píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin, nové knihy a další zajímavosti.
Geolog věnoval velkou pozornost Slovensku
Mineralog a geochemik akademik prof. PhDr. František Slavík, RNDr. h.c. (18. srpna 1876 Kutná Hora – 27. ledna 1957 Praha) poprvé navštívil horní Uhry v roce 1898, kdy podnikl studijní cestu přes Prešpurk, Nitru, Banskou Štiavnici a Kremnici, Zvolen, Banskou Bystrici, dále Tisovec, Dobšinou. Tatry, Martin, Žilinu a Trenčianske Teplice a věnoval se zejména krystalografii a petrografii. Po roce 1920 věnoval zvláštní pozornost výzkumu ložisk zlatonosných a stříbronosných rud v lokalitách středního Slovenska, dále Magurky, Zlaté Idky a Zlaté Baně. Geologickým poměrům Slovenska věnoval řadu odborných studií. Česká beseda o něm psala v č. 4/2000 a 10/2003.
Klouzek a Ďubka alias Maťo a Klinček
Výtvarník a filmař Jaroslav Cita (20. srpna 1926 Vysokov u Náchoda – 10. března 2013 Náchod) začal pracovat jako úředník v závodě Rubena, ale záhy uplatnil své výtvarné schopnosti v propagačním oddělení a souběžně začal publikovat kreslené vtipy a karikatury. Od 60. let začal tvořit animované filmy, z nichž nejznámější je nejdelší čs. večerníčkovský seriál o skřítku Ďubkovi a hlemýždi Klouzkovi, o který projevila zájem Čs. televize v Bratislavě (natáčel se v Praze a Ostravě). Celkem natočil na 200 animovaných filmů, vytvořil na 12 000 kreslených vtipů a uznání i v zahraničí mu přinesly krajinářské akvarely.
Ochrana lesa před lesními škůdci
RNDr. Vladimír Pašek (22. srpna 1926 Aš – 7. listopadu 1954 Praha) byl od roku 1949 vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Banské Štiavnici, kde se zaměřoval zejména na studium lesních škůdců (pilatky, mnišky, vešky) a ochraně lesa, čemu věnoval obsáhlou monografii, několik vědeckých studií a odborných článků.
Oživil hudební život Bratislavy
Hudební pedagog, skladatel a dirigent Josef Kumlik (10. srpna 1801 Vídeň – 25. května 1869 Bratislava), „jehož otec Moravan byl“, jak napsal dobový tisk, přišel do Bratislavy jako učitel hudby. V roce 1833 obnovil činnost Spolku církevní hudby (Kirchenmusikverein) při Dómu sv. Martina, čím výrazně oživil kulturní život města. Uvedení řady významných děl, zejména Beethovenovy Missa solemnis, vzbudilo pozornost v celé monarchii. Průkopnicky uvedl i díla slovenských skladatelů, např. J. L. Belly.
Část života zasvětil Tatrám a Popradu
Malíř, grafik, ilustrátor, restaurátor a pedagog Josef Olexa (15. srpna 1901 Brandýs nad Labem – 8. dubna 1983 Brandýs nad Labem) se původně vyučil zahradníkem, ale až po vzniku republiky se mohl plně věnovat studiu kresby a malby. Hlavní část jeho tvorby tvoří krajiny, portréty i zátiší a figurální kompozice, jako restaurátor se věnoval i obnově fresek a mozaik. Působil v rodném městě jako vysokoškolský profesor, v letech 1960 až 1968 vyučoval na Lidové škole umění v Popradu, kde založil výtvarný obor a vychoval několik slovenských profesionálních malířů. Česká beseda o něm psala v č. 11/1999, 4/2004 a 2/2005.
Soutěž pro mladé překladatele
Spolek Česká škola bez hranic připravil pro žáky a studenty českých škol v zahraničí soutěž pro mladé překladatele od 6 do 17 let. Soutěžící budou překládat úryvky ze současné literatury pro děti a mládež z knih několika českých nakladatelství, a to ve třech věkových kategoriích: Soutěž je vyhlášena u příležitosti 3. ročníku Dne české diaspory a oficiálně bude zahájena 1. září 2021. Podrobnější informace a vybrané tituly na překlad jsou uvedeny na stránce ceskadiaspora.cz.
Lázeňská města Evropy na seznamu UNESCO
CzechTourism oznamuje, že Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými středisky zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO. Unikátní mezinárodní projekt sedmi zemí iniciovaly Karlovy Vary a kromě trojice západočeských lázní se ho zúčastnily Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, City of Bath v Anglii a nám geograficky nejbližší rakouský Baden nedaleko Vídně. Hodnotící komice ocenila zejména výjimečnou architekturu těchto lázeňských měst a fenomén lázeňských pobytů včetně procedur a balneologických postupů.
Zástupce ČSB ve Výboru pro národnostní menšiny
Sekretariát Úřadu zplnomocněnce vlády SR pro národnostní menšiny oznámil složení nového Výboru pro národnostní menšiny a etnické skupiny na následující období. Za českou menšinu do něj byli zvoleni Hana Zelinová, ředitelka Muzea české kultury SNM v Martině a členka Českého spolku Martin a Jiří Zaťovič z Českého spolku v Košicích. Jejich náhradníky jsou Dagmar Takácsová rovněž z košického spolku a Jaroslav Kníž z Českého spolku Bratislava (na snímku). Blahopřejeme! Pro úplnost dodejme, že jako zástupce moravské menšiny je uveden Ján Chúpek a jako náhradkyně Jana Muráňová.
„Černá kočka“ z Prahy
Fotbalový brankář Viliam Schrojf (2. srpna 1931 Praha – 1. září 2007 Bratislava, sportovní přezdívka „černá kočka“) začínal sportovní kariéru v klubu Admira Praha, ale po vojenské službě (Křídla vlasti Olomouc) odešel do Bratislavy posílit nové mužstvo Slovanu Bratislava, jemuž hned první sezónu pomohl k mistrovskému titulu. Za Slovan odehrál deset sezón, rok hrál v Košicích. Do historie se zapsal jako člen stříbrného čs. mužstva na MS v kopané v Chile 1962, kde byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu.
Ze začátků rozhlasového vysílání
Československo patřilo mezi první země světa s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Pravidelné vysílání z Prahy Kbely začalo 18. května 1923 pod názvem Radiojournal. Slovenská pobočka Radiojournalu oficiálně začala vysílání 3. srpna 1926, ale až od 2. října 1926 přešla na každodenní vysílání. První vysílač se nacházel v budově policejního prezidia na na Špitálské ul., postavené podle projektu architekta Františka Krupky ze Skutče. Později rozhlas vysílal z budovy na Jakubově nám. a z tzv. vládní budovy v Bratislavě, z prostor dnešní Moyzesovy síně, která sloužila jako rozhlasové koncertní nahrávací studio ještě dlouhá desetiletí až do kolaudace dnešního sídla v „pyramidě“.
Pocta významné výtvarnici
Malířka, grafička, sochařka a básnířka Adriena Šimotová (6. srpna 1926 Praha – 19. května 2014) po celý život přicházela s novými technikami a postupy, jimiž výrazně ovlivnila vývoj českého i slovenského výtvarného umění. V roce 2005 jí udělila Vysoká škola výtvarných umění v Bratislavě titul Doctor Honoris causa. Rok předtím její výstavu v Bratislavě představila Česká beseda v č. 6/2004.
Výročí nejstarší webové stránky
Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. První stránku info.cern.ch vytvořil Timothy Berners-Lee 6. srpna 1991 na půdě Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Vymyslel také programovací jazyk HTML, přenosový hypertextový protokol (HTTP) a další novinky, které dal volně k dispozici vědecké komunitě, aby je mohli dále rozvíjet. Připojení k mezinárodnímu internetu v bývalém Československu se uskutečnilo v pražském ČVUT 13. února 1992 a záhy na to začaly vznikat první www stránky s doménou .cs, jež však záhy přestala existovat (vznikly .cz a .sk). Nejstarší www stránka věnovaná českým a moravským krajanům na Slovensku byla spuštěna 12. června 2003 k 10. výročí vzniku prvního krajanského spolku a s doménou cesi.sk existuje dodnes. Od té doby inspirovala ke vzniku další přibližně desítku krajanských www stránek, z nichž dnes existuje už jen přibližně polovina (viz odkazy na naší úvodní stránce).
Malíř zanechal i obrazy z Tater
Malíř František (Franta) Líbal (7. srpna 1896 Veselí nad Lužnicí – 20. června 1974 Praha) v mládí procestoval několik evropských zemí a uznání získal například cyklem maleb gotických katedrál. Po návratu si oblíbil hory včetně Tater. Vedle krajinářské tvorby je oceňována i jeho tvorba portrétní. Největší sbírku jeho děl vlastní město Třeboň.
Vzpomínka na antifašistu
Politik a publicista Jan Osoha (27. července 1901 v Podolí u Uherského Hradiště – 20. února 1945 Melk v Rakousku) po válce vstoupil do komunistické strany, která ho vyslala na studium politických věd do Sovětského svazu. Od roku 1935 působil na Slovensku jako komunistický funkcionář, v letech 1939-42 vydával protifašistické tiskoviny a angažoval se v zakládání tzv. Jánošíkovských bojových družin, za co byl v létě 1942 zatčen a vězněn. Zahynul při leteckém bombardování transportu směřujícího do Mauthausenu.
Režisér zasvětil část svého života Bratislavě
Herec a režisér Bohuš Hájek (28. července 1881 Praha – 29. října 1948 Praha) působil v letech 1922-26 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě a následně v letech 1934-39 pomáhal při rozběhu bratislavského Radiojournalu.
Sociolog se zasloužil o obnovu tradice
Sociolog a publicista doc. PhDr. Bořivoj Petrák, CSc. (30. července 1926 Jaroměřice nad Rokytnou – 20. ledna 2014 České Budějovice) po Něžné revoluci patřil k významným osobnostem, jež se zasloužily o obnovu České obce sokolské, Masarykova demokratického hnutí nebo Matice české při Národním muzeu v Praze. Česká beseda s ním hovořila v. č. 5/1997 a 7-8/1997.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – červenec 2021 „Vážení přátelé, přejeme vám příjemný první prázdninový měsíc. Červenec (i srpen) bývá obyčejně pro nás, tedy pro členy i výbor ČSB, měsícem oddychovým. Bohužel nejinak tomu bude i tohoto roku. Nejbližší kulturní nebo poznávací akci předpokládáme (ale člověk míní, pandemie mění) až v září. Takže dotehdy se musíme/musíte spokojit s buletíny...,“ píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin, nové knihy a další zajímavosti.
Spolutvůrce unikátní letní scény režíroval i na Slovensku
Divadelní režisér a herec Otto Haas (19. července 1921 Kladno-Kročehlavy – 30. října 1980 Praha) působil i ve slovenských divadlech: v letech 1954-56 v Armádním divadle v Martině, 1961-65 v činohře Nové scény v Bratislavě. Mezitím v letech 1956 až 1960 byl šéfem činohry, režisérem a ředitelem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a spolu se scénografem Joanem Brehmsem uvedli 9. června 1958 do provozu Otáčivé hlediště v zámecké zahradě českokrumlovského zámku.
Z jižních Čech do čela SND
Barytonista Juraj Hrubant (20. července 1936 Tábor – 11. října 2011 Bratislava) se po studiu bratislavské Vysoké školy múzických umění stal od roku 1963 sólistou Slovenkého národního divadla, později po úspěšném působení i na zahraničních scénách uměleckým šéfem a ředitelem opery SND.
Vzpomínka na Jiřího Grossmanna
Herec, zpěvák a textař Jiří Grossmann (20. července 1941 Praha – 5. prosince 1971 Praha) už při studiu Stavební fakulty ČVUT hrál a zpíval s amatérskými orchestry. Později v divadle Semafor vytvořil nezapomenutelnou dvojici s Miroslavem Šimkem. Česká beseda věnovala jeho tvorbě vzpomínku v č. 7-8/1996.
Dozvuky jedné z největších bitev 19. století
Bitva u Hradce Králové 20. června 1866 a u Sadové 3. července 1866 jsou zařazovány mezi nejkrvavější bitvy 19. století. Podrobněji o tom psala Česká beseda v č. 6/1996. Méně známa je skutečnost, že vítezní Prusové pronásledovali rakouské oddíly až do horních Uher s cílem obsadit Prešpurk. Při krvavé bitvě na dnešním předměstí Bratislavy v Lamači došlo 22. července 1866 ke krvavé srážce, kterou naštěstí ukončilo příměří dohodnuté v Mikulově. Dodnes ji připomínají pomníky v Lamači a v lesích Malých Karpat nad ním. Jedním z důsledků rakouské porážky bylo tzv. rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867.
Svými názory měnil společnost
Publicista, spisovatel a disident Ludvík Vaculík (23. července 1926 Brumov – 6. června 2015 Dobřichovice) kromě své literární a novinářské činnosti vstoupil významnou měrou do politického vývoje společnosti, v roce 1968 manifestem Dva tisíce slov a v roce 1990 esejí Naše slovenská otázka. Česká beseda si jeho život a tvorbu připomenula v č. 7-8/1996.
Nezapomínáme!
V těchto dnech si připomínáme smutné výročí tragické smrti našeho dlouholetého člena a funkcionáře. Ing. Petr Stahl (10. října 1930 Praha – 10. července 2016 při autobusové nehodě na středním Slovensku) vzděláním elektrotechnik byl jedním ze zakladatelů televizního vysílání na Slovensku, po nuceném odchodu z televize r. 1969 se uplatnil jako elektrotechnik a programátor. Od roku 1993 byl jedním ze spoluzakladatelů nejstarší české krajanské organizace na Slovensku, dvě desetiletí pracoval v jeho vedoucích funkcích, v letech 2001-2004 byl předsedou krajanského sdružení v Bratislavě. Celý nekrolog si můžete přečíst zde.
Slavná, dnes téměř zapomenutá
Zpěvačka Vlasta Průchová (12. července 1926 Ružomberok – 16. června 2006 Praha) se narodila na Slovensku. Její maminka pocházela z Ostravy, její otec z jižních Čech a v Ružomberku byl správcem nemocnice. Později žili v Trenčíně, kde navštěvovala gymnázium, než koncem 30. let museli Slovensko opustit. Celý život zůstala věrná džezu, přestože největší popularitu jí přinesly písně s tanečním orchestrem Čs. rozhlasu. Po roce 1968, kdy její syn zůstal v USA, kde se stal známým hudebníkem a skladatelem (před odjezdem složil hudbu k filmu Šíleně smutná princezna) se nemohla umělecky uplatnit.
Moravský etnograf zachraňoval slovenské lidové tradice
Etnograf a folklorista Antonín Václavík (12. července 1891 Pozlovice nedaleko Luhačovic – 4. prosince 1959 Brno) studoval na gymnáziu v Uherském Brodě a rok obchodní akademii v Praze, ale maturitu si dokončil na gymnáziu ve Skalici. Před válkou pracoval jako úředník ve sklárnách v Sázavě, za 1. světové války se ze zdravotních důvodů vrátil do Luhačovic, kde se už předtím věnoval etnografickému výzkumu. Po vzniku Muzejní společnosti se stal správcem Prozatímního muzea Slováckého Zálesí v zámečku nad kolonádou. V roce 1919 byl pověřen Ministerstvem školství a národní osvěty záchranou lidových tradic na Slovensku, kde se podílel na zřízení etnografických sbírek v Bratislavě, Rimavské Sobotě, Piešťanech, Skalici a Martině. Na bratislavské univerzitě získal doktorát z filozofie. Po r. 1939 působil na Masarykově univerzitě v Brně.
Legenda československých železnic
Motorový vůz M290.0 Slovenská strela poprvé vyjel na pravidelnou jízdu mezi mezi Prahou a Bratislavou 13. července 1936. Trať projel průměrnou rychlostí 95 km/h za necelých pět hodin (s půlhodinovou zastávkou v Brně). Legendu aerodynamického tvaru s řadou unikátních technických řešení vyrobili v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici ve dvou exemplářích, které jezdily jen do konce 30. let.
Přemysl Otakar II. v Pressburgu Stopy českého krále Přemysla Otakara II. najdeme na více místech v okolí Bratislavy, například na hradu v nedalekém Hainburgu se v roce 1252 oženil s Markétou Babenberskou. V říjnu 1270 navštívil Bratislavu, aby uzavřel mír s uherským králem Štefanem V., ten ho však nedodržel, a tak český král obsadil území od Nitry po Pezinok, Stupavu a Děvín a donutil uherského krále 2. července 1271 v Pressburgu uzavřít novou mírovou smlouvu, historiky dnes nazývaný též První prešporský mír. Na jeho základě český král vrátil některá dobytá území, uherský král se však musel vzdát Štýrska, Kranjska a Korutan. Uherský nástupce Ladislav IV. Kumánský však smlouvu nedodržoval, a tak Bratislava byla v rukách českého krále ještě v letech 1273 až 1276.
Státní vyznamenání a české stopy
V neděli 27. června odevzdala prezidentka SR Zuzana Čaputová státní vyznamenání 24 osobnostem. I letos jsme mezi oceněnými našli několik českých stop. Řád „Bieleho dvojkríža III. triedy“ získal právnik Pavel Rychetský „za mimoriadne zásluhy o rozvoj vzťahov medzi Českou a Slovenskou republikou v oblasti práva a ústavného súdnictva“. Řád „Ľudovíta Štúra I. triedy“ převzal literární vědec, politik a diplomat, rodák z Plzně, Rudolf Chmel. Za „celoživotné zásluhy v umelecko-vzdelávacej činnosti v oblasti detského scénického folklorizmu“ si převzala „Pribinov kríž II. triedy“ pedagožka a choreografka Helena Jurasovová (na fotografii vlevo vedle členky výboru ČSB a operní zpěvačky Jarmily Smyčkové), jež se před léty setkala s českými krajany při vzpomínce na své rodiče – první operní pěvkyni v SND Helenu Bartošovou-Schützovou a dr. Janka Blaha. Všem oceněným blahopřejeme.
Výročí názvu Czechia Začátkem léta 2016 MZV ČR oznámilo, že do oficiálního seznamu názvů zemí OSN byla zapsána zkrácená forma „Czechia“ v anglickém jazyku a od toho odvozené verze v dalších jazycích tak, jak to v květnu schválili nejvyšší státní orgány na návrh Názvoslovné komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Název Czechia vychází z latiny, v níž byl použit už v roce 1602. Nejstarší písemná zmínka s výrazem Česko pochází z roku 1704.
Mučedník řeckokatolické církve
Páter Metod Dominik Trčka (6. července 1886 Frýdlant nad Ostravicí – 23. března 1959 Leopoldov) po studiu na gymnáziu vstoupil do řádu redemptoristů a jako misionář působil na různých místech Čech a Moravy. V roce 1919 přijal východní obřad a začal působit mezi věřícími řeckokatolické církve na Haliči, kde přijal jméno podle vzoru jednoho ze soluňských bratří. V r. 1921 se stal zástupcem rektora právě založeného kláštera redemptoristů ve Svidníku, o deset let později představeným právě dokončeného kláštera v Michalovcích. Začátkem 50. let byl komunistických režimem odsouzen za údajnou vlastizradu na dvacet let vězení. V listopadu 2001 ho papež rohlásil za blahoslaveného.
Vzpomínka na známého herce a moderátora
Herec a moderátor Vladimír Čech (6. července 1951 Praha – 22. března 2013 Praha) vystřídal několik českých divadel, ale největší slávu mu přinesla úloha průvodce úspěšným televizním soutěžním pořadem Milionář. Méně známa je jeho politická činnost, na atmosféru před rozdělením Československa si zavzpomínal v České besedě č. 6/2005.
Norbert Kubát a Slovensko
Houslista a hudební pedagog Norbert Kubát (7. července 1891 Kolín – 20. března 1966 Praha) učil v letech 1923 až 1939 na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Jako houslista poprvé uvedl skladby A. Moyzese a E. Suchoně. V r. 1927 založil Kubátovo kvarteto, pojmenované na počest svého otce, významného houslisty, varhaníka, sbormistra a hudebního skladatele Norberta Kubáta (12. března 1863 Uhlířské Janovice – 4. prosince 1935 Plzeň).
Malíři Tater
Valašský malíř, grafik a spisovatel Jan Kobzáň (9. července 1901 Liptál u Vsetína – 10. října 1959 Velké Karlovice) patřil k moravským výtvarníkům, kteří ve 30. letech podporovali Tovaryšstvo výtvarných umělců Tatran ve Važci. Tatranské scenérie vzbudily pozornost i profesora pražské Akademie výtvarných umění Vladimíra Silovského (11. července 1891 Libáň nedaleko Jičína – 26. dubna 1974 Praha). O nich a dalších psala Česká beseda v č. 3/2000 a 2/2005.
Světovou slávu odstartoval v Bratislavě
Scénograf Zbyněk Kolář (10. července 1926 Kateřinky u Opavy – 14. listopadu 2013 Praha) vystudoval Vysokou školu umělecko-průmyslovou a na ní zůstal působit jako odborný asistent dva roky, než přijal r. 1953 nabídku ze Slovenského národního divadla v Bratislavě. Na první slovenské scéně působil nejprve jako dekorační malíř a později se stal asistentem šéfa výpravy a jevištním výtvarníkem až do roku 1960, kdy už jako zkušený výtvarník odešel do pražského Divadla Na Vinohradech. Postupně spolupracoval s předními scénami po celém světě a získal množství mezinárodních ocenění.
Herec a zpěvák odešel do Bratislavy
Herec a tenorista Jindřich Láznička (4. července 1901 Praha – 24. května 1970 Bratislava) se původně vyučil cukrářem a pekařem, no nakonec ho zlákalo divadlo. Vystřídal řadu kočovných společností i stálé scény v Českých Budějovicích, Olomouci a Praze. Hrál v řadě filmů, později i slovenských, nahrál okolo 300 gramofonových desek. Po válce ho zlákala nabídka nově vznikajícího operetního souboru Nové scény v Bratislavě, jemuž zůstal věrný až do konce života.
Průkopník báňského záchranářství v Uhrách
Chemik, farmaceut a vysokoškolský pedagog Alois Petr Wehrle (3. července 1791 Kroměříž – 13. prosince 1835 Vídeň) v letech 1820 až 1825 přednášel chemii a mineralogii na Báňské akademii v Banské Štiavnici, kde dobudoval mineralogické sbírky a chemickou laboratoř. V r. 1828 navrhl zřízení záchranářské stanice pro postižené horníky ve Štiavnických Baniach, čím položil základy báňského záchranářství v Uhrách. Vynalezl přístroj na záchranu horníků otrávených plyny a jiná zařízení.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – červen 2021 „Vážení přátelé, měsíc květen byl předzvěstí, že snad již v červnu nastane námi očekávaná změna. Pandemie ustupuje, začalo rozvolňování (jak vítané slovo, i když tak děsně zní), jež možno otevře bránu našim setkáním. Nejasné také zůstávají naše poznávací zájezdy, protože k nim je nutné rozvolňování i v Česku. Zde si zatím musíme pomoci příslovím „vyčkej času jako husa klasu“...,“ píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a další zajímavosti.
Vzpomínka na prvního ředitele Čs. filmové společnosti
Prof. ing. Lubomír Linhart (28. června 1906 Praha – 10. června 1980 Praha) původně vystudoval stavební fakultu ČVUT, ale od 20. let se věnoval i levicové publicistice, zejména filmové kritice. V roce 1943 odešel na Slovensko, kde se zúčastnil SNP. Po válce krátce působil jako redaktor Pravdy v Košicích, v letech 1946-48 se stal prvním ústředním ředitelem Čs. filmu, v 50. letech pracoval v diplomatických službách v Rumunsku a NDR, po návratu přednášel filmovou teorii a historii. Kromě odborných a popularizačních článků napsal několik knih, věnovaných filmu.
Ve službách uherské královny a Ladislava Pohrobka
Jan Jiskra z Brandýsa (asi 1400 Brandýs nad Orlicí – asi 1469), povolaný uherskou královnou Alžbětou Lucembruskou, vdovou po Albrechtovi Habsburském, aby v Uhrách hájil zájmy její a malého krále Ladislava Pohrobka před uherskou šlechtou, která se rozhodla pro jiného panovníka, obsadil 1. července 1451 se svým vojskem Šahy, kde následně opevnil tamní klášter a zanechal v něm stálou posádku.
Pozvánka na výstavu tvorby naší členky
Do 25. června 2021 bude v K Gallery na Ventúrské ul. v Bratislavě výstava tvorby výtvarnice a členky našeho spolku paní Evy B. Linhartové pod názvem „Dotyky prírody“ spojená s prodejem. Galerie je otevřena od pondělí do pátku v době mezi 15. a 18. hodinou.
Pozapomenutá výpomoc SND
Slovenské národní divadlo vzniklo, jak je známo, z českého divadelního souboru a v prvních desetiletích se potýkalo s nedostatkem kvalitních sólistů, proto často angažovalo i neprofesionální zpěváky, kteří se umělecké činnosti věnovali souběžně s jiným občanským zaměstnáním. Patřil mezi ně například basista Alois Urban (17. června 1866 Žirov u Pelhřimova - ?), který byl náměstkem přednosty železničního nádraží, později inspektorem ČSD, a také členem Akademického zpěváckého sdružení. Poprvé zazpíval Vodníka ve Dvořákově Rusalce v roce 1922 s takovým úspěchem, že až do r. 1930 vystupoval v SND jako tzv. stálý host a věnoval se příležitostně i koncertní činnosti. Také právník JUDr. Jan Kolář (22. června 1891 Bílá Třemešná u Trutnova – ?) se svým basem debutoval v roli Vodníka v Rusalce v roce 1925 a až do roku 1931 byl rovněž stálým hostem první slovenské scény.
Výročí první Bratislavské lyry
Ve dnech 23.-26. června 1966 se v Bratislavě uskutečnil první ročník Mezinárodního festivalu taneční písně, kterou vyhrála a hlavní cenu „Bratislavská lyra“ získala píseň „Mám rozprávkový dom“ v podání Karla Gotta (autoři Věroslav Matušík a Eliška Jelínková). Do prvního ročníku bylo přihlášeno 797 písní, z nichž do finálových koncertů vybrali 24. Pro zajímavost: první stříbrnou lyru si vyzpívaly Marta Kubišová a Helena Vondráčková písní Oh, baby, baby, bronzovou Waldemar Matuška se skladbou Už modrej činžák zhas a čtvrtá skončila opět píseň Karla Gotta Pošli to dál. Podle hlavní ceny se festival jmenoval až do konce 80. let.
Historik o začátcích společného státu
Historik a vysokoškolský učitel prof. PhDr. Zdeněk Kárník, DrSc. (25. června 1931 Dobré u Dobrušky – 30. září 2011 Praha) mohl od roku 1969 publikovat jen v samizdatu nebo pod pseudonymy a svá stéžejní díla, týkající se československých a českých dějin 19. a 20. století, vydal až po roce 1989. Úryvek z jeho trilogie publikovala Česká beseda v č. 2/2006.
Kreslíř přírody byl zakladatelem Dikobrazu
Malíř, grafik a ilustrátor Mirko Hanák (26. června 1921 Martin – 4. listopadu 1971 Praha) se narodil na Slovensku, kde byl jeho otec správcem pily. Většinu dětství však strávil už na Moravě u babičky ve Skaličce u Zábřehu, později na studiích v Kroměříži a Olomouci. Za války dva roky studoval na Škole umění ve Zlíně, poté byl „totálně nasazen“ v Německu. Po válce v Praze vystudoval uměleckoprůmyslovou školu, jako karikaturista byl zakladatelem časopisu Dikobraz (podle jeho vzoru později vznikl slovenský Roháč). Jako znalec přírody a myslivosti účinkoval v televizi.
Architekt a krajinář
Malíř a grafik Ladislav Ehrlich (26. června 1886 Dobrovice u Mladé Boleslavi – 1965) původně vystudoval architekturu, ale už během studia se soukromě vzdělával i v oblasti malířství. Později pracoval jako úředník v oblasti cizineckého ruchu na Ministerstvu železnic a byl také uměleckým poradcem karlovarských porcelánek. Ve výtvarné tvorbě se věnoval zejména krajinářské tvorbě a své impresionistické zážitky z Tater vystavoval v Praze.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR budou v říjnu
Ve dnech 8. a 9. října 2021 se v České republice uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě v této souvislosti upozorňuje, že „podle ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 247/1995Sb., budou volby probíhat i mimo území České republiky, a to ve zvláštních stálých volebních okrscích. Na území Slovenské republiky budou volby probíhat na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. Občané České republiky žijící na Slovensku mají možnost se zapsat do zvláštního seznamu voličů vedeného Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě (pokud v něm již nejsou zapsáni), a to do 29. srpna 2021. Voliči zapsaní ve zvláštním seznamu voličů vedeném Velvyslanectvím České republiky v Bratislavě, kteří si přejí hlasovat na území České republiky, mohou u tohoto Velvyslanectví podat žádost o vydání voličského průkazu, a to do 6. října 2021. Další podrobné informace jsou zveřejněny na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR".
Tipy na návštěvu méně známých turistických cílů v ČR Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism zveřejnila čtyřicet dva tipů na návštěvu jedinečných, ale návštěvníky mnohdy opomíjených míst. Každý ze čtrnácti krajů nominoval tři zástupce, kterým letos vévodí nově otevřené či zrekonstruované památky, rozhledny, méně známé hrady a zámky nebo technické unikáty. Z těch, co jsou blíže ke slovenským hranicím uveďme například zámek v Uherském Ostrohu s Křišťálovou jeskyní nebo skanzen na úpatí Hostýnských vrchů v Rymicích. Přehled neobjevených skvostů Česka je na turistickém portálu kudyznudy.cz.
Dopisy krajanům
První tajemnice Velvyslanectví ČR v Bratislavě paní Zuzana Marková poskytla krajanům dopisy předsedy Stálé komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí, pana Tomáše Czernina, týkající se zejména blížících se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a nedávno přijaté novely volebního zákona. V druhém dopise se představuje nový ředitel odboru veřejné diplomacie a krajanů MZV ČR Jan Bondy. Oba dopisy zveřejňujeme krajanům na Slovensku.
Jednota ČsOL hledá potomky legionářů
Historik dr. Ferdinand Vrábel informuje české krajany a sympatizanty, že „Na základe rozhodnutia vedenia Československej obce legionárskej (ČsOL) v Prahe, vzniká na Slovensku Jednota ČsOL Slovensko. Touto úlohou je poverená sestra Mgr. Simona Albertová, so sídlom v Košiciach. Momentálne sa zisťuje záujem o členstvo. Potomkovia legionárov, sympatizanti a ďalší záujemcovia, hláste sa na adresu: alberova simona 1@gmail.com alebo na tel.: 0915 172 828.“ Zájem o cesi.sk až z Íránu
„Ahoj, Moje meno je Reza Alirezaieyan, píšem knihu o architektúre cisárskeho Iránu. Videl som, že máš profil na Leopoldovi Czihalovi. Máte informácie o osobe, ktorá napísala tento článok, alebo viete, kde je rodina Czihalovcov alebo kde je archív tohto architekta?“ – napsal na náš portál cesi.sk s odvoláním na článek z České besedy č. 10/2006. Architekt Leopold Czihal (22. října 1898 Ostrava – 4. září 1974 Augsburg) se v letech 1933–1938 vypracoval na pozici hlavního stavitele jedné z provincií Perské říše (od 1935 Íránu) a projektoval tam také pro firmu Škoda. Po 2. světové válce žil na Slovensku, kde jeho nejznámější stavbou je budova Státní filharmonie v Košicích. (Kontakt na pisatela byl na jeho žádost 1. prosince 2021 odstraněn.)
Emancipovaná žena ve stínu velkého otce
Ve čtvrtek 17. června 2021 se v Martině uskuteční vědecká konference o Alici Masarykové s podtitulkem „Emancipovaná žena ve stínu velkého otce“. Konference se zúčastní odborníci z Akademie věd ČR, Slovenské akademie věd a jiných vědeckých pracovišť, kterí se zaměří na osobnost dcery prvního prezidenta republiky, emancipovanou ženu a její stopy na Slovensku. Zájemci o osobní účast na konferenci se mohou přihlásit na adrese: hana.zelinova@snm.sk, ale bude přístupná i online na odkazu: https://hamorecords.sk/konferencia/, který bude aktivní 30 minut před začátkem konference, viz pozvánka s celodenním programem.
Sto let legendární koruny
Sochař, řezbář a medailér Otakar Španiel (13. června 1881 Jaroměř – 15. února 1955 Praha) byl autorem první československé mince, která se začala v Kremnici razit v roce 1921 a do oběhu se dostala následující rok. Klečící žena se snopem obilí a číslicí jedna na rubu se zapamatovala více než lícní strana s malým znakem a nápisem Československá republika. První československá mince platila na Slovensku do 31. května 1941 a v obnovené ČSR do 31. května 1947, dnes je vyhledávanou zběratelskou raritou.
Vzpomínka na všestranného herce a zpěváka
Barytonista a hlasový pedagog Josef Staník (16. června 1911 Krásno nad Bečvou, dnes Valašské Meziříčí – 24. října 1979 Prešov) působil od roku 1932 v různých českých divadelních společnostech. V roce 1941 přišel na Slovensko, kde se stal sólistou Slovenského lidového divadla v Nitře. Poté následovala krátká zastávka v operetě SND v Bratislavě a po válce pomáhal obnovit operní a operetní soubor ve Státním divadle v Košicích. V polovině 50. let definitivně zakotvil v Divadle Jonáše Záborského v Prešově a tomuto městu už zůstal věrný. Své zkušenosti a znalosti všestranného herce a zpěváka souběžně odevzdával jako hlasový pedagog a poradce.
Jedna z Cen Gratias Agit 2016 zamířila do Bratislavy
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek udělil 17. června 2016 ocenění Gratias agit, které MZV ČR uděluje od roku 1997 krajanům a přátelům ČR, kteří „nezištně prohlubují zájem zahraničí o naší zemi, napomáhají jejímu zviditelňování a příznivému obrazu ve světě". V roce 2016 byl mezi 16 laureáty byl ze Slovenska vybrán Vladimír Michal, zakladatel knihkupectví a vydavatelství Artfórum, jehož navrhlo bratislavské České centrum. Ocenění představuje křišťálový globus od akademického malíře Zdeňka Petra a diplom.
Lékař a básník v Tatrách
Lékař a básník Dušan Cvek (8. června 1926 Brno – 26. května 2013 Krnov) se po studiu Lékařské fakulty v Brně věnoval zejména tuberkulóze, jíž sám onemocněl. V letech 1951-59 působil v Léčebném ústavu TBC v Novém Smokovci, od roku 1955 publikoval své básně v různých časopisech včetně Tatranských novin, v nichž používal pseudonym D. C. Věk.
Jeho tvorbu ovplivnilo východní Slovensko
Malíř František Foltýn (9. června 1891 Královské Stachy – 8. června 1976 Brno) přišel na Slovensko v roce 1918 a po krátkém pobytu v Bratislavě se usadil v Košicích, v roce 1924 odešel na deset let do Paříže, poté žil v Brně. Jeho medailon přinesla Česká beseda v č.5 / 1995.
Prosadil výstavbu observatoře na Skalnatém Plese
Astronom Antonín Bečvář (10. června 1901 Stará Boleslav - 10. ledna 1965 Brandýs nad Labem) se v roce 1937 stal klimatologem ve Vysokých Tatrách a na terase hotelu na Štrbském Plese postavil dalekohled. V souvislosti s Vídeňskou arbitráží prosadil převoz dalekohledu z observatoře ve Velké Ďali (dnes Hurbanovo) a vybudování nové observatoře na Skalnatém Plese, jejímž byl prvním ředitelem a kde sestavil světoznámý hvězdný Atlas Coeli. Česká beseda o něm psala v č. 5/1997, 9/2001 a
6/2006.
Druhý na čele SND
Herec a režisér Josef Hurt (11. června 1881 Olešnice - 15. dubna 1945 Terezín) přišel v roce 1921 do SND v Bratislavě, kde ho od 8. dubna 1922 po odchodu Bedřicha Jeřábka pověřili vedením. V letech 1924 až 1926 byl také režisérem a ředitelem Východoslovenského divadla v Košicích.
Výrazná osobnost SND
Herec, režisér, scénárista a divadelní pedagog Josef Budský (11. června 1911 Praha - 31. ledna 1989 Bratislava) začínal jako sborový zpěvák a herec v divadelních společnostech až v roce 1935 přišel do české činohry SND, z níž po jejím zrušení v roce 1938 přestoupil do slovenského souboru, kde začal působit i jako režisér. Po válce do r. 1953 byl uměleckým šéfem činohry SND. Hrál v řadě slovenských filmů a věnoval se i výchově mladé herecké generace, na VŠMU v Bratislavě založil režijní obor.
Přispěl ke vzdělání slovenských architektů
Architekt ing. arch. Dr. techn. Karel Hannauer (11. června 1906 Praha - 13. července 1966 Praha) patřil k významným osobnostem meziválečné architektury zejména v oblasti bytové výstavby. Se Slovenskem se setkal v r. 1932 při kolektivním návrhu na sanatorium TBC ve Starém Smokovci. Po válce v letech 1947-1952 jako vedoucí Ústavu teorie a sociologie architektury přednášel na Slovenské vysoké škole technické, kde napsal řadu publikací, z projektů lze uvést bytový dům na Žabotově ul. v Bratislavě nebo návrh budovy ČSAD v Košicích.
Profesor vedl Národopisný ústav v Bratislavě
Etnograf prof. PhDr. Karel Chotek (12. června 1881 Praha - 24. září 1967 Praha) po studiích historie a geografie v Praze pokračoval ve studiu etnografie na řadě evropských univerzit a v roce 1906 se stal členem Národopisné společnosti českoslovanské. Vědecké uznání mu přinesla rozsáhlá studie o obci Cerovo u Krupiny. V letech 1921 až 1931 byl profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě, kde vedl Národopisný ústav. Po válce pomáhal dokumentovat národpisné sbírky v řadě míst Slovenska od Púchova až po okolí Prešova.
Výročí na Liptově
Začátkem června si připomínáme dlouholetého předsedu Českého spolku v Liptovském Hrádku Milana Kudrnu, jehož pozemská cesta náhle skončila 11. června 2011. Základy krajanského sdružení na Liptově položila středoslovenská regionální organizace Spolku Čechů na Slovensku, založená 12. března 1994 v Žilině, od níž se postupně osamostnily regionální organizace Českého spolku na Slovensku (ČSnS) v Martině (13.6.1994) a v Liptovském Hrádku právě 1. června 1996. V květnu 2005 se RO ČSnS osamostatnila a dnes působí pod názvem Český spolek Liptov se sídlem v Liptovském Mikuláši.
Ilustrátor dětských knih a poezie
Malíř a ilustrátor Jan Lebiš (1. června 1931 Moravský Krumlov – 9. října 1996 Bratislava) po válce vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě a odboru grafiky a knižní ilustrace zůstal v zásadě věrný celý život, přitom se stále více orientoval na ilustrace dětských knih a klasické poezie. Česká beseda mu věnovala samostatný medailon v č.7-8/2000.
Výročí Umělecké besedy slovenské
„Spolok kultúrny, spolok nepolitický s cieľom slúžiť umeniu, šíriť krásu, budiť lásku k nej a v prvom rade propagovať umenie československé“ tak byla definována Umelecká beseda slovenská, založená v bratislavském hotelu Savoy 3. června 1921 z iniciativy malíře Jaroslava Jireše po vzoru Umělecké besedy založené v roce 1863 v Praze, rovněž se třemi odbory: hudebním, literárním a výtvarným. Prvním generálním předsedou byl architekt Dušan Jurkovič. V říjnu 1926 dostala v Bratislavě vlastní budovu podle projektu architektů Aloise Balána a Jiřího Grossmanna. Po válce byla její činnost krátce obnovena v Banské Bystrici.
Vzpomínka na divadelního teoretika
Muzikolog a teatrolog doc. Miloslav Blahynka, PhD. (5. června 1961 Brno – 27. září 2011 Bratislava) po studiu hudební vědy na bratislavské univerzitě působil na Pedagogické fakultě v Nitře, později v Čs. rozhlase v Bratislavě, v koncertní agentuře Slovkoncert a v Divadelním ústavu. Souběžně se věnoval pedagogické činnosti na VŠMU, od 2006 jako mimořádný profesor. Rozhovor s ním po setkání s krajany přinesla Česká beseda v č. 2/2006.
Stopy díla Arthura Fleischmanna
Lékař a sochař MUDr. Arthur Fleischmann (5. června 1896 Pressburg – 2. března 1990 Španělsko) vystudoval medicínu na Karlově univerzitě a souběžně sochařství u prof. Štursy v Praze, působil ve Vídni a v Austrálii, poslední léta prožil v Londýně a proslavil se jako průkopník využití netradičních materiálů ve výtvarném umění. Bratislavský český spolek se na výzvu jeho rodiny zapojil do – zatím neúspěšného – pátrání po jeho bustě prezidenta Masaryka z roku 1935, viz také článek v České besedě č. 7-8/2004.
Jediná sezóna v SND zanechala významnou stopu
Sopranistka Marie Minářová – Štrosová (6. června 1896 České Budějovice – 11. května 1968 Praha) vyrůstala v hudebně založené rodině a už v mládí vystupovala na koncertech v rodišti a v Olomouci, kde prožila část první světové války. Po válce se stala sólistkou opery v Českých Budějovicích a současně se zdokonalovala ve zpěvu v Praze a Vídni. Ve 20. letech působila v Olomouci, odkud si na sezónu 1923–24 odskočila do Slovenského národního divadla a zúčastnila se také úspěšného zájezdu SND pod vedením Oskara Nedbala do Španělska. I později se do Bratislavy vracela na pohostinská vystoupení.
Koncerty Pražského jara u vás doma
České centrum upozorňuje na možnost navštívit vybrané koncerty letošního festivalu Pražské jaro 2021 virtuálně. Konkrétně slavnostní zahájení tradičně 12. května patří symfonickému cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, letos v podání souboru dobových nástrojů Collegium 1704 pod vedením dirigenta Václava Lukse. Další přenášené koncerty budou 20. května „Na křídlech tance“ se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, „Debut Pražského jara“ 26. května 2021 se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a závěrečný koncert s Českou filharmonií 3. června. Podrobnější informace o programu a interpretech jsou na stránce Českého centra a festivalu Pražské jaro 2021.
Odborník na silnice, železnice a tunely
Prof. Ing. Karel Špaček Dr. Tech. h.c. (23. května 1866 Trněný Újezd u Berouna – 22. června 1937 Praha) byl profesorem silničního, tunelového a železničního stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze, v letech 1916–1917 byl jejím rektorem. Za první republiky se podílel i na rozvoji dopravní sítě na Slovensku, například spojení mezi Banskou Štiavnicí a Levicemi.
Mezzosopranistka prožila na Moravě jen sedm let
Operní zpěvačka mezzosopranistka Nina Hazuchová (roz. Naděždina, 24. května 1926 Brno – 3. dubna 2020 Bratislava) se narodila v rodině ruských emigrantů, kteří se později přestěhovali do Bratislavy, kde také vystudovala konzervatoř. V letech 1946 až 1988 byla sólistkou Opery Slovenského národního divadla, kde vytvořila přes 80 postav.
Vzpomínka na výsadkáře
Břetislav Chrastina (krycí jméno Hanes, 25. května 1901 Hodonín – 11. června 1971 Vítkov u Opavy) byl důstojníkem prvorepublikové čs. armády. Za druhé světové války utekl na Západ a v květnu 1944 byl vysazen u Kramolína na Moravě jako velitel skupiny Spelter. Později se připojil ke Slovenskému národnímu povstání v oblasti Chočských vrchů a Vysokých Tater. Koncem ledna 1945 se svým oddílem obsadil Štrbské pleso a zabránil zničení hotelů před příchodem vojsk. Po spojení s 1. čs. armádním sborem se stal velitelem lyžařského praporu. V 50. letech byl degradován a vězněn.
Výraznou stopu zanechal nejen v lázních Sliač
Architekt Rudolf Stockar (28. května 1886 Doloplazy u Olomouce – 19. prosince 1927 Praha) zanechal na Slovensku několik děl, jež dodnes vzbuzují pozornost veřejnosti a památkářů. Nejznámější je vítězný projekt lázeňského komplexu „Palace“ ve Sliači, kde se podepsal i pod podobu léčebného ústavu „Slovensko“ a pro lázně navrhl i nábytek a zařízení interiérů. Uznávany jsou i další stavby: Státní hospodářská škola dr. Pavla Blaha ve Skalici, gymnázium ve Zvolenu, nemocnice v Levoči nebo interní pavilon nemocnice v Trnavě. Česká beseda mu věnovala medailony v č. 2/1997 a 9/2000.
Navštívil Jeroným Pražský i horní Uhry?
Necelý rok po svém učiteli Mistru Janu Husovi byl na stejném místě v Konstanci (Kostnici) 30. května 1416 upálem Jeroným Pražský. Podle dostupných informací se narodil mezi lety 1378-80 a uvádí se, že byl o osm let mladší než jeho učitel M. J. Hus. I na jeho podnět vykonal cestu do Oxfordu, aby se blíže seznámil s učením Johna Viklefa, kromě toho pobyl na dalších západoevropských univerzitách, údajně podnikl cestu ke svatému hrobu do Jeruzaléma, navštívil i dnešní území Polska, Litvy a Běloruska. Informace o jeho pobytu v Uhrách jsou velmi skoupé, máte-li informace o tom, zda navštívil i území dnešního Slovenska, rádi je přivítáme a zveřejníme.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – květen 2021 „Vážení přátelé, přichází květen, příroda svou jarní krásou nás láká plně ji využít, bohužel zatím ne všechno je nám dovoleno. Chybí nám – aspoň si to myslíme – naše pravidelná setkání, možnost popovídat si, vyslechnout zajímavé přednášky anebo vyjet si na poznávací zájezd. Všechno je to naplánované, realizace ale není v našich rukách. Darmo se omlouváme, že to není naše vina. Zůstává nám jen víra, že se vše co nejdříve k dobrému obrátí.,“ píše se v úvodě dalšího Mimořádného Informačního bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a několik zajímavostí z ČR.
Nejznámější český světec
„Janova ruka přitahuje k sobě horka“, „Svatý Jan z Nepomuku drží létu pevně ruku“ – jsou jen dvě z množství pranostik vážících se k jednomu ze svatých patronů zemí Koruny české a k dnes už historiky zpochybněnému datu jeho smrti 16. květnu 1393 (do roku 1925 svátek). Jeho sláva přišla až po třech stoletích, 31. května 1721 ho papež Inocenc XIII. prohlásil za blahoslaveného, a následně za svatého papež Benedikt XIII. 19. března 1729. Od té doby patřil sv. Jan Nepomucký k nejoblíbenějším světcům po celém katolickém světě, včetně území dnešního Slovenska, jak o tom svědčí mnohé sochy, kaple a další památky. V Bratislavě jsou jeho nejznámější sochy na mostě před Michalskou bránou a sousoší na nádvoří Primaciálního paláce, ve výklenku na Rudnayově náměstí a na dalších místech, pomník připomínající kapli sv. Jana Nepomuckého najdeme v sadu Janka Krála.
Fotovýstava Olomouc z po(d)hledu
Když lidé nemohou do Olomouce, přijede Olomouc za nimi. Pod tímto heslem bude po celý květen na Hvězdoslavově náměstí v Bratislavě volně přístupna výstava fotografií Tomáše Helíska pod názvem „Olomouc z po(d)hledu!“, který naznačuje, že autor je vozíčkář a tím je ovlivněn jeho úhel pohledu na město. Fotovýstava pod záštitou velvyslance Tomáše Tuhého, primátora Olomouce Miroslava Žbánka a starostky městké části Bratislava-Staré Město Zuzany Aufrichtové slouží i jako pozvánka agentury CzechTourism do atraktivního centra Hané.
Stál u základů moderní slovenské architektury
Architekt a dizajnér Jan Evangelista Koula (20. května 1896 Praha – 20. listopadu 1975 Praha) se sepcializoval na výstavbu rodinných, obytných a obchodních domů, ale věnoval se i tvorbě interiérů, nábytku a studiu lidové architektury. V letech 1947 až 1970 působil na Slovenské vysoké škole technické (dnes STU). I když většina jeho návrhů zůstala na Slovensku nerealizována, jeho odborné publikace a pedagogická činnost výrazně ovlivnili moderní generaci slovenských architektů. Česká beseda kromě jeho medailonu (ČB č. 6/1998) připomenula i parkové úpravy ve Starém Smokovci a Tatranské Lomnici (ČB č. 2/1999).
Videokonference krajanů o korespondenční volbě
V sobotu 15. května 2021 se uskutečnila Třetí virtuální debata krajanů, tentokrát s předsedou Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, senátorem Tomášem Czerninem. Videokonferenci opět organizovala Inicitiva „Chceme volit distančně“, a tak se větší část debaty točila okolo otázky korespondenční volby (viz dopis pana senátora, v němž se této otázce podrobně věnuje), a některých problémů konzulárního charakteru. Na závěr videodebaty Pěvecký sbor Čechů žijích v Bruselu „Brusinky“ zazpíval upravenou píseň skupiny Spiritual kvintet „Až se nám (volební) právo vrátí“.
Z historie Slováckých krúžků
Nedávno jsme si připomenuli výročí založení Československé jednoty (7. května 1896 v Praze), při níž vznikl i Akademický odbor (první předseda Bohumil Haluzický), jenž podporoval myšlenku slovanské vzájemnosti i při písních a tanci (veřejně poprvé vystoupil 13. května 1901 v Národním domě v Praze-Vinohradech). Po spolku Detvan, sdružujícího v Praze od r. 1882 studenty z horních Uher, studenti z Moravského Slovácka založili v roce 1896 v Praze Slovácký krúžok, který záhy našel následovníky v Brně (1908), Strážnici (1910) a Uherském Hradišti (1913). Po vzniku ČSR vznikl i v Bratislavě, jeho zakladatelem a prvním „stárkem“ (starostou) byl Ing. Jura Černý z Kunovic u Uherského Hradiště, jenž přišel do Bratislavy jako inženýr dopravních staveb v roce 1919. V roce 1922 svolal své přátele do hospody „U Jaklitsche“ na Michalské ul., první veřejné vystoupení bratislavského Slováckého krúžku se však uskutečnilo až v roce 1924 v Autoklubu Reduta. Prvním primášem byl Čeněk Nedbálek, člen orchestru SND (a pozdější primáš Slováckého krúžku v Brně).
Karel IV. a horní Uhry
V roce 2016 jsme si připomněli 700 let od narození českého krále a římského císaře Karla IV. (14. května 1316 Praha - 29. listopadu 1378 Praha), jehož jubileum zařadilo UNESCO mezi významná světová výročí. Do oslav se zapojil i portál cesi.sk, který si za to vysloužil poděkování od Ondřeje Chrásta, předsedy Spolku Otec vlasti Karel IV, z.s. a Mgr. Martina Pňačka z kanceláře primátora Trenčína. První pobyt Karla IV. je na tamním hradě doložen 24. srpna 1335 , kdy doprovázel otce Jana Lucemburského na mírových jednáních s polským králem Kazimírem a uherským Karlem Robertem a jeho synem Ludvíkem. Karel IV. a Ludvík Velký tam později řešili své vztahy ještě v roce 1362. Další cenné údaje o Trnavě a Bratislavě nám doplnil historik PhDr. Štefan Holčík.
Sčítání lidu v roce 2011
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 763/2008 se v roce 2011 v zemích EU uskutečnilo sčítání obyvatel, domů a bytů. Ve Slovenské republice se zjišťoval stav platný o půlnoci z pátku 20. května na sobotu 21. května 2011, výsledky zveřejnil Statistický úřad SR. Podrobný přehled týkající se české a moravské menšiny v SR publikoval portál cesi.sk v rubrice „Češi v SR – statistika".
Nabídka putovních výstav z Českého centra
České centrum spustilo nový program Putovky jako nabídku cestovních výstav určených do knihoven, kulturních domů nebo vhodných outdoorových prostorů po celém Slovensku. „Půjčte si přesně tu kolekci, která se vám líbí, a vystavte si ji u vás. Už nemusíte cestovat za námi, výstavy zašleme za vámi!... Spolu s výstavou vám po dohodě a v rámci našich možností rádi dovezeme i autory či autorky na čtení nebo workshop.“ Aktuální nabídka činí šest expozicí určených do interiéru a pět vhodných i na instalaci v exteriéru.
Blahopřejeme k životnímu výročí
V těchto dnech si připomínáme významné životní jubileum dlouholetého člena Českého spolku Bratislava Ing. Prokopa Koubka, CSc., ze společnosti Eswald SK, s.r.o. Vedení ČSB mu při této příležitosti děkuje za dlouholetou podporu a přeje hodně zdraví, životních a tvůrčích sil do dalších let.
Básně Miroslava Floriana v písních
Básník Miroslav Florian (10. května 1931 Kutná Hora – 10. května 1996 Praha) původně vystudoval knihovnictví, později pracoval jako redaktor v Čs. rozhlase a vydavatelství. Překládal básně ze světových jazyků i ze slovenské tvorby. Několik jeho básní zhudebnil PhDr. Vladislav Klesnil a v podání skupiny Starý orchestrion je ČSB vydal v prosinci 2005 na CD „Čeští básníci o Moravě“, např. (mp3) Doznání, U Mikulova, Z jižní Moravy, Strážnice, Samomluva nebo Litanie k jižní Moravě.
Informace ke sčítání lidu v ČR
Velvyslanectví ČR v Bratislavě upozorňuje na informace ke „sčítání lidu v ČR, které se uskuteční online v době 27. 3. - 11. 5. 2021. Sčítání lidu je povinné a týká se všech osob, které mají v ČR hlášen trvalý pobyt. Naopak se netýká občanů ČR, kteří nemají v ČR trvalý pobyt.“ Veškeré další informace jsou zveřejněny na webové stránce Velvyslanectví ČR v Bratislavě.
Pietní vzpomínka na spoluzakladatele ČSR
Nadácia M. R. Štefánika oznamuje, že „podobne ako vlani, aj v tomto roku si vzhľadom k aktuálnym protipandemickým opatreniam pripomenieme 102. výročie tragického úmrtia Milana Rastislava Štefánika tichou spomienkou a položením venca k jeho pamätníku. Dovoľujeme si Vás pozvať k Pamätníku Milana Rastislava Štefánika v Bratislave v obvyklom termíne, v utorok 4. mája 2021 o 19. hodine.“
Geolog Tater i Slovenska
Geolog Radim Kettner (5. května 1891 Praha – 9. dubna 1967 Praha) patřil ve 20. a 30. letech ke skupině přírodovědců, kteří se zaměřili na výzkum Vysokých a Belanských Tater a byli spoluautory projektu tzv. Krakovského přírodního parku. V roce 1924 vydal studii Geologie Slovenska a Podkarpatské Rusi, později Geologie Tater, značnou pozornost Tatrám věnoval i ve čtyřsvazkové Všeobecné geologii nebo v prvním svazku Československé vlastivědy.
Výročí Československé jednoty
Na podporu československé vzájemnosti vznikla 7. května 1896 v Praze Československá jednota. Zpočátku podporovala slovenské studenty a učně, články o Slovensku v českých knihách a časopisech, posílala na Slovensko knihy, vydala Slovenskou čítanku a časopis Naše Slovensko, podporovala další tituly ve slovenštině. Prvním předsedou byl jazykovědec a literární historik prof. PhDr. František Pastrnek. V roce 1902 se členové spolku sešli v Luhačovicích na oslavě výročí Jana Kollára, od roku 1908 se Luhačovické porady pravidelně opakovaly a významně přispěly ke vzniku Československé republiky v roce 1918.
Vzpomínka na herce a ředitele SND
Herec, režisér a divadelní podnikatel Václav Jiříkovský (vl. jm. Václav František Herein, 8. května 1891 Praha – 9. května 1942 Osvětim) po studiu na gymnáziu se nechal strýcem přivést k divadlu a z úcty k němu si později změnil jméno. Po hereckých začátcích se ještě za války ujal vedení českého Národního divadla v Brně, později se podílel na založení Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. V roce 1925 převzal vedení činohry ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, následně byl v letech 1926-28 spoluředitelem SND s O. Nedbalem a v roce 1929 ředitelem.
Blahopřejeme k životnímu jubileu
Prvního máje si připomínáme významné životní jubileum dvou členek našeho ČSB. Lékařka MUDr. Eva Siracká, CSc. (1. května 1926 Uherské Hradiště) je spoluzakladatelkou a dlouholetou prezidentkou (česko)slovenské Ligy proti rakovině, Světová medicínská asociace ji zařadila mezi 65 osobností do publikace „Caring physicians of the world“, v říjnu 2006 převzala v Praze ocenění „Významná česká žena ve světě“. Česká beseda o ní psala v č. 7-8/2001, 2/2006 a 4/2007. Přejeme pevné zdraví a hodně jarních sil.
Hodně zdraví a sil přejeme!
Začátkem května se dožívá významného životního výročí i současná předsedkyně Českého spolku Bratislava Ing. Dagmar Večerná. Ke spolku se hlásila prakticky od jeho vzniku, ale výrazněji se v něm začala angažovat až po odchodu do důchodu s příchodem nového milénia, především jako členka výboru v hospodářské oblasti (účtovnictví, daně, vypracování a administrace projektů). Začátkem roku 2016 byla zvolena předsedkyní ČSB a jelikož od té doby skvěle prokázala své organizační schopnosti, tuto funkci obhájila i po následujících konferencích ČSB v letech 2017 a 2019. Přejeme jí hodně zdraví a životních sil a doufáme, že se zase brzy budeme setkávat na našich akcích.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – duben 2021 „Vážení přátelé, vzhledem k tomu, že kromě obvyklého oslovení a přání zdraví Vás nemůžeme potěšit žádnou novou optimistickou zvěstí, nezbývá nám než se vám připomenout touto cestou. Pandemie přetrvává, ne na všechny se zatím dostalo vakcíny, takže jestli nám nepomohou modlitby v otevřených chrámech (jak doporučuje jeden z našich osvícených ministrů), budeme i v dubnu s naším bulletinem v ruce čekat na dny příští. Světlo na konci tunelu jistě je, nevíme ale, jak je tunel dlouhý. Nebudeme opakovat, že na lepší časy jsme – tedy výbor ČSB – připraveni,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a doporučuje některé knižní novinky.
Průkopník osvěty na Slovensku
Kulturní pracovník Jaroslav Alois Vrátný (26. dubna 1896 Třeboň – 22. července 1925 Praha) působil v letech 1920-39 jako tajemník Osvětového svazu pro Slovensko. Ten vznikl v Bratislavě v roce 1919 z iniciativy českých učitelů a úředníků podle vzoru Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze (pokračovatel Osvětového ústavu z roku 1906) s cílem rozvíjet činnost knihoven, kulturních domů, amatérských a loutkových divadel, kulturních a sportovních aktivit, ale také organizovat různé vzdělávací kurzy pro dospělé a zvláště pro ženy a dívky, „náukobehy materinského jazyka“ (proti negramotnosti dospělých), atd.
Vzpomínka na sbormistra a hudebního skladatele spojeného s Kremnicí
Hudební skladatel, pedagog, sbormistr a spisovatel Josef Klement Zástěra (27. dubna 1886 Skuteč – 19. ledna 1966 Kralupy nad Vltavou) po studiu na ČVUT a soukromě i hudby a zpěvu působil jako středoškolský profesor v Kostelci nad Orlicí. V roce 1919 byl vyslán s dalšímí českými učiteli na pomoc Slovensku a do roku 1924 vyučoval v Kremnici, kde také založil sbor Sokol, sbíral lidové písně Pohroní a patřil v ČSR mezi průkopníky výuky hudební výchovy s využitím gramodesek. Poté působil na gymnáziu v Kralupech nad Vltavou, kde byl současně správcem Muzea A. Dvořáka. Kromě chrámové hudby skládal sborové písně, kantáty a melodramy.
Českému Corbusierovi se na Slovensku nedařilo
Architekt Kamil Roškot (29. dubna 1886 Vlašim – 12. července 1945 Paříž) se kromě studia stavitelství a architektury věnoval i filozofii, dějinám umění nebo výuce kresby u M. Švabinského. Do dějin čs. architektury vstoupil zejména jako tvůrce čs. pavilonů na výstavách v Miláně (1926), Chicagu (1933) a New Yorku (1938), divadla v Ústí nad Orlicí nebo hrobky českých králů v kryptě chrámu sv. Víta v Praze. Přestože ho francouzská kritika nazvala českým Le Corbusierem, mnoho jeho projektů se realizace nedočkalo, mezi jinými i jeho projekty sanatorií ve Vyšných Hágách a Starém Smokovci, evangelického kostela v Trnavě nebo pobočky Státní banky československé v Bratislavě.
Letní nebo původní SEČ?
Posun času o hodinu vpřed je specialitou zemí mírného pásma (v tropech nebo polárních oblastech jsou rozdíly mezi dnem a nocí tak malé nebo naopak obrovské, že tato změna tam ztrácí smysl). Poprvé byl na našem území letní čas zaveden 30. dubna 1916 (trval do 1. října), ale po vzniku ČSR byl zrušen (poprvé ho zavedlo Švédsko 14.4.1916). Podruhé byl zaveden opět za 2. světové války až do roku 1950 (mezitím ČSR jako jediná na světě vyzkoušela i skutečný „zimní čas“, když od 1. 12. 1946 do 23. 2. 1947 posunuli čas o hodinu dozadu!). Od roku 1979 se zavádění letního času u nás stalo pravidlem a ani vstup do EÚ na tom nic nezměnil, přestože je stále jasnější, že letní čas přináší více komplikací než úspor.
Propagátor turistiky a krás Slovenska
Pedagog a publicista Zdenko Hochmuth (30. dubna 1916 Jindřichův Hradec – 1990 Ružobmerok) byl učitelem, na gymnáziu v Ružomberku vyučoval němčinu, latinu a slovenštinu. Jako vášnivý turista se věnoval vlastivědě a napsal množství turistických článků a brožur. Od roku 1954 začal vydávat turistické průvodce počínaje Liptovem, kde působil, a postupně zmapoval velkou část středního a východního Slovenska.
Spoluzakladatel mezinárodního sochařského sympozia Vyšné Ružbachy
Sochař Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha) vystavoval na Slovensku dvakrát už v 60. letech. V jeho dílech dominuje figurální plastika a reliéfní tvorba, uznávanán byl i jako restaurátor kamenných soch. portrétní V roce 1965 patřil mezi zakladatele Mezinárodního sochařského sympozia v travertinovém lomu v sousedství lázní Vyšné Ružbachy. Česká beseda mu věnovala medailon v č. 4/2001.
Slovenské národní obrození začínalo česky
,,Děvín, milý děvín, hrade osiralý, pověz že nám, kedy tvoje hradby stály? Moje hradby stály v čase Rastislava, on byl vašich otců, on mých hradeb sláva. Sláva, moje sláva, kdeže mi spočíváš? Ach, darmo, větříčku, prachy jej rozsíváš!" Dnes jen málokdo ví, že touto „libozvučnou češtinou“ pozměnil původní slovenskou lidovou píseň „Nitra, milá Nitra“ právě pozdější zakladatel spisovné slovenštiny Ľudovít Štúr. Stalo se tak na památném výstupu na hrad Devín 24. dubna 1836, jenž je považován za začátek slovenského národního obrození, kdy údajně poprvé nazvali Prešpurk Bratislavou. V dopise Samovi Chalupkovi 30. května 1836 Štúr napsal: „Svátek v rumích Dewina jsme přeslawně dne 24. dubna sláwili. Kýžbys tu byl přitomen býval, bolo by okřálo srdce Twé. City wšech se pohnuly, ana jsme dáwné s přítomnými časy porownáwali: pojal tu zápal wšecky. Den tento nám nezapomenutelný zůstane, který nástupcowé naši také weždy zasvěti tau jistau slawnosti. Duch ten, kterého si Ty byw u nás léta předešlého kázal, weždy se wice a wice rozmáhá...“
Významný režisér se středoevropským osudem
Divadelní a televizní režisér Franek Chmiel (24. dubna 1931 Jablunkov u Frýdku-Místku – 2. srpna 2016 Bratislava) měl maminku z Luhačovic, otce Poláka a během studií v Praze se seznámil s budoucí manželkou z Maďarska, aby ho osud nakonec zavál do Bratislavy, kde se stal uznávaným televizním režisérem a pedagogem na VŠMU. O svém osudu a pohledu na současnou kulturu hovořil v rozhovoru do České besedy č. 7-8/2001.
Pražská sochařka z východního Slovenska
Sochařka Marie Bartuszová (roz. Vnoučková, 24. dubna 1936 Praha – 22. prosince 1986 Košice) se po studiích v Praze v roce 1964 odstěhovala za manželem do Košic. Na Slovensku zanechala převážnou část své tvorby, včetně několika instalací v architektuře, zúčastnila se sochařského sympozia ve Vyšných Ružbachách a vlastné sympozium organizovala pro nevidomé děti v Levoči. Její medailon přinesla Česká beseda v č. 3/1997.
První profesor fyziky
Prof. RNDr. Vilém Kunzl (25. dubna 1906 Plzeň – 24. září 1980 Praha) po studiu na Karlově univerzitě zůstal pracovat ve Spektroskopickém ústavu, který však byl za války zničen, a tak přijal jako už uznávaný odborník v oblasti experimentální fyziky začátkem roku 1948 nabídku Slovenské univerzity v Bratislavě, kde se stal mimořádným profesorem, přednostou Fyzikálního ústavu a následně vedoucím katedry fyziky na Přírodovědecké fakultě, kde teprve výuka fyziky začínala. Ze zdravotních důvodů se v roce 1953 vrátil do Prahy, kde se osamostnanila Matematicko-fyzikální fakulta, do té doby však významně přispěl k vybudování vysokoškolských fyzikálních pracovišť na Slovensku.
Autor „Slovenského kvítí“
Tenorista, kapelník a skladatel Julius Bochníček (12. dubna 1871 Praha – 17. června 1951 Praha) po studiu hudby v Praze začínal jako varhaník, klavírista a dirigent, později se věnoval studiu zpěvu v Mnichově. Působil v mnoha divadlech od Štětína, přes Liberec, Prahu, Plzeň a Brno, odkud v roce 1902 zavítal na pohostinské vystoupení v Bratislavě. Později vystřídal další evropské scény, na nichž vystupoval pod pseudonymem Laubner. Složil operetu Maharadžův miláček a množstvi dalších skladeb, mezi jinými Slovenské kvítí: směs nejvybranějších písní lidu slovensko-slováckeho pro piano na dvě ruce, op. 34.
Vzpomínka na zakladatele Týdnů zahraničních Čechů
Dr. Oldřich Černý (12. dubna 1926 Praha – 9. listopadu 2013 Praha) byl po únoru 1948 vyloučen ze studia práv a odešel do exilu. Ve Washingtonu byl spoluzakladatelem Československé společnosti pro vědy a umění a ve všestranné podpoře kontaktů s bývalou vlastí pokračoval i po přesídlení do Ženevy, kde jako právník pracoval v OSN. Po Sametové revoluci se všestranně se zasazoval o zlepšení vztahů české společnosti a krajanů ve světě. V r. 1999 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. V roce 2007 navštívil Bratislavu s delegací krajanů v rámci prologu k Týdnu zahraničních Čechů v Praze (foto z otevření výstavy v Galerii Ardan).
Významný houslař
Houslař Osvald Jiří Willmann (13. dubna 1911 Michalkovice u Ostravy – 4. dubna 1969 Bratislava) je považován za nejvýznamnějšího houslaře 20. století na Slovensku a jeho nástroje jsou registrovány kromě ČR a SR v dalších deseti zemích celého světa. Řemeslu se vyučil v Přerově u F. Březiny a A. Gally, s nímž v roce 1926 odešel do Košic. Po obsazení Košic koncem 30. let převzal pobočku dílny svého mistra v Bratislavě, kde už zůstal až do konce života. Ve 30. letech a krátce i po válce získával zkušenosti a materiál v Schönbachu/Lubech u Chebu. Léta 1954 až 1965 jsou označována za vrchol jeho tvorby, kdy vytvořil 99 mistrovských houslí, 17 viol a 11 violoncel (celkově přes 200 nástrojů, z toho čtyři kompletní smyčcová kvarteta).
Průkopník krajinné ekologie začínal jako profesor v Banské Štiavnici
Geobotanik RNDr. Rudolf Mikyška (13. dubna 1901 Praha – 19. ledna 1970 Praha) po gymnáziu v Hradci Králové a lesnické školy v Písku vystudoval zeměpis a přírodopis na Univerzitě Karlově a jako středoškolský profesor působil v letech 1926-32 v Učitelském ústavu v Banské Štiavnici, následně do roku 1939 na gymnáziu v Novém Městě nad Váhom. Běhěm pobytu na Slovensku se věnoval mapování vegetace nejen v okolí Banské Štavnice, ale i Kremnických vrchů, Vtáčnika, Poľany nebo Bílých Karpat, o čem publikoval řadu odborných studií. Za války působil jako středoškolský profesor v Plzni, po ní Náchodě a Praze, až se stal vědeckým pracovníkem akademie věd a je považován za průkopníka oboru dnes nazývaného krajinná ekologie.
Věnoval se mapám i jezerům Slovenska
Uznávaný geograf a kartograf profesor RNDr. Karel Kuchař (15. dubna 1906 Praha – 16. dubna 1975 Praha) vystudoval geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Habilitační prací „Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi“ z roku 1935 se stal nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty. Krátce na to publikoval odborný článek o jezerech ve Vysokých Tatrách. Byl redaktorem Čs. národního i vojenského atlasu, inicioval soupis starých map, napsal vysokoškolské učebnice kartografie, od roku 1931 se zúčastňoval tvorby veškerých atlasů vydávaných na území ČSR, včetně školních a cestovních. Meziválečná mapa Vysokých Tater se dočkala reedicí ještě po válce. V 50. letech publikoval studii „Lazarova mapa – nejstarší mapový obraz Slovenska“.
Vychoval generaci přírodovědců a ochránců přírody
Vysokoškolský pedagog a ekolog prof. Josef Gazda (17. dubna 1901 Kovalovice u Kojetína – 10. května 1989 Nitra) po studiu pracoval jako středoškolský profesor v Hustopečích a Příbrami. Od roku 1928 na Slovensku na gymnáziích ve Spišské Nové Vsi, Trenčíně a Michalovcích. V roce 1935 nastoupil na gymnázium v Nitře a tomuto městu už zůstal věrný. Po válce přednášel na Pedagogickém institutu (později Pedagogické fakultě) geologii, mineralogii a petrografii s důrazem na ochranu přírody, byl autorem řady publikací na toto téma, zasloužil se o vyhlášení přírodních rezervací v okolí Nitry – Vtáčnik, Zoborská lesostep, Lupka a Žibrica. Vychoval novou generaci přírodovědců a ochránců přírody.
Zasloužil se o ochranu přírody v Tatrách
Botanik a ekolog Jaroslav Veselý (5. dubna 1906 Rosovice u Dobříše – 28. srpna 1985 Praha) byl původně středoškolským profesorem, později přednášel na Karlově univerzitě o ochraně přírody a krajiny. Jako ředitel Státního úřadu ochrany památek a přírody v letech 1958-1973 prosazoval vědecký význam Tatranského národního parku. Napsal několik knih a množství odborných článků, věnovaných chráněným rostlinám. V roce 1969 se osobně zúčastnil slavnostního otevření novostavby Výzkumné stanice a Muzea TaNaP v Tatranské Lomnici.
Zakladatel antické numizmatiky na Slovensku
Historik, archeolog a numismatik prof. ThDr. et PhDr. Vojtěch Ondrouch (6. dubna 1891 Smržice u Prostějova – 6. června 1963 Bratislava) po ukončení studia Karlovy univerzity a vzniku ČSR odešel jako středoškolský profesor dějepisu a zeměpisu na Slovensko, kde učil například v Skalici a v Bratislavě, později se stal profesorem Univerzity Komenského, kde po válce byl krátce děkanem Filozofické fakulty. V 50. letech musel z univerzity z důvodu teologického vzdělání odejít a pracoval v muzeu a Historickém ústavu SAV, kde se věnoval zejména antickým a keltským vykopávkám v Bratislavě a okolí, , jako archeolog zkoumal římská naleziště Gerulata v Bratislavě-Rusovcích, dále ve Stupavě a na Pajštúně.
Vytvořil a zachránil arborétum
Zahradník a dendrolog Josef Mišák (7. dubna 1866 Hořice v Podkrkonoší – 29. prosince 1939 Bratislava) získával zkušenosti v Čechách, Německu a na Haliči, od 1. listopadu 1893 nastoupil do služby u hraběte Š. Ambrózy – Migazzi, pro kterého v Tesárských Mlyňanech vybudoval unikátní arborétum vždy zelených rostlin. Po mrazivé zimě 1928/29 se mu podařilo obhájit existenci arboreta tvrzením, že rostliny, jež přežily kruté mrazy, jsou nejvhodnejším genetickým materiálem na další rozvoj sbírek. Staral se i o park v Topoľčiankách.
Největší „pomník“ má pod tatranskými štíty
Architekt František Albert Libra (8. dubna 1891 Herálec – 30. června 1958 Praha) po sobě zanechal přes dvě stě architektonických návrhů, mezi nimiž řada byla předurčena na Slovensko, první realizací byla drtírna asfaltu ve Varíně, ale řada dalších, žel, zůstala nerealizována. Nejvýznamnějším dílem je vítězný návrh (s s arch. Jiřím Kanem a ve spolupráci s lékařskými experty) Masarykova sanatoria na léčení tuberkulózy v obci Vyšné Hágy s dalšími objekty, na jehož výstavbu v letech 1934-38 osobně dohlížel (dokončené bylo v důsledku událostí až v roce 1941). Česká beseda o něm psala v č. 9/1998 a 5/1999.
Podílel se na formování uměleckého života v Bratislavě
Muzikolog a estetik PhDr. Antonín Hořejš (9. dubna 1901 Praha – 17. července 1967 Praha) se v roce 1919 přestěhoval do Bratislavy, kde pokračoval ve studiu na obchodní akademii. Souběžně studoval hudební vědy a dějiny umění na Univerzitě Komenského. Už během studia často publikoval ve slovenských časopisech a novinách hudební a divadelní kritiky a další články z nejrůznějších oblasti umění, včetně užitkového, architektury atd., aktivně působil ve spolcích (Umělecká beseda Slovenska, Bratislavský koncertný spolok, Akademické pěvecké sdružení) a byl spoluiniciátorem založení Školy uměleckých řemesel, kde v letech 1930-34 přednášel. Podporoval časopis Slovenská grafia (Časopis venovaný povzneseniu kníhtlačiarstva a krásnej tlače na Slovensku vycházel 1929 – 1933) a další tituly.
Osudem se mu staly Košice
Dirigent, pedagog, muzikolog a dramaturg Roman Skřepek (9. dubna 1931 Bratislava – 9. listopadu 2001 Košice) který pocházel ze smíšeného manželství, od otce – Moraváka od Vyškova – zdědil češtinu, po mamince maďarštinu, vystudoval hudební vědu na Univerzitě Komenského a souběžně dirigování na bratislavské konzervatoři. Osudem se mu však staly Košice, kde ve Státním divadle od postavení korepetitora to dotáhl na dirigenta, sbormistra i dramaturga opery a baletu. Založil také Košický komorní orchestr, vyučoval na tamní konzervatoři a v letech 1983-85 byl dirigentem sboru Collegium technicum. Jeho medailon přinesla Česká beseda v č. 9/1997.
Vzpomínka na krále komiků
Herec a divadelní ředitel Josef Vlastimil Burian (9. dubna 1891 Liberec – 31. ledna 1962 Praha) patří mezi nejvýraznější umělecké osobnosti 20. století, která po desetiletí šíří nezaměnitelný humor, i když ho po válce postihl těžký osud. Česká beseda mu pravidelně věnovala vzpomínku, např. v č. 4/1996, 4/1999 nebo 3/2007.
Významný uherský kartograf a jeho kořeny
Důstojník a kartograf Jan Lipský (10. dubna 1766 Sedličná u Trenčína – 2. května 1826 Sedličná) pocházel z rodiny pobělohorských exulantů, která přišla na Považí kolem roku 1638-39 z Nového Jičína, jejíž představitel Daniel Lipský záhy patřil k nejzámožnějším měšťanům v Trenčíně. Jeho potomek Jan (toho jména IV.). se po studiích v Lučenci, Trenčíně a Bratislavě, kde si oblíbil zejména matematiku, rozhodl pro vojenské studium ve Wiener Neustadtu, kde se stal členem kartografického týmu, který řídil zeměmeřičské práce v rámci nejstaršího mapování Rakouska. Po jmenování dragounským rytmistrem přednášel základy vojenské kartografie budoucím důstojníkům. Práci kartografa zůstal věrný i během nasazení v bojích s Osmany a zúčastnil se i bitvy u Slavkova. Po celý život však sbíral a průbežně i publikoval kartografické údaje, jež shrnul ve svém – na tu dobu unikátním – díle „Mappa generalis regni Hungariae“. Rodu Lipských věnovala Česká beseda článek v č. 2/2002.
Požehnané a radostné svátky jara
Český spolek Bratislava přeje všem svým členům a přátelům radostné prožití velikonočních svátků a co nejvíce zdraví a jarních sil. Těšíme se na další společná setkání.
Uznávaný geolog zkoumal doly na Slovensku
Geolog František Pošepný (30. března 1836 Jilemnice – 27. března 1895 Vídeň) po studiu na pražské polytechnice a Banské akademii v Příbrami působil jako montanista v Sedmihradsku, Korutanech a dnešním Rumunsku. V roce 1872 byl jmenován banským geologem pro území Uher se sídlem v Banské Štiavnici. Později se stal profesorem a publikoval několik studií o geologických poměrech na území dnešního Slovenska, vykonal geologické mapování území mezi Váhem a Nitrou, hlavně v okolí Trenčína, prozkoumal doly v katastru obcí Špania Dolina, Magurka a Nová Baňa.
Vzpomínka na uměleckého šéfa Nové scény
Barytonista a režisér zasloužilý umělec Bedřich Kramosil (31. března 1921 Trnava – 20. června 1992 Bratislava) studoval v Plzni a Zlíně, za války začínal jako člen operního zboru ve Štýrském Hradci. Po válce působil v Plzni a Opavě jako operní zpěvák a později režisér. Od roku 1961 se stal členem a krátce na to i uměleckým šéfem zpěvohry divadla Nová scéna v Bratislavě, kde se na některých představeních podílel i jako výtvarník.
Inicioval vznik časopisu Roháč
Grafik, ilustrátor a výtvarný redaktor Viliam Weisskopf (1. dubna 1906 Červený Kostelec – 7. prosince 1964 Bratislava) po studiu chemie v Liberci vystudoval grafické umění a knižní tvorbu v Lipsku. Od roku 1929 působil jako reklamní grafik, před rasovým pronásledováním odešel na Slovensko, ale byl uvězněn v koncentračním táboře v Seredi, odkud se mu podařilo uniknout a ilegálně pracoval pro bratislavskou tiskárnu Grafia. Po válce se výrazně zasloužil o rozvoj knižní grafiky, k níž získal přední slovenské výtvarníky. V r. 1948 inicioval časopis Roháč, ale přispíval pro řadu dalších titulů jako satirik a karikaturista.
Zakladatel výroby v Partizánském a ve Svitu
Podnikatel Tomáš Baťa (3. dubna 1876 Zlín - 12. července 1932 Zlín při letecké havárii) byl majitelem obuvnické firmy, z níž po roku 1894 vznikla továrna podle vzoru americké pásové výroby, jež se stala základem světové značky. Na Slovensku rodina Baťů založila výrobu v Bošanech, Baťovanech (Oslany a Šimonovany, dnes Partizánske), ve Svitu a Nových Zámcích. Kromě nových pracovních míst jejich závody přinášely i novou architekturu průmyslovou i obytnou, spojenou s novou kulturou bydlení, a také moderní vzdělávání. Viz články v ČB č. 4/1996 a 6/2006.
Autor „Rumpeľa, Kremienka a Chocholúšika“
Spisovatel a dramatik Václav Čtvrtek (vl. jménem Cafourek, 4. dubna 1911 Praha – 6. listopadu 1976 Praha) nedostudoval práva a jako úředník ve státní správě začal psát (pod různými pseudonymy) povídky a romány zejména pro mládež a sci-fi. Nejslavnějšími se však staly dětské pohádky, z nichž mnohé byly animovány do televizních večerníčků, například Pohádky z mechu a kapradí nebo O loupežníku Rumcajsovi, jejichž hrdiny znají i slovenské děti, i když pod zcela jinými jmény.
Přihlaste se ke své národnosti a mateřskému jazyku
Od 15. února 2021 začne na území Slovenska Sčítání obyvatelstva, jež potrvá do 31. března 2021. Každý obyvatel SR (včetně občanů jiných států, kteří dlouhodobě žijí na území SR) je povinen vyplnit anketový lístek na internetu nebo v mobilní aplikaci, případně s pomocí sčítacího asistenta na místním úřadu nebo si ho zavolat domů. Na důležitost aktivní účasti národnostních menšin upozorňuje podrobně Zplnomocněnec vlády pro národnostní menšiny na své inernetové stránce a Statistický úřad vydal speciální leták i pro českou a moravskou národnostní menšinu v češtině.
Výzva k blížícímu se sčítání obyvatelstva na Slovensku
Jak je známo, počet Čechů na Slovensku stále klesá, i proto nám všem záleží na každém hlasu, který českou menšinu na Slovensku podpoří... Přihlaste se proto hrdě ke svému přesvědčení a podpořte alespoň tímto jediným slovíčkem českou komunitu na Slovensku, i tím nám ulehčíte nejen naše postavení ve slovenské společnosti a v porovnání s jinými národnostmi v SR, ale i možnosti pro naši spolkovou činnost!… (celý článek)
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – březen 2021 „Vážení přátelé, přichází další měsíc – březen – a mimo přísloví „za kamna vlezem“ Vám nemůžeme poskytnout žádnou další informaci o tom, co se bude v Českém spolku odehrávat. Umoudří se koronavirus dříve než kompetentní instituce nebo naopak? Podle přísloví bychom měli být i další měsíc za kamny, tentokrát asi ne kvůli zimě... Zatím nám nezbývá než pokračovat v písemném styku,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který opět připomíná významná výročí z českých dějin a doporučuje některé knižní novinky.
Nejstarší zmínka o Češích na území Slovenska – výročí
V březnovém čísle České besedy ročník 2001 vyšla zmínka o prvním slovensko-latinském vydání nejstarší uherské kroniky Gesta Hungarorum (autor Vincent Múcska), v níž autor článku našel doposud nejstarší zmínku o přítomnosti Čechů na území dnešního Slovenska, dokonce ještě před ovládnutím horních Uher Maďary. Nový argument výrazně ovlivnil tehdejší debaty o tzv. autochtonních a nových menšinách (viz např. rozhovory s Pavlem Dvořákem a Oliverem Dohanyosem). Další zajímavosti o historii českých vztahů ke Slovensku najdete v rubrice Češi v SR – dějiny.
Kdy se poprvé psalo o českých krajanech v SR na internetu
I když zmínky o existenci krajanských sdružení na Slovensku se už předtím objevily v několika článcích na různých webech, první souhrnná informace o nich se objevila až v březnu 2001 na stránce Českého centra v Bratislavě (tehdy czc.sk), později v souvislosti s přechodem na společný portál všech Českých center informace o krajanech byly převedeny na stránku MZV ČR). Nejstarší samostatná webstránka českých krajanů na Slovensku byla spuštěna v Bratislavě až 12. června 2003 (z původní domény ceskyspolek.sk byla od srpna 2004 přesunuta na současnou adresu cesi.sk).
Spoluzakladatel slovenského národního aeroklubu
Divizní generál letectva Vilém Stanovský (27. března 1896 Ostrava – 11. července 1972 Praha) patřil k čs. legionářům zakladatelům roty Nazdar ve francouzském Bayonne. Po válce se stal velitelem letecké školy v Chebu, z níž byl v r. 1923 převelen jako velitel 6. letky do Vajnor u Bratislavy, později velel leteckým jednotkám v Nitře a Piešťanech než byl koncem roku 1929 převelen do Prahy. V roce 1927 byl jedním ze dvou iniciátorů a zakladatelů Aeroklubu Bratislava, později přejmenovaného na Slovenský národný aeroklub gen. M. R. Štefánika.
Výročí budovy zastupitelského úřadu
Po rozpadu federace nový zastupitelský úřad ČR sídlil v pronajatých prostorách na Panenské ul. a později na ul. 29. augusta. Stálým sídlem ZÚ ČR se stala až budova takzvané Staré pošty na Hviezdoslavově náměstí, slavnostně otevřená 22. března 2001 za účasti ministra zahraničních věcí Jana Kavana. Na přízemí se nacházela knihovna Českého centra, ta však byla v létě 2005 přesunuta do Košic, kancelář ČC se do budovy vrátila v březnu 2010, aby se v roce 2019 přestěhovala do právě otevřeného Českého domu.
Legendární houslař
Výrobce houslí Otto Klier (22. března 1906 Schönbach/Luby u Chebu – 10. října 1983 Neunkirchen am Brand v Bavorsku) pocházel z významné houslařské rodiny, jejíž členové čerpali znalosti a zkušenosti z výroby mistrovských nástrojů v různých zemích. Cesta mladého Otta Kliera vedla od učení v rodině a u pražských houslařů do Bratislavy, kde působil v letech 1927 – 38 (na jeho nástrojích hrál například Mikuláš Schneider Trnavský).
Život zasvětil Zvolenu
Stavitel a projektant ing. Vojtěch Večeřa (23. března 1891 Panská Lhota u Jihlavy – 16. února 1978 Zvolen) po vzniku ČSR pracoval v pražské firmě Ing. Vlčka, kde se podílel na projektu železniční tratě Červená Skala – Margecany, a tak se poprvé dostal na Slovensko. Po založení vlastní firmy se i s ní přestěhoval do Zvolena a většina z více než 1200 projektů se týkala území Slovenska. Například silnice Žiar n. Hronom – Handlová, Štrbské Pleso – Podbanské, Brezno – Hriňová a další, železnice na středním Slovensku, prosazoval střední Slovensko za hlavní město Slovenské krajiny, zřízení technické vysoké školy ve Zvolenu, zasloužil se o obnovu Zvolenského zámku, podporoval rozvoj regiónu, turistických stezek a lidového umění a řemesel. Česká beseda o něm psala v č. 10/2000, 1/2003 a 1/2004.
Komunistický novinář a politik
Novinář a politik Jan Šverma (23. března 1901 Mnichovo Hradiště – 10. listopadu 1944 Lomnistá dolina pod Chabencem) nedostudoval práva a vydal se cestou levicového novináře, v letech 1935-38 byl poslancem Národního shromáždění za komunistickou stranu. Z protektorátu odešel do exilu do Paříže a posléze do Moskvy, odkud byl v roce 1944 vyslán s dalšími na podporu Slovenskému národnímu povstání. Pracoval na ústředí Komunistické strany Slovenska v Banské Bystrici, psal do novin, povzbuzoval úsilí o novou podobu poválečného Československa. Po potlačení povstání zemřel při přechodu hřebenu Nízkých Tater. Jeho památku připomíná pomník v místě jeho smrti a také na Ostredku (1167 m.n.m.) nedaleko Jasné pod Chopkem.
Partyzán a ředitel obuvnického a gumárenského průmyslu na Slovensku
Podnikatel Josef Trojan (25. března 1906 Horní Heřmanice u Třebíče – 28. prosince 1953 Praha) prošel výchovou v Baťových firmách a jako mladý odborník přišel budovat další filiálky na Slovensko do Oslan a Šimonovan (dnes Partizánske), kde se záhy prosadil do vedoucích funkcí. Za SNP organizoval partyzánské hnutí, po válce se stal národním správcem a ředitelem bývalých Baťových závodů, záhy po únoru 1948 však byl obviněn z vlastizrady a popraven.
Aktivním sportem za korespondenční volby!
Iniciativa Chceme volit distančně vyhlásila celosvětovou sportovní akci: Aktivně za korespondenční volby! „Hlavním cílem akce je společně ujít, uběhnout nebo ujet na kole celkem 40 075 km, což je obvod planety Země a ukázat tak na náš zájem o aktuální dění v ČR… Zapojit se může kdokoli a pomoci přidat ke společnému cíli tolik kilometrů, kolik nachodí, naběhá či najezdí na kole do termínu konání podzimních voleb, tj. do 9. října 2021.“ Více informací a instrukce k účasti najdete na webových stránkách iniciativy Chceme volit distančně.
Příprava programu pro Týden zahraničních Čechů v Bratislavě 2006
Užší vedení vedení Českého spolku Bratislava a Klubu občanů ČR v SR se sešla 15. března 2006, aby na základě informací předsedkyní obou krajanských sdružení Ing. Hany Husenicové a Jany Bratinkové z jednání Komise pro krajany v zahraničí Senátu PČR se dohodla přijmout výzvu Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů v Praze, aby krajané v Bratislavě připravili ve dnech 15. a 16. září 2006 úvodní víkendový program pro účastníky Týdne zahraničních Čechů v Praze a předsedkyní přípravného výboru zvolili Ing. H. Husenicovou.
Univerzální umělec se uplatnil v činohrách, v opeře i v baletu
Herec, tanečník a režisér Josef Křepela (16. března 1896 Plzeň – 29. dubna 1969 Bratislava) od pomocníka v obchodě přestoupil k ochotníkům, za I. sv. války spolupracoval s prof. J. Skupou (pozdější tvůrce Spejbla a Hurvínka), v roce 1919 poprvé navštívil střední a jižní Slovensko s vojenským divadlem, po pěti letech v Jihočeském divadle v Č. Budějovicích přišel do Bratislavy, kde až do r. 1946 byl členem SND, od 1946 sólista operety Nové scény, která se v r. 1954 osamostatnila od SND a v ní působil až do r. 1961.
Hvězda pražského Národního divadla začínala v Bratislavě
Dlouholetá sólistka Národního divadla v Praze Marta Krásová (16. března 1901 Protivín – 20. února 1970 Vráž u Berouna) začínala jako sopranistka v Bratislavě, kam ji v roce 1922 zlákal šéf opery SND Milan Zuna. Bratislavský pobyt využila i na pokračování studia ve Vídni, než ji v r. 1928 už jako uznávanou operní divu angažovalo pražské Národní divadlo.
Otevřel nám okna vesmíru dokořán
Astronom Jiří Grygar (16. března 1936 Heinersdorf/Dziewietlice, Polsko) se zabývá především studiem meziplanetární hmoty a dálkovým průzkumem Země. Kromě vědeckých prací v oboru astrofyzika napsal také množství vědecko-popularizačních publikací (např. Vesmír je náš svět; Sejdeme se v nekonečnu; Vesmír, jaký je; O vědě a víře; Trialog o životě ve vesmíru; Trialog o mimozemšťanech). Známým se stal především jedinečnému cyklu televizních pořadů „Okna vesmíru dokořán“ (1981-91), proč se vysílal z bratislavské televize, i o tom hovořil v měsíčníku Česká beseda.
Bratři byli při rozběhu bratislavské opery
Herec, zpěvák a režisér Josef Peršl (18. března 1871 Rokycany – 6. května 1958 Praha) pocházel z rodiny hudebníka, začínal jako zpěvák v pražském kostele, později vystřídal scény v Brně, Plzni, Olomouci, Ljubljani, Splitu a dalších městech, pohostinsky vystupoval v Prešporku už na začátku 20. století. V roce 1920 přijal nabídku B. Jeřábka do právě založeného operního souboru SND (hrál v historicky prvním představení SND 1. března 1920 v opeře B. Smetany Hubička), v němž úspěšně účinkoval jako basista i režisér do r. 1924, kdy se vrátil do Prahy, ale následující sezónu hostoval v nově založeném operním souboru Východoslovenského národního divadla v Košicích. V Bratislavě vystupoval i jeho mladší bratr Jan Peršl (1884 Praha – 1930 Bratislava).
Předválečné Kysuce zachytil v románech
Učitel, spisovatel a diplomat Petr Jilemický (18. března 1901 Letohrad - 19. května 1949 Moskva) vystudoval učitelský ústav v Levicích a v letech 1923-26 působil jako učitel ve Svrčinovci a v Čadci na Kysucích, kde svoje zážitky zachytil v románech Vítězný pád a Pole neorané. Později do r. 1939 učil také v Trnavě, Šajdíkových Humencích, Kostolci, Záskalí a Svätom Jure. Po válce krátce pracoval na Povereníctvu školstva a osvety v Bratislavě.
Josef Šíma a Slovensko
Malíř Josef Šíma (19. března 1891 Jaroměř – 24. července 1971 Paříž) po ukončení pražské akademie v roce 1914 a po válce se krátce usadil v Brně jako malíř a asistent technického kreslení. V roce 1920 však odjel do Francie, která se stala jeho druhým domovem. Ještě před odjezdem však v roce 1919 pobyl na Slovensku několik měsíců ve vojenské službě. Podruhé se na Slovensko vrátil ještě v roce 1947, kdy v doprovodu malíře Františka Hudečka dva měsíce cestoval po středním a západním Slovensku od Martina přes Sliač, Zvolen a Detvu až do Bratislavy, co se odrazilo v jeho kreslířské tvorbě, jak psala Česká beseda v č. 9/1998.
Zanechal nesmazatelnou stopu v Tatrách
Stavitel a projektant Josef Šašinka (21. března 1891 Rákoskeresztúr, dnes Maďarsko – 27. ledna 1945 zastřelen gestapem v Liskové u Ružomberka) začal jako vyučený zedník studovat v Brně, ale po vzniku ČSR odešel na Slovensko, kde po krátkém působení u architekta M. M. Harmince si založil vlastní firmu v Popradě. Podílel se na stavbě Sanatoria Všeobecného penzijního ústavu v Novém Smokovci, léčební Vyšné Hágy a Lučivná, stavěl Chatu M. R. Štefánika pod Ďumbierom, Městský úřad, Legiobanku a Redutu v Popradě, Chatu pod Rysy (Klub čs. turistů ji otevřel 16. července 1933), zotavovnu Morava v Tatranské Lomnici, kasárna v Kežmarku a Popradě, hvězdárnu na Skalnatém Plese, vodovod v Nové Lesné, rodinné domy a množství dalších objektů. Chudým žákům pod Tatrami platil svačiny, oblečení a školní pomůcky.
Jarní inspirace z České republiky
CzechTourism Slovensko upozorňuje na zajímavosti v oblasti cestovního ruchu a kultury. Alespoň na dálku přináší 21 turistických novinek v sezóně 2021, virtuální prohlídku Prahy, výběr českých velikánů, pět tipů pozoruhodné architektury, výlet po stopách krále Jiřího z Poděbrad, jehož 550. výročí smrti si letos připomínáme nebo příběh Krtka, jehož autor by se letos dožil sta let.
Nabídka vzdělávacích kurzů češtiny v ČR
Paní Zuzana Marková z velvyslanectví ČR v Bratislavě informuje o letošním Krajanském vzdělávacím programu a výuce českého jazyka a literatury v zahraničí, který organizuje MZV ČR ve spolupráci s Domem zahraničních styků MŠMT ČR. Zvlášť chceme upozornit na termíny přihlášek, konkrétně u jedno- a dvousemestrálních stipendijních pobytů je to do 15. 3. 2021 (na rok 2022 do 15. 8. 2021), stejný termín 15. 3. 2021 platí i pro Čtyřtýdenní kurz českého jazyka pro krajany (od 16. 7. do 13. 8. 2021) a také pro Dvoutýdenní kurz metodiky výuky českého jazyka pro vyučující z řad krajanských komunit (od 23. 8. do 3. 9. 2021).
Česká kultura doma přes internet
Internetová stránka Ministerstva zahraničních věcí ČR upozornila na možnost sledování české kultury v on-line prostředí a ve spolupráci s Českými centry publikovala „seznam volně přístupných on-line projektů v oblasti kultury, který může být inspirací nejen krajanům, ale i dalším zájemcům o českou kulturu“. Pro lepší přehlednost je rozdělila do tří kategorií: video a audio přenosy (divadlo, hudba, literatura, tanec, umění), on-line projekty (aktivity pro děti, filmy, speciální projekty) a sbírky muzeí, galerií, výstavy a virtuální prohlídky památek.
Svatoludmilská tradice na Slovensku
Rok 2021 byl v České republice vyhlášen za rok Svaté Ludmily a čeští představitelé vyzvali krajany, aby si i v zahraničí připomenuli výročí 1100 let od zavraždění svaté Ludmily na hradišti Tetín, jehož hlavní oslavy proběhnou na podzim 2021. „Sv. Ludmila je patronkou rodin, první českou i slovanskou světicí, jejíž jméno nesou kostely či instituce skoro po celém světě,“ upozornil ve svém dopise Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Mgr. Jiří Krátký, M.A. (celý text zde). Ludmila ze Pšova (asi 860 – 15. září 921 Tetín) byla manželkou přemyslovského knížete Bořivoje I., s nímž přijala křesťanskou víru, a matkou jeho dvou následovníků na trůnu Spytihněva a Vratislava, jehož ovdovělá manželka Drahomíra údajně dala Ludmilu zaškrtit. Podle dostupných informací (a potvrzuje to geoportál na stránce projektu www.svataludmila.cz) je na Slovensku jediný kostel zasvěcený této patronce Čech, matek a učitelů, a to v obci Prakovce na východním Slovensku (a hotel Sv. Ludmila ve Skalici).
Za Slovensko bojoval už v 16 letech
Novinář a pedagog Jan Dočkálek (9. března 1903 Kroměříž – 1. ledna 1980 Toronto, Kanada) přijel na Slovensko jako mladý sokol v roce 1919 pomáhat bránit mladou republiku před intervencí maďarských vojsk, později pracoval v Bratislavě a Brně jako redaktor Lidových novin. V roce 1940 uprchl z protektorátu a přidal se k čs. zahraničnímu vojsku, u Tobruku byl raněn, po válce pracoval v Červeném kříži a po r. 1948 zůstal v Kanadě, kde byl spoluzakladatelem Masarykovy školy pro děti krajanů a založil také časopis.
Výročí sochy TGM v Topoľčiankách
Na zámku v Topoľčiankách byla 10. března 2001 za účasti velvyslance Rudolfa Slánského slavnostně odhalena socha T. G. Masaryka od sochaře Otto Gutfreunda, jež původně stála v Nitře, až ji po dlouhých letech ,,zapomnění" vypátrali v depozitu nitranské galerie členové regionální organizace Českého spolku na Slovensku. Reportáž ze slavnosti s dalšími podrobnostmi přinesla Česká beseda č. 4/2001.
Varhaník se v Ružomberku věnoval církevní i světské hudbě
Hudební skladatel a pedagog Josef Chládek (12. března 1856 Smržovka – 25. března 1928 Ružomberok) pocházel z hudební rodiny. Po studiích v Praze, kde hrával s Antonínem Dvořákem v Chrámu sv. Víta, působil jako varhaník v Mladé Boleslavi a Kouřimi. Od 5. srpna 1879 na základě konkurzu na místo regenschoriho ho spišský biskup jmenoval varhaníkem a ředitelem kůru v chrámu sv. Ondřeje v Ružomberku. Významně obohatil kulturní život v městě, kde vyučoval hudbu na školách i soukromě, vedl smíšený sbor, založil a vedl komorní a studentský smyčcový orchestr, ale řídil i dechovku železničářů ve Vrútkách.
Oftalmolog světového jména
Profesor očního lékařství Prof. MUDr. Anton Gala (12. března 1891 Kunovice – 29. srpna 1977 Bratislava) po studiích v Praze působil jako vojenský lékař a po válce nastoupil v Olomouci, avšak už v roce 1919 přišel do Bratislavy jako odborný asistent Oční kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského, jíž zasvětil celý svůj následující život a kde se věnoval i vědecké práci, sestrojil nové pŕístroje, vypracoval nové postupy. Založil a vedl Ústav pro nevidící v Báhoni. Krátce před 2. světovou válkou byl děkanem LF a koncem 40. let i rektorem Slovenské univerzity.
Vzpomínka na legendu slovenské pupulární hudby
Zpěvák a herec Zdeněk (Zdeno) Sychra (12. března 1936 Holasice u Brna – 3. dubna 2020 Bratislava) se původně vyučil automechanikem a v roce 1954 začal studovat na brněnské konzervatoři, z níž ho všal po dvou letech vyloučili, když zjistili, že vystupuje (hra na kontrabas a zpěv) v Orchestru Gustava Broma a dalších kapelách. Vojenská služba ho přivedla do Armádního divadla v Martině a od roku 1958 už na Slovensku zůstal. Vystupoval v Žilině, Trenčíně a Trnavě, až od roku 1962 definitivně zakotvil v Bratislavě, kde vystupoval s různými tanečními orchestry, od roku 1972 byl členem divadla Nová scéna. Nazpíval více než 200 písní, z nichž některé patří do zlatého fondu slovenské taneční písně.
Zasloužil se o slovenskou filatelii
Miloš Müller (14. března 1901 Kročehlavy u Kladna – 18. července 1971 Bratislava) po studiu na obchodní akademii v Praze přišel v lednu 1919 do Bratislavy, kde následně většinu života pracoval jako bankový úředník. Za války byl za spolupráci s čs. odbojem v Londýně vězněn, zúčastnil se SNP. Vášnivý rybář působil v Sokolu, byl spoluzakladatelem Klubu čs. turistů v Bratislavě, dálkově vystudoval Hudební akademii a na houslích hrál v několika souborech. Jako funkcionář Klubu čs. filatelistů se podílel na organizaci filatelistických výstav v Bratislavě (1934, 1937 i po válce).
Seminář „TGM a Slovensko“
Na 80 zájemců se v úterý 2. března 2021 zúčastnilo online semináře na téma „Tomáš Garrigue Masaryk a Slovensko“, který zorganizovalo velvyslanectví ČR v Bratislavě ve spolupráci s dalšími partnery. S přednáškami vystoupili PhDr. Dušan Kováč, DrSc., z Historického ústavu SAV (vnímání osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka na Slovensku), prof. PhDr. Roman Holec, DrSc., z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě (vztah TGM a Andreje Hlinky) a PhDr. Dagmar Hájková, Ph.D., z Masarykova ústavu a Archívu Akademie věd ČR (připomínání narozenin TGM v Československu). Následovala beseda, v níž přednášející odpovídali na otázky návštěvníků semináře, mezi nimiž byla asi desítka českých krajanů z různých měst SR.
Vzpomínka na setkání 7. března
Tradice uctít si památku prvního československého prezidenta v den jeho narození 7. března vznikla v Bratislavě až po roce 2010, kdy na dunajském nábřeží byla vztyčena jeho socha jako nová součást Památníku česko-slovenské vzájemnosti, a zejména následně, když tuto tradici aktivně podpořilo české velvyslanectví v Bratislavě. Letos nám zpřísněná protipandemická opatření nedovolí podobné setkání, proto si alespoň připomeňme snímky Ing. L. Bábíčka z našeho fotoarchivu loňské, na němž se už částečně odrazila nastupující koronakrize, i to předloňské.
Tatry se mu staly osudem
Umělecký řezbář a malíř Josef Skotnica (1. března 1876 Raškovice u Frýdku-Místku – 10. dubna 1920 Cieszyn) pocházel z rodiny truhláře, ale od mládí se u něho projevily umělecké sklony, jež ho přivedly ke studiu řezbářství a sochařství v Praze a později ve Vídni. V roce 1904 po ukončení studia přijal místo profesora na prestižní odborné škole dřevařského průmyslu v polském Zakopaném (tehdy patřilo k Uhrám), kde se věnoval i vysokohorské turistice. zážitky z cest zachycoval na akvarelech a kresbách. O jeho životě, manželce a dcerách, jež tragicky zahynuly v Tatrách, psala Česká beseda v č. 3/2000 a 4/2000.
Výročí inspirované moravskými a pražskými učitely
Pěvecký sbor slovenských učitelů (Spevácky zbor slovenských učiteľov) vznikl 3. března 1921 v Trenčíně podle vzoru Pěveckého sdužení moravských učitelů (1903) a Pěveckého sdružení pražských učitelů (1912). Tento odkaz vyjádřili jeho členové na svém prvním koncertu 11. srpna 1922, kdy do programu zařadili skladby J. B. Foerstera a Z. Fibicha. Dne 16. července 1933 byl v Trenčianských Teplicích slavnostně otevřen Domov SZSU, vybudovaný z celonárodní sbírky, do níž přispěli i dárci z Čech, Moravy a Slezska.
Smrt ho předčasně čekala v Dunaji
Zpěvák, kytarista a skladatel Jiří Schellinger (6. března 1951 Bousov u Čáslavi – 13. dubna 1981 Bratislava) spolupracoval s více hudebními skupinami, většinou rockových. V dubnu 1981 byl v Bratislavě na pozvání Československé televize nahrát píseň „Co takhle dát si špenát“, večerní procházka však skončila za ne zcela vyjasněných okolností pádem z mostu do Dunaje.
Výzva z Košic
Opět po deseti letech v pondělí 15. února 2021 na Slovensku odstartuje další sčítání obyvatelstva (potrvá do konce března). Letos její přípravy poznačila na poslední chvíli místy až hysterická kampaň o možnosti přihlásit se navíc i ke druhé národnosti. Ať se už rozhodnete přihlásit se k jedné nebo ke dvěma národnostem, v každém případě budeme vděčni každému, kdo se hrdě přihlásí ke svým českým kořenům a ke své mateřštině. S vlastní výzvou se na všechny občany SR obrátila předsedkyně Českého spolku v Košicích MUDr. Dagmar Takácsová.
Staronová doména opět na světě
Internetová doména ceskyspolek.sk se po necelých dvou desetiletích dočkala oživení, i když tentokrát paradoxně právě tam, odkud před 18 lety vyšel příkaz na její zrušení. Nejstarší česká krajanská webstránka s doménou ceskyspolek.sk vznikla v Bratislavě v létě 2003 (viz ČB č. 7-8/2003). Přestože šlo o naplnění úlohy, kterou si tehdejší Český spolek na Slovensku (ČSnS) kladl už od počátku nového milénia, reakce předsedy ČSnS v Košicích zněla nepochopitelně: Zruš to!... (celý článek)
Vzpomínka na masopustní posezení se zdravicí
Tradiční téměř každoroční „masopustní" vystoupení slovácké cimbálové hudby Burčáci vyšlo v roce 2016 na 23. února. Od jiných programů se lišilo tím, že po přivítání předsedkyní ČSB Ing. Dagmar Večernou, na úvod přítomní zazpívali píseň Narozeninová od Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře k 80. narozeninám jako zdravici bratislavských krajanů známému herci. S tímto nápadem se na krajany po celém světě obrátil syn Jan Svěrák, a že i naše zdravice v pořádku dorazila k adresátovi, nám následně potvrdil Ondřej Polák ze společnosti Artinii, která celosvětovou akci organizovala. Fotografie poskytli Ing. Milan Klubal a Ing. Ladislav Bábíček, jenž byl také tvůrcem videonahrávky (shlédnout lze zde).
Brouky sbíral i na Slovensku a Podkarpatské Rusi
Profesor Vladimír Zoufal (24. února 1856 Vídeň – 6. prosince 1932 Prostějov) se narodil v rodině českého úředníka a po studiu na akademii výtvarných umění ve Vídni se stal středoškolským učitelem kreslení v Uničově, Moravské Ostravě až se usadil v Prostějově. Jeho největší vášní byli brouci, které sbíral i na Slovensku, na Podkarpatské Rusi nebo na Balkánu. Po sobě zanechal nejen sbírku čítající na 65 tisíc exemplářů (dar Zemskému muzeu v Brně), ale také nádherné a dokonalé kresby. Na podporu mladých badatelů založil zvláštní stipendium při Československé entomologické společnosti.
Jan Alda a Slovensko
Pedagog, spisovatel, básník a překladatel Alexandr Hořejší je známější pod pseudonymem Jan Alda, (26. února 1901 Praha – 30. října 1970 Praha). Za první republiky působil jako učitel na několika školách na východním Slovensku, a když se po válce stal ředitelem Státního nakladatelství dětské knihy, všestranně podporoval myšlenku literární soutěže mladých autorů Wolkrova Polianka, jejíž tradice přetrvává dodnes.
Průkopník prvovýstupů ve Vysokých Tatrách
Pavel Černík (27. února 1936 Praha – 6. srpna 1962 tragicky zahynul při pokusu o prvovýstup na Kavkaze) patřil k významným horolezcům, který se do historie zapsal jako cvičitel a metodik horolezeckého sportu, ale především množstvím prvovýstupů včetně vysokotatranských štítů, zvláště vysoko byly oceňovány jeho zimní prvovýstupy na slovenské i polské straně Tater.
Perokresby ze života podtatranského lidu
Malíř a restaurátor Petr Maixner (27. února 1831 Hořice v Podkrkonoší – 22. října 1884 Praha) měl být původně hudebníkem, ale záhy se projevil jeho výjimečný malířský talent. Byl znám zejména jako portrétista a autor historických výjevů, podílel se například na výzdobě Staroměstské radnice v Praze. K propagaci života v horních Uhrách ve druhé polovině 19. století přispěli jeho perokresby ze života podtatranského lidu v časopise Květy.
Problémy krajanů poprvé v Poslanecké sněmovně – výročí
Předseda Poslanecké sněmovny ČR Milan Uhde byl prvním vysokým politikem, kdo se začal věcně zajímat o problémy krajanské komunity na Slovensku. Dne 29. února 1996 pozval představitele Českého spolku na Slovensku a Klubu občanů ČR v SR k jednání se zástupci čtyř ministerstev o otázkách týkajících se české a moravské menšiny na Slovensku po rozdělení federace. Podrobnéji o tom informovala Česká beseda v č. 3/1996.
Vychází Mimořádný informační bulletin ČSB – únor 2021 „Vážení přátelé, únor se loučí s lednem, ale patálie s koronavirem zůstávají. Připadáme si jako vězni, posílající „motáky“ svým blízkým s nadějí, že se brzy dočkáme osobního setkání. Spoléháme sice na vakcíny, ovšem, než na nás přijde řada, musíme věřit na biblické „víra tvá tě uzdravila“. Věřte, že výbor ČSB má program na tento rok připravený, ale než dojde k jeho realizaci, musíte se zatím spokojit s málem – tímto bulletinem,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který informuje o blížícím se sčítání obyvatelstva a opět připomíná několik významných výročí z českých dějin, doporučuje některé knižní novinky a přidává pár zajímavostí.
Navštivte českou metropoli z pohodlí domova
Bratislavská kancelář CzechTourism poskytla několik tipů na návštěvu Prahy virtuálně, konkrétně Pražského hradu, Malé Strany, Karlova mostu, Petřína, Staroměstského náměstí, Vyšehradu, Židovské čtvrtě, Národní galerie, Národního technického muzea, Údolí slonů v pražské ZOO nebo výstavě o skupině Devětsil v Galerii hlavního města Prahy v Domě u kamenného zvonu. Skladatel s kompletní sbírkou bratislavských lyr
Hudební skladatel, pianista, dirigent a publicista Zdeněk Marat (15. února 1931 Praha) složil na 600 skladeb, filmovou (např. první trilogie o básnících) a televizní (např. Píseň pro Rudolfa III.) hudbu i muzikály. Nejznámější jsou jeho písně v oblasti populární hudby, jež měly úspěch i na Bratislavských lyrách. Zlatou BL (i v mezinárodní soutěži) získal v r. 1973 za „Tou dálkou“ v podání Pavla Bartoně (text: V. Poštulka), stříbrnou 1968 „To se nikdo nedoví“ (t: Z. Borovec) zpívali Helena Vondráčková a Waldemar Matuška, a bronzovou 1975 Hana Ulrychová s písní „Nestůj, běž dál“ (t: Z. Borovec).
Výročí lázní Kvetnica a jejich prvního ředitele
Lékař a bakteriolog prof. MUDr. Karel Amerling (21. února 1886 Praha – 8. března 1964 Olomouc) dokončil lékařská studia krátce před první světovou válkou, působil v Praze a Hranicích na Moravě. V roce 1920 ředitelství železnic si pronajalo osadu Kvetnica u Popradu, kde od konce 90. let vznikala rekreační zóna majetnějších občanů města, s cílem vybudovat tam léčebnu TBC. Činnost „Masarykovy plicní léčebny zaměstnanců Čs. státní správy železniční“ (čtyři penzióny, vila, hostinec, kaple a 805 ha lesů) byla slavnostně zahájena 6. června 1921, prvním ředitelem byl jmenován MUDr. K. Amerling, i jeho zásluhou po pěti letech v r. 1926 všechny pronajaté nehnutelnosti odkoupila správa železnic. Později už jako profesor působil na lékařských fakultách v Brně a Olomouci, založil alergologickou léčbu v lázních Jeseník.
Odkaz Svatopluka Čecha
„Nechť, synu Tater, dějů proud, nás mutnou vlnou dvojí, nic neroztrhá tisíc pout, jež od věků nás pojí, jsme národ jeden, jedna řeč, táž větev slávské lípy, ni chytrá leč, ni krutý meč, nás ve dvé nerozštípí.“ Tato slova napsal v básní „Tatrám“ (ze sbírky Jitřní písně z r. 1887) básník, novinář a spisovatel Svatopluk Čech (21. února 1846 Ostředek u Benešova – 23. února 1908 Praha), známý především fantastickými dobrodružstvími páně Broučka. „Nad Tatrou křídla rozpjal nám, duch věští orlím vzletem, jenž stavěl svorné lásky chrám, všem velké Slávy dětem. Nuž za ním předně my a vy, jenž od boha jsme svoji: syn Vltavy i Moravy i Váhu v jednom voji!“ Zdravice ke Dni krajanů
Ve čtvrtek 4. února jsme si poprvé připomenuli Den krajanů, vloni určený internetovou anketou MZV ČR jako výročí odchodu J. A. Komenského do exilu. Při této příležitosti ministr Tomáš Petříček adresoval krajanům zdravici, jejíž záznam lze shlédnout zde.
Výzva na podporu druhé národnosti
Výbor ČSB dostal z několika zdrojů výzvu, abychom se připojili k „hromadné připomínce“ za druhou národnost při nadcházejícím sčítání obyvatelstva, „co je důležité pro ty, kteří pocházejí z etnicky smíšených manželství, pro ty, kteří se narodili na Slovensku, přičemž jejich rodiče (staří rodiče) jsou jiné národnosti, jakož i pro příslušníky etnickým minorit (národností). Žel, z odborného etnologického tématu se stalo téma politické, na návrh jednoho poslance bude Národná rada SR rokovat o navrácení původního modelu, možnosti přihlásit se jenom k jedné národnosti, což by byl výrazný krok zpět (možnost přihlásení se ke dvou národnostem je běžné v sousedních státech, včetně ČR). Pokud Vám tento problém není lhostejný, podepište se, prosím, k výzvě“ na internetové stránce http://www.changenet.sk/?section=kampane&x=1178393. „Do 8.2. potrebujeme 500 podpisov, no naším cieľom je ich mať podstatne viac.“ Premiéra Osvobozeného divadla v Bratislavě
V roce 1923 založil student filozofie na pražské univerzitě Jiří Frejka s přáteli z konzervatoře a mladými herci skupinu, jež vystupovala jako divadelní sekce umělecké skupiny Devětsil se zaměřením na levicově kritické nové pojetí evropského divadla. I když oficiálně se pod názvem Osvobozené divadlo představilo 8. února 1926 v pražském divadle Na Slupi, ve skutečnosti toto označení poprvé použili už na vystoupení 17. října 1925 v Bratislavě (podle německého vydání knihy A. Tairova Das entfessetle Theater, doslova odpoutané nebo nespoutané). Název se stal legendou až po příchodu trojice Voskovec-Werich-Ježek začátkem roku 1927, kdy se Osvobozené divadlo přestěhovalo do Umělecké besedy na Malé Straně.
Výročí nejstarší lesnické školy v Uhrách
Jan Antonín František Wiesner (9. února 1740 Smržovka - 25. ledna 1831 Bratislava) po získání technického vzdělání sloužil jako kapitán dělostřelectva v Uhrách, kde za zásluhy vojenské, při udržování pořádku, ale zejména při správě území, výstavbě protipovodňových hrází, mostů, nemocnic a škol, byl císařem Františkem II. v roce 1792 povýšen do šlechtického stavu s právem přívlastku z Morgensternu. V roce 1795 se stal prefektem uherské královské komory v Liptovském Hrádku, kde inicioval vznik Lidové školy s lesnickým kurzem, první toho druhu v Uhrách (otevřena 20. února 1796), zasloužil se také o nový kostel, v němž organizoval varhanní koncerty, a povýšení Hrádku na komorské městečko, rozvoj lázní Lúčky i první turistické přístřešky ve Vysokých Tatrách.
Vzpomínka na sopranistku
Sopranistka a překladatelka Věra Wasserbauerová-Strelcová (roz. Zachová, 11. února 1906 Brno – 17. července 1981 Brno) vyrůstala v Bratislavě, kam byl přeložen její otec a kde také po studiu na gymnáziu vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a následně Hudební a dramatickou akademii. Od roku 1929 na ní učila zpěv, souběžně pokračovala ve studiích ve Vídni a také pohostinsky vystupovala v SND. Věnovala se též překladům libret a písňové tvorby do slovenštiny. Od roku 1933 se vrátila do Brna, ale nadále se vracela do Bratislavy.
První zárodek vzniku Československa
První orgán zahraničního odboje Čechů a Slováků, usilujících o samostatný stát, vznikl pod názvem Národní rada českoslovanská, posléze československá 13. února 1916 v Paříži. Jejím základem se stal Český komitét zahraniční, který 14. listopadu 1915 vydal manifest, v němž poprvé prosazoval právo na sebeurčení slovanských národů v rámci habsburské monarchie a samostatného českého státu. Předsedou Rady, která měla pobočky i v Rusku a USA, byl T. G. Masaryk, místopředsedy M. R. Štefánik a J. Dürich, tajemníkem E. Beneš. V září 1918 se z rady stala prozatímní vláda nové Československé republiky, kterou záhy uznala Velká Británie a další velmoci.
Nabídka historické publikace
Historik a člen Čs. obce legionářské Dr. Ferdinand Vrábel, který už v minulosti spolupracoval s Českým spolkem Bratislava na několika akcích, nabízí členům a přátelům spolku knihu, jejímž je spoluautorem, za zvýhodněnou cenu, případně její prezentaci, až to situace umožní: „Koncom rminulého roku vyšla kniha o Trianone, výročie bolo vlani, ale je to stále aktuálna téma.“ Zájemci se mu mohou ozvat přímo na e-mailovou adresu: FVrabel@seznam.cz.
Průkopník slovenské logopedie
Pedagog a spisovatel Rudolf Kratochvíl (1. února 1886 Vídeň – 13. února 1950 Bratislava) od roku 1905, kdy ukončil Učitelský ústav v Brně, působil jako učitel v Domašově, Ivančicích a Brně. V roce 1919 nastoupil jako ředitel měšťanské školy ve Spišském Podhradí, záhy se stal školským inspektorem v Dolním Kubíně, kde prosazoval zřizování škol v obcích a výstavbu školních budov, založil pěvecký sbor. Organizační schopnosti později uplatnil na Povereníctve školství v Bratislavě, kde se věnoval i logopedii. Napsal několik odborných publikací, pod pseudonymem Janko Oravský psal i dětskou literaturu a rozhlasové pořady.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů funkcionalizmu na Slovensku
Architekt Alois Balán (2. února 1891 Valašské Meziříčí – 11. května 1960 Zlín) vystudoval v Praze a po vzniku ČSR přišel do Bratislavy jako úředník Referátu (později Ministerstva) veřejných prací a souběžně vyučoval na střední průmyslové škole, později Vyšší stavební škole. Prvním velkým projektem byla budova YMCA na Karpatské ul. V roce 1924 založili s Jiřím Grossmannem vlastní ateliér, jehož díla se stala mezníkem moderní architektury a některé jsou dnes chránénými památkami: budova Umělecké besedy, Škola uméleckých řemesel na Vazovově ul. (dnes STU), Okresní sociální pojišťovna na Bezručově ul. (později poliklinika, dnes obytný komplex), Palác Radiojournalu na Jakubově nám. Postavili rovněž řadu obytných domů a rodinných domů.
První ředitel Východoslovenského muzea v Košicích
Právník a historik JUDr. Josef Polák (3. února 1886 Praha - 1944 Osvětim/Brzezinka) byl jako pražský právník pověřen převzetím Hornouherského Rákocziho mueza v Košicích, jež dále rozvíjel jako Východoslovenské muzeum. Do září 1938 uspořádal přes dvé stovky výstav, z toho 160 výtvarných, propagoval lidovou výrobu a umělecká řemesla, jeho zásluhou při muzeu fungovala veřejná výtvarná škola. Podrobněji o něm psala Česká beseda v č. 2/1999, 10/2003, 12/2003 a 9/2005.
Jubilující spisovatelka PhDr. Marie Majtánová, CSc.
Jazykovědkyně, spisovatelka a překladatelka PhDr. Marie Korandová – Majtánová, CSc. (4. února 1936 Plzeň) přišla v roce 1963 pracovat do Ústavu slovenského jazyka SAV v Bratislavě (dnes Jazykovědný ústav Ľudovíta Štúra). Krátce přednášela český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Kromě odborných statí napsala řadu knih zejména pro děti a mládež, čerpající z kraje svého dětství Chodska. Je také autorkou eseje „Co bychom měli vědět o historii česko-slovenských vztahů“ v Almanachu ČSnS (Bratislava 1999). Za celoživotní dílo získala ocenění „Významná česká žena ve světě". V měsíčníku Česká beseda publikovala např. v č.
2/1996, 7-8/1996, 12/1996, 1/1997, 2/1997, 7-8/1997, 7-8/1999, 3/2000, 4/2000, 5/2000, 6/2000, 7-8/2000, 10/2000, 11/2000, 12/2001, 7-8/2002, 7-8/2002, 1/2003, 3/2003 nebo 7-8/2003.
Svátek krajanů by měl být 4. února
Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat 4. února, uvedl portál krajane.net a citoval ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka, který oznámil výsledky internetové ankety: „Mezi pěti možnostmi zvítězilo datum odchodu Jana Ámose Komenského (4. únor 1628) z vlasti. Pro toto datum hlasovalo 42 procent účastníků ankety. Na druhém místě skončilo datum, kdy došlo k přestřižení ostnatých drátů u Rozvadova (23. prosinec 1989). Pro tuto variantu hlasovalo 21 procent… Jan Ámos Komenský je stále vnímán jako ten nejznámější český exulant. Ukazuje, že se Češi rádi hlásí k tradicím, a že ta komunita, kterou dnes v zahraničí máme, se vnímá jako někdo, kdo je stále blízký odkazu největšího českého humanisty Jana Ámose Komenského."
Propagátor swingu a džezu
Hudebník, trumpetista a dirigent Siloš Pohanka (6. února 1926 Hodonín – 14. června 2011 Bratislava) po válce vystudoval bratislavskou konzervatoř, už v době studia vystupoval s tanečními orchestry, od 1951 byl členem Slovenské filharmonie, ale stále více ho přitahoval džez. Od konce 50. let založil několik orchestrů, s nimiž se prosadil například v televizních programech, v 70. letech hrál v zahraničí, v 80. letech vedl Taneční orchestr Čs. televize v Bratislavě.
„La Bionda“ ohromila publikum SND
Sopranistka Máša Kolárová (roz. Marie Hermanová, 6. února 1901 Praha – 1. září 1980 Praha) se od mládí věnovala zpěvu, ale první umělecké kroky ji na přelomu 20. let přivedly do němého filmu. Až později se začala věnovat koncertnímu zpěvu a hostovala i v Národním divadle. V polovině 20. let odešla studovat do Itálie (odtud přezdívka „La Bionda“), kde v té době studoval i dr. Janko Blaho, který ji doporučil Oskaru Nedbalovi do Slovenského národního divadla (1927-29), kde ohromila nejprve svým italským reprertoárem a postupně i v dalších rolích. Do Bratislavy i košické opery se vracela i později, kdy působila v Brně a Praze. Ve 30. letech se začala věnovat více pedagogické práci a ke koncertům a do divadla se už po válce nevrátila.
Zakladatel úspěchu značky Sandrik
Sochař a podnikatel Jan Peterka (Johann, 7. února 1871 Radetice u Milevska – 3. května 1938 Praha) po studiu keramické školy v Bechyni odešel na studia do Vídně. Tam ho oslovil podnikatel R. Berks, který plánoval zpracovávat stříbrnou rudu v Dolních Hamrech na hotové výrobky a aby dostal státní půjčku, potřeboval prezentovat nové výrobky na výstavách v Paříži a Pešti. Návrhy mladého sochaře získali na obou výstavách zlaté medaile, za co byl ve věku 29 let jmenován ředitelem závodu Sandrik (jméno majitele pozemku). Kromě stříbrného nádobí pro majetné zavedl i výrobu z alpaky pro širší vrstvy, ale ani to těžbu rud nezachránilo, tradice značky však přetrvává dodnes. Založil také tradici učňovského školství v Hodruši-Hámrech, jednoho z nejstarších v Uhrách.
Máme dvě národnosti!
V roce, který končí jedničkou, se tradičně koná sčítání obyvatel, bytů a domů. To první československé bylo v roce 1921. Poslední československé v roce 1991 bylo v porovnání s předcházejícími sčítáními rozšířeno o náboženské vyznání a národnosti. Nejbližší sčítání bude na Slovensku v únoru a březnu příštího roku. Kolonka národnost ve sčítacím formuláři bude oproti roku 2011 rozšířená o možnost volby druhé národnosti… (celý článek)
Vzpomínka na herce
Herec a divadelní pedagog Boris Rösner (25. ledna 1951 Opava – 31. května 2006 Kladno) se zapsal mezi významné umělecké postavy 2. poloviny 20. století. Jako vzpomínku připomínáme rozhovor v České besedě č. 11/2004, v němž vzpomíná na své předky, divadelní začátky a úspěchy.
Knihovník prvního prezidenta
Pedagog a sociolog PhDr. Jan Uher (28. ledna 1891 Prostějov – 27. října 1942 popraven v Berlíně – Plötzensee) začínal jako středoškolský učitel, v letech 1919-22 byl knihovníkem T. G. Masaryka. Poté pokračoval ve studiu pedagogiky, psychologie a sociologie v Brně, kde se stal profesorem. V letech 1936-38 byl profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě, po nuceném návratu do Brna se zapojil do odboje, záhy však byl zatčen a při heydrichiádě popraven.
Autorka Pozdišovské karičky
Zasloužilá umělkyně profesorka Julie Horová-Kováčiková (28. ledna 1906 Čínov u Klatov – 5. února 1978 Praha), po studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a v Paříži vyučovala v letech 1928-39 keramiku na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě, souběžně jako návrhářka keramické dílny v Modre. Po válce se na Slovensko vrátila, aby v rámci spolupráce s Ústředím lidové umělecké výroby (ÚĽUV) pomohla obnovit hrnčířské řemeslo a družstvo v Pozdišovcích na východním Slovensku, pro něž navrhla dekor „Pozdišovská karička“, který se stal základním vzorem tamní světoznámé keramiky.
Kameraman zachytil i SNP
Kameraman František Lukeš (29. ledna 1921 Kunovice - 23. ledna 2003 Bratislava) se narodil v rodině fotografa a základy práce s fotoaparátem a kamerou rozvíjel později v Uherském Hradišti a v Prostějově. Část mládí prožil ve Staré Turé a když na začátku války narukoval do letecké školy v Trenčíně, začal se věnovat letecké fotografii. Za Slovenského národního povstání vyhotovil unikátní dokumentární záběry. Byl spoluzakladatelem slovenského dokumentárního filmu, od roku 1949 se usadil na Slovensku a začal se věnovat i hranému filmu.
Zakladatel urbanizmu na Slovensku
Prof. ing. arch. akad. arch. Dr. techn Emanuel Hruška, DrSc. (31. ledna 1906 Praha - 16. srpna 1989 Praha) byl už v meziválečném období uznávaným architektem a urbanistou. Po válce byl od roku 1947 povolán do Bratislavy, kde založil a 14 let vedl Ústav stavby měst na Fakultě architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické, na níž se stal později profesorem a děkanem. Později se věnoval i na mezinárodní úrovni zejména památkové péči. Už v 50. letech pracoval na projektu souměstí Banská Bystrica – Zvolen. Česká beseda o něm psala v č. 3/1998 a 7-8/1998.
Vychází Mimořádný informační bulletin – leden 2021 „Výbor Českého spolku Bratislava Vám přeje hodně zdraví, radosti a úspěchů v nastupujícím roce 2021, všichni věříme, že současné těžkosti okolo nás přehřmí a brzy se budeme moci opět setkávat na našich aktivitách. O nejbližších akcích Vás budeme včas informovat, jak to jen pandemická situace dovolí,“ píše se v dalším Mimořádném Informačním bulletinu, který opět připomíná několik významných lednových výročí z českých dějin, doporučuje zajímavé knižní novinky a přidává několik zajímavostí.
Zanechal po sobě přes padesát škol po celém Slovensku
Ing. arch. Rudolf Miňovský (19. ledna 1921 Duchcov – 23. října 1960 Bratislava) se narodil v rodině stavitele, co předurčilo jeho zaměření, i když válečné roky mu umožnily dostudovat až koncem 40. let. V roku 1950 nastoupil do bratislavského Stavoprojektu, kde se kromě spolupráce na projektech obytných domů v Bratislavě, pošty v Javorině, administrativní budově TaNaPu v Tatranské Lomnici a dalších občanských staveb soustředil především na výstavbu školských budov a středoškolských areálů. Bernolákovo, Bratislava, Čalovo, Levice, Martin, Nemšová, Nitra, Oravské veselé, Spišské Podhradie, Tatranská Lomnica, Trnava... je část z více než padesáti školských projektů. Ještě po jeho předčasné smrti se dokončovaly projekty s jeho účastí jako například Pedagogická fakulty s kolejemi v Trnavě nebo Vysoká škola zemědělská v Nitře. Česká beseda o něm psala v č. 9/1999 a 4/2001.
Uznávaný důlní odborník
Odborník v oblasti důlní těžby a zpracovnání rud Petr Rittinger (23. ledna 1811 Nový Jičín – 7. prosince 1872 Vídeň) po studiu filozofie a práv v Olomouci přešel v letech 1836-39 na Báňskou akademii v Banské Štiavnici, která ovlivnila jeho další osud. Byl správcem Vindšachty, věnoval se výzkumu těžby a úpravy rud, čerpání vody, vylepšování technologií úpravy rud, za co byl později povýšen do rytířského stavu. Po roce 1848 odešel jako správce uhelných dolů v Brandýsku u Kladna, později vedoucí důlního úřadu v Jáchymově. V letech 1860-65 byl podpředsedou, později prezidentem Rakouského spolku inženýrů a architektů.
České stopy ve slovenské psychiatrii
Mezi lékaři, kteří přišli po vzniku Československa pomoci na Slovensko, patří Prof. MUDr. Miroslav Křivý (23. ledna 1896 Nová Říše – 23. dubna 1942 Mauthausen). Po studiích ve Francii habilitoval z neuropatologie a psychiatrie a vrátil se na Slovensko, kde od r. 1930 do 1937 vedl bratislavskou kliniku. Mladší generaci zastupuje MUDr. Jan Hasilík (24. ledna 1916 Branky u Val. Meziříčí), který po válce působil na klinice v Košicích, v letech 1953-65 jako primář v Žilině-Bytčici a poté jako primář v Liptovském Mikuláši. O českých psychiatrech na Slovensku psal Jindřich Cupák v České besedě č. 1/2005.
Zakladatel slovenského filozofického myšlení
Filozof Svatopluk Štúr (24. ledna 1901 Hodslavice u Nového Jičína – 12. února 1981 Bratislava) studoval v Praze a Bratislavě a za první republiky pracoval v bance. Po válce krátce přednášel na bratislavské Filozofické fakultě, odkud musel odejít a pracoval v Univerzitní knihovně. Dějiny filozofie krátce přednášel ještě v letech 1968-70.
Zasloužil se o propagaci a rozvoj Tater
Pedagog, spisovatel, propagátor sportu a společenského chování Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (24. ledna 1861 Heřmanův Městec – 8. ledna 1943 Náchod) po studiu filozofie, matematiky a fyziky v Praze se stal vychovatelem v knížecí rodině, s níž navštívil čtyři kontinenty, později působil jako středoškolský profesor v Praze a Klatovech. Kromě cestopisů publikoval povídky, básně a romány. V roce 1900 se stal spoluzakladatelem Českého olympijského výboru, v letech 1919-23 byl generálním tajemníkem MOV. Jako předseda Klubu čs. turistů i jako redaktor propagoval a podporoval rozvoj Vysokých Tater.
První výkonný ředitel Slovenské národní galerie
Historik Vladimír Novotný (11. ledna 1901 Unhošť - 2. srpna 1977 Praha) vystudoval dějiny umění na Karlově univerzitě a pracoval v Národním muzeu, po válce do r. 1960 se stal ředitelem Národní galerie. Když byla zákonem SNR č. 24 z 29. 8. 1948 byla ustanovena Slovenská národní galerie, prvním ředitelem byl jmenován český malíř, typograf a výtvarný kritik Karel Šourek (28. července 1909 Praha – 29. března 1950 Praha), který vypracoval první koncepci, avšak zemřel dříve, než se stačil ujmout funkce, a tak jej dočasně nahradil právě ředitel pražské NG V. Novotný, pod jehož vedením se začal vytvářet základ sbírek SNG.
Husitský otčenáš napsal na Slovensku
Hudební skladatel, pedagog a autor pedagogické hudební literatury Jiří (Juraj) Pospíšil (14. ledna 1931 Olomouc – 20. září 2007 Bratislava) vystudoval hru na klavír, varhany a hudební teorii na brněnské konzervatoři. Po roce studia na JAMU přestoupil na VŠMU do Bratislavy, kde zůstal i po dokončení studií jako pedagog na bratislavské konzervatoři a VŠMU. Věnoval se především klasické hudbě, složil dvě opery, orchestrální, sborová, varhanní i komorní díla, v pozdějším období experimentoval s hudbou elektroakustickou.
Výročí Československé obce legionářské
Československá obec legionářská jako sdružení bývalých příslušníků čs. legií za 1. světové války vznikla 15. ledna 1921 spojením legionářských organizací z různých bojišť. Na území Slovenska neměla nikdy takový ohlas jako v českých zemích (z odhadovaných přes sto tisíc legionářů bylo přibližně asi 5 000 Slováků), dnes jediná slovenská Jednota ČSOL působí v Senci, další dobrovolníci se zúčastňují aktivit ČSOL v rámci jiných českých jednot (např. Český Brod, Valtice).
Silvestr na Slovensku si zapamatujte
I když nejbližší sčítání obyvatelstva se na Slovensku uskuteční až v období od 15. února do 31. března 2021, rozhodujcí okamžik pro toto sčítání bude stav o půlnoci ze čtvrtku 31. prosince 2020 na pátek 1. ledna 2021. Sčítání je povinné pro každého, kdo má trvalý, přechodný nebo tolerovaný pobyt v SR včetně obyvatel zemí EU, kteří se obvykle zdržují na území SR. Novinkou je elektronická forma sčítání prostřednictvím formuláře na internetu nebo v mobilní aplikaci, kdo si na to netroufá, bude moci navštívit kontaktní pracoviště v místě bydliště nebo požádat o návštěvu sčítacího komisaře. V ČR se sčítání lidu uskuteční tradičně až na jaře: stav o půlnoci z 26. na 27. března 2021 bude potřebné nahlásit elektronicky do 9. dubna 2021, kdo tak neučiní, musí do 11. května 2021 vyplnit klasický písemný formulář.
Za války nahrával slovenské písně
Nadaný hudebník Sláva Eman Nováček (2. ledna 1911 Praha – 27. března 1979 Praha) hrál nahousle, klavír nebo akordeon a od mládí působil v různých pražských kavárenských, kabaretních a divadelních kapelách. V letech 1935-38 hrál v orchestru divadla Vlasty Buriana, kde začal komponovat vlastní písně, z nichž nejznámější se staly díky filmům (např. „Jen pro ten dnešní den“ později zpívaná O. Novým ve filmu Kristián nebo „Slunečnice“ ve filmu Hotel Modrá hvězda). Postupně se věnoval jen nahrávání a filmům, dohromady složil přes dvěstě tanečních písní. Jeho orchestr vystupoval s řadou známých zpěváků, v letech 1942-45 nahrával slovenské písně v podání Františka Krištofa Veselého.
Malíř a restaurátor se usadil v Pezinku
Malíř a restaurátor Augustín Bárta (3. ledna 1876 Bukovec u Jablunkova – 1. září 1957 Pezinok) vystudoval malířství ve Vídni, kam se odstěhoval v mládí s rodiči, ale v roce 1899 se usadil v Bösingu, dnešním Pezinku, kde se věnoval zejména tvorbě církevních obrazů, návrhu a výmalbě kostelních interiérů, kromě toho restauroval oltáře a sochy. K jeho dílům patří malby a reliéfy křížové cesty v klášterním kostele v Pezinku a společně se synem Augustínem ml. (1906 – 1980) zanechali malby v tzv. dolním kostele, v zasedací síni radnice nebo v Rytířské síni Zámecké vinárny.
Patřil k zakladatelům kameramanské školy
Kameraman Karel Kopřiva (4. ledna 1891 Praha – 4. dubna 1966 Praha) patřil mezi zakladatele české kameramanské školy. Už ve 30. letech se podílel na prvních dokumentárních a propagačních filmech o Tatrách, ale například i hrané drama Horské volání S.O.S. (1929). V letech 1945-56 působil v Krátkém filmu Bratislava, kde natočil řadu vědecko-populárních, instruktážních a zpravodajských filmů ze slovenského prostředí (např. Tatranský pohár nebo Minerálne pramene na Slovensku, oba 1950).
Patřil mezi zakladatelské osobnosti slovenské opery
Operní zpěvák a režisér Zdeněk Ruth – Markov (5. ledna 1891 Hodonín – 25. prosince 1956 Bratislava) po studiích ve Vídni hrál v Poznani, Osijeku a Ostravě. V letech 1920 až 1955 odehrál v SND na 230 postav, vynikal zejména v basových rolích. Uplatnil se i v operetách, do slovenštiny překládal operní libreta. Jako režisér uvedl poprvé například operu Detvan V. Figuša-Bystrého.
Sváteční přání velvyslance ČR
Předsedkyně ČSB děkuje za novoroční blahopřání
Pozvánky z Českého centra
Pozdrav z velvyslanectví
Pozdrav z Czechtourismu
Pozdrav z pražského rozhlasu s anekdotou
Pozdrav z Vídně
ČSB ruší všechny akce do konce roku!
Proslavil hudební život v Prešpurku
Výročí Charty 77
Vzpomínka na předsedy ústavních soudů
Spoluorganizoval Interhelpo
Český rozhlas končí na středních a dlouhých vlnách
Arnošt Lustig na Slovensku
Velká osobnost slovenského divadla
Česká divadelní opona v Martině
Vychází Informační zpravodaj 2/2021
Zájem o cesi.sk až z Íránu – 2
Zakladatel Ústavu správního práva
Prvorepublikový sólista SND
Zkoumal nerostná ložiska na Slovensku
Zakladatel moderní slovenské geografie
Výstava „České malířství klasiky a moderny“ v Piešťanech
Reportáže z výstavy ve Slovenské televizi
Výstava „České malířství klasiky a moderny“
„České malířství klasiky a moderny“ v Galerii Umelka
Konec bratříků u Velkých Kostolan
Jaroslav Marvan a Slovensko
Výročí ocenění krajanům
Spravedlivá mezi národy
Česká účast na Měsíci fotografie v Bratislavě
Učená společnost Šafaříkova položila základy Slovenské akademie věd
Překládal slovenskou literaturu do češtiny
Stál u zrodu sportovního oddílu v Popradě
Výročí zničení sochy legionáři
Spoluzakladatel slovenské otolaryngologie
První šéf opery SND
Slavnostní koncert v předvánočním období
Učitel kreslení ve Svatém Antonu
Tvůrce územního plánu Žiliny
Výročí Kruhu přátel české kultury
28. říjen v Bratislavě
Nezapomenutelná herečka i astroložka
Vzpomínka na naši dlouholetou předsedkyni
Soutěž pro mladé překladatele
Zájezd na svatý Hostýn
Odkaz Václava Havla v tvorbě mladých grafiků
Král železný a zlatý se ženil v Prešpurku
Stál při zrodu nejstaršího spolku slovenských výtvarníků
Průkopník panelové výstavby zanechal na Slovensku množství staveb
Vzpomínkové setkání 28. října
Výročí Běhu vzájemnosti v Trenčíně
Architekt a malíř slovenské krajiny
Osobní archivářka odkazu TGM
Od zbraní k injekční technice
Zážitky ze Slovenska významně ovlivnily jeho tvorbu
Výročí budovy Umělecké besedy slovenské
Karel Havlíček Borovský a Slovensko
V Bratislavě volila jen třetina registrovaných krajanů
Stanislav Motl a Ztracený poklad Karlovy Univerzity
Pozvánka na výstavu českých malířů
Významný čs. geolog začínal jako středoškolský profesor na Slovensku
Choreograf ovlivnil slovenské divadlo druhé poloviny 20. století
Bojoval na Západě, na Východě i v SNP
Ocenění Mgr. Martě Hrušovské
Průkopník studia inženýrského stavitelství
Kulturní večer se Stanislavem Motlem
Zakladatel Elektrotechnického ústavu SAV
Výročí rejsy v horních Uhrách
Pozvánka na netradiční představení z Brna
Poznávací zájezd na východní Moravu
Výstava z tvorby brněnské fotografky
Bezpečné Česko pro turisty
Blahopřejeme
Poznávací zájezd na východní Moravu
Ženské osobnosti očima mladých ilustrátorů
Vzpomínka na posledního čs. prezidenta
Zakladatel slovenské farmakologie
Výročí obnovy Masarykovy studánky u Banské Belé
Konference zahraničních Čechů bude v říjnu 2021
Před volbami do Poslanecké sněmovny PČR
K. Čapek v T. Lomnici, Topoľčiankách a Mlyňanech
Slovenské stopy slavného zlínského architekta
Měsíc kulturní vzájemnosti
Výuka češtiny na bratislavské univerzitě trvala jen krátce
Tvořivé dílny na Klepáči
Spoluzakladatel Balneologického mueza v Piešťanech
Scénograf vytvořil logo SND
První kustod Slovenského národního muzea v Martině
Vodnímu dílu Gabčíkovo zasvětil většinu života
Pozvánka Českého centra na výstavy
Výročí zakladatele Divadla Semafor
Vzpomínka na malíře Viléma Novaka
Vzpomínka na významného archeologa
Vzpomínka na básníka
Česká účast na festivalu Biela noc 2021
Duo Lyrics z Brna zahájilo podzimní činnost ČSB
Český spolek Bratislava obnovuje činnost
Není pomník jako pomník
Vzpomínka na Ing. Pavla Stahla
Ve jménu vlasti odmítl lásku (i jazyk)
První slovenská divadelní režisérka
Zakladatel slovenské neurologie a psychiatrie
Všestranný novinář
Týden zahraničních Čechů 2006 začal v Bratislavě
Svatoludmilská tradice na Slovensku
Vzpomínka na obětavého sportovce
Učil i stavěl
První letošní zájezd po dlouhé přestávce
Architekt krajinář
85. výročí zahraničního vysílání Radio Praha
Proslavil Piešťany
První letošní hudební večer po dlouhé přestávce
Jeho životní cesta vedla z jižních Čech až do Tater
Vedl Zpěvácký sbor slovenských učitelů
Záříjové tvořivé dílny na Klepáči
Hostil v Prešpurku L. v. Beethovena
Průkopník slovenského knihtisku
Zakladatel přírodovědné terminologie
Zakladatel Junáka
Výročí bitvy u Lučence
Tři okruhy dotazů a názorů
Pomoc moravským obcím postiženým tornádem
Končí lhůta na zápis do seznamu voličů před českými parlamemtními volbami
Mezinárodní výtvarné sympozium v Šamoríně
Alois Jirásek a Slovensko
Pozvánka na výstavu obrazů i našeho člena
Vysokým Tatrám zasvětil množství článků
Významný hudební pedagog a dirigent
Geolog věnoval velkou pozornost Slovensku
Klouzek a Ďubka alias Maťo a Klinček
Oživil hudební život Bratislavy
Část života zasvětil Tatrám a Popradu
Lázeňská města Evropy na seznamu UNESCO
Zástupce ČSB ve Výboru pro národnostní menšiny
„Černá kočka“ z Prahy
Ze začátků rozhlasového vysílání
Pocta významné výtvarnici
Výročí nejstarší webové stránky
Malíř zanechal i obrazy z Tater
Vzpomínka na antifašistu
Sociolog se zasloužil o obnovu tradice
Spolutvůrce unikátní letní scény režíroval i na Slovensku
Vzpomínka na Jiřího Grossmanna
Dozvuky jedné z největších bitev 19. století
Svými názory měnil společnost
Nezapomínáme!
Slavná, dnes téměř zapomenutá
Moravský etnograf zachraňoval slovenské lidové tradice
Legenda československých železnic
Přemysl Otakar II. v Pressburgu
Státní vyznamenání a české stopy
Výročí názvu Czechia
Mučedník řeckokatolické církve
Vzpomínka na známého herce a moderátora
Norbert Kubát a Slovensko
Malíři Tater
Světovou slávu odstartoval v Bratislavě
Herec a zpěvák odešel do Bratislavy
Průkopník báňského záchranářství v Uhrách
Vzpomínka na prvního ředitele Čs. filmové společnosti
Ve službách uherské královny a Ladislava Pohrobka
Pozvánka na výstavu tvorby naší členky
Výročí první Bratislavské lyry
Historik o začátcích společného státu
Kreslíř přírody byl zakladatelem Dikobrazu
Architekt a krajinář
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR budou v říjnu
Tipy na návštěvu méně známých turistických cílů v ČR
Dopisy krajanům
Jednota ČsOL hledá potomky legionářů
Emancipovaná žena ve stínu velkého otce
Sto let legendární koruny
Vzpomínka na všestranného herce a zpěváka
Jedna z Cen Gratias Agit 2016 zamířila do Bratislavy
Lékař a básník v Tatrách
Jeho tvorbu ovplivnilo východní Slovensko
Prosadil výstavbu observatoře na Skalnatém Plese
Výrazná osobnost SND
Přispěl ke vzdělání slovenských architektů
Profesor vedl Národopisný ústav v Bratislavě
Výročí na Liptově
Ilustrátor dětských knih a poezie
Vzpomínka na divadelního teoretika
Stopy díla Arthura Fleischmanna
Koncerty Pražského jara u vás doma
Vzpomínka na výsadkáře
Výraznou stopu zanechal nejen v lázních Sliač
Navštívil Jeroným Pražský i horní Uhry?
Nejznámější český světec
Fotovýstava Olomouc z po(d)hledu
Stál u základů moderní slovenské architektury
Videokonference krajanů o korespondenční volbě
Z historie Slováckých krúžků
Karel IV. a horní Uhry
Sčítání lidu v roce 2011
Nabídka putovních výstav z Českého centra
Blahopřejeme k životnímu výročí
Básně Miroslava Floriana v písních
Informace ke sčítání lidu v ČR
Pietní vzpomínka na spoluzakladatele ČSR
Výročí Československé jednoty
Blahopřejeme k životnímu jubileu
Hodně zdraví a sil přejeme!
Průkopník osvěty na Slovensku
Vzpomínka na sbormistra a hudebního skladatele spojeného s Kremnicí
Českému Corbusierovi se na Slovensku nedařilo
Letní nebo původní SEČ?
Propagátor turistiky a krás Slovenska
Spoluzakladatel mezinárodního sochařského sympozia Vyšné Ružbachy
Slovenské národní obrození začínalo česky
Významný režisér se středoevropským osudem
Pražská sochařka z východního Slovenska
První profesor fyziky
Vzpomínka na zakladatele Týdnů zahraničních Čechů
Významný houslař
Věnoval se mapám i jezerům Slovenska
Vychoval generaci přírodovědců a ochránců přírody
Zakladatel antické numizmatiky na Slovensku
Vytvořil a zachránil arborétum
Největší „pomník“ má pod tatranskými štíty
Podílel se na formování uměleckého života v Bratislavě
Osudem se mu staly Košice
Vzpomínka na krále komiků
Významný uherský kartograf a jeho kořeny
Požehnané a radostné svátky jara
Vzpomínka na uměleckého šéfa Nové scény
Inicioval vznik časopisu Roháč
Zakladatel výroby v Partizánském a ve Svitu
Autor „Rumpeľa, Kremienka a Chocholúšika“
Přihlaste se ke své národnosti a mateřskému jazyku
Výzva k blížícímu se sčítání obyvatelstva na Slovensku
Nejstarší zmínka o Češích na území Slovenska – výročí
Kdy se poprvé psalo o českých krajanech v SR na internetu
Spoluzakladatel slovenského národního aeroklubu
Výročí budovy zastupitelského úřadu
Legendární houslař
Život zasvětil Zvolenu
Komunistický novinář a politik
Partyzán a ředitel obuvnického a gumárenského průmyslu na Slovensku
Aktivním sportem za korespondenční volby!
Univerzální umělec se uplatnil v činohrách, v opeře i v baletu
Hvězda pražského Národního divadla začínala v Bratislavě
Otevřel nám okna vesmíru dokořán
Bratři byli při rozběhu bratislavské opery
Předválečné Kysuce zachytil v románech
Josef Šíma a Slovensko
Zanechal nesmazatelnou stopu v Tatrách
Jarní inspirace z České republiky
Nabídka vzdělávacích kurzů češtiny v ČR
Česká kultura doma přes internet
Výročí sochy TGM v Topoľčiankách
Varhaník se v Ružomberku věnoval církevní i světské hudbě
Oftalmolog světového jména
Vzpomínka na legendu slovenské pupulární hudby
Zasloužil se o slovenskou filatelii
Seminář „TGM a Slovensko“
Vzpomínka na setkání 7. března
Tatry se mu staly osudem
Výročí inspirované moravskými a pražskými učitely
Smrt ho předčasně čekala v Dunaji
Výzva z Košic
Staronová doména opět na světě
Vzpomínka na masopustní posezení se zdravicí
Brouky sbíral i na Slovensku a Podkarpatské Rusi
Jan Alda a Slovensko
Perokresby ze života podtatranského lidu
Problémy krajanů poprvé v Poslanecké sněmovně – výročí
Navštivte českou metropoli z pohodlí domova
Výročí lázní Kvetnica a jejich prvního ředitele
Odkaz Svatopluka Čecha
Zdravice ke Dni krajanů
Výzva na podporu druhé národnosti
Premiéra Osvobozeného divadla v Bratislavě
Výročí nejstarší lesnické školy v Uhrách
Vzpomínka na sopranistku
První zárodek vzniku Československa
Nabídka historické publikace
Průkopník slovenské logopedie
Jeden z nejvýznamnějších představitelů funkcionalizmu na Slovensku
První ředitel Východoslovenského muzea v Košicích
Jubilující spisovatelka PhDr. Marie Majtánová, CSc.
Svátek krajanů by měl být 4. února
Propagátor swingu a džezu
„La Bionda“ ohromila publikum SND
Zakladatel úspěchu značky Sandrik
Vzpomínka na herce
Knihovník prvního prezidenta
Autorka Pozdišovské karičky
Kameraman zachytil i SNP
Zakladatel urbanizmu na Slovensku
Zanechal po sobě přes padesát škol po celém Slovensku
Uznávaný důlní odborník
České stopy ve slovenské psychiatrii
Zakladatel slovenského filozofického myšlení
Zasloužil se o propagaci a rozvoj Tater
První výkonný ředitel Slovenské národní galerie
Husitský otčenáš napsal na Slovensku
Výročí Československé obce legionářské
Silvestr na Slovensku si zapamatujte
Za války nahrával slovenské písně
Malíř a restaurátor se usadil v Pezinku
Patřil mezi zakladatelské osobnosti slovenské opery